Povodně se stále častěji stávají v určitých oblastech Čech a Moravy takřka běžnou součástí života, ať si na to zvykneme, nebo ne. V některých oblastech jsou častější a lidé si na ně téměř zvykli, někde jsou spíše výjimečné, v každém případě jde ale o nepříjemnou událost, která ovlivňuje životy lidí. Je logické, že každý, kdo má zatopený dům, nebo sklep, má v úmyslu se do něj co nejdříve vrátit a tak se mnozí lidé snaží zbavit vody v domě co nejrychleji. V konečném důsledku však nakonec mohou nadělat více škody, než užitku a spěchání s vyklízením vody z domu na vlastní pěst se tak nemusí vyplatit.

I když je nutné a pro lidi žádoucí vodu ze zatopeného sklepa, resp. všech částí domu nacházejících se pod zemí, co nejdříve odčerpat, je potřeba myslet na trpělivost. Spodní voda, která takové zatopení (a to přitom nemusí dojít ani k velké záplavě) zapříčiňuje, totiž na stěny vytváří nadměrný tlak. Pokud není část stavby nacházející se pod okolním terénem připravena na tento zvýšený tlak, může dojít při odčerpání vody k poruše statiky domu, nebo i k jeho zřícení. Voda, která je v takovém případě ve sklepě, tento tlak vyrovnává, a pokud spodní voda neopadne, je nutné ji v domě nechat.

Pokud ji již není majitel domu jistý, jestli spodní voda dosahuje výše vody ve sklepě, je možné ji začít odčerpávat, ale pouze v případě, že to povolí statik. I v takovém případě je ale dobré po odčerpání určitého množství vody čerpání pozastavit a přesvědčit se, jestli se hladina vody opět nezvyšuje. V takovém případě je pak nutné čerpání vody zastavit. Hladinu spodní vody je možné zjistit také vrtem, díky němuž zjistíte, do jaké hloubky spodní voda zasahuje. Vrt je dobré udělat dostatečně hluboký, nejlépe pod úroveň základů. Tak si majitel domu může být jist, že voda již není na vyšší úrovni, než když se dům stavěl.

Problém s brzkým vyčerpáním vody mohou mít zejména majitelé starších domů a sklepů, u nichž se jako spojivo nepoužíval cement. U nich nejvíce hrozí to, že pokud vyčerpají vodu příliš brzy a ta se začne přes zdi opět dostávat do sklepa, bude docházet k vymývání zdiva a statika se tak ještě více naruší. V takových případech pak může statik nařídit, aby se voda ponechala ve sklepě, anebo se to vyřeší tím, že se sklep něčím zaveze a už jej nebude možné používat. Na celý dům (nebo jinou stavbu nad sklepem) to ale nemusí mít neblahé následky.

Po odčerpání vody je nutné zatopenou část domu pořádně vysušit. Majitelé by měli brát ohled na to, že zatopená stavba vysychá mnohem déle než novostavba a před jakýmikoli stavebními úpravami nebo opravami je nutné čekat i déle než rok. Pokud se povrchové opravy uspěchají a majitel je udělá na nekvalitně vysušené stěně, velmi pravděpodobně dojde ke zkrácení životnosti, nebo také ke zhoršení jejích vlastností a sklep již nebude možné využívat k původním účelům. K vysušování je nejlepší použít vysoušeče, které se osvědčí zejména v zimě, kdy hrozí, že voda ve zdi zamrzne a poškodí ji.

Problémy při povodních a odstraňování jejich následků však mohou mít i ti, kteří již při stavbě domu mysleli na povodně a základy, resp. sklepy stavěli z voděodolného betonu. Problémem tak v jejich případě nemusí být zatopení sklepů, ale nadměrný tlak vody, který je na ně v případě zvednutí spodní vody vyvíjen. V některých případech tak může dojít i k tomu, že majitel je nucen svůj sklep alespoň do určité míry zatopit, aby byl vyrovnán tlak, který voda na základ vyvíjí a nedošlo tak k poškození stavby ze spodu. V každém případě je ale výhodou, že člověk si před zatopením stihne odnést ze sklepa všechny důležité věci a sklep před "řízeným" zatopením vyklidit.

Pojišťovny jsou v podobných případech dosti opatrné, pokud ale dojde k nejhoršímu a je narušena statika domu, může být vymáhání pojistného plnění poněkud komplikované. Opatrnost je znát také z vyjádření pojišťoven, které na dotaz, jak postupují v podobných případech, odpovídají poněkud vyhýbavě (což je ale logické, protože případ od případu se může lišit). Dokládá to vyjádření Pavly Pasekové z pojišťovny Allianz, která říká, že "každý takový případ posuzujeme individuálně, se zohledněním všech zjištěných skutečností. Je ale třeba připomenout obecnou prevenční povinnost, tzn. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí." Opatrnost a trpělivost doporučuje také Václav Bálek z České pojišťovny, který říká, že "s odčerpáváním vody opravdu není kam spěchat, protože pojistnou událost můžete oznámit pojišťovně až do čtyř let po jejím vzniku."

Milan Káňa z Kooperativy byl poněkud optimističtější, když říká, že "nikdo nedokáže odhadnout, ba dokonce tvrdit, že kdyby se voda začala odčerpávat později, že by ke zvětšení škody nedošlo. Pokud dojde k narušení základů vodou, záleží vždy na statikovi, jak budovu posoudí a jaký postup doporučí. Pojišťovna z jeho posudku vychází a poskytne odpovídající plnění."