Příspěvek na bydlení vzrostl až o 2 tis. Kč!

Státní rozpočet krvácí. Přesto se sociální dávky zvyšují. Příspěvek na bydlení od 1. ledna 2010 vzrostl o stovky až tisíce korun. V jaké výši a kdo má nárok na příspěvek na bydlení? A kolik bude zvýšení příspěvku stát státní rozpočet?

Příspěvek na bydlení má pomoci lidem, kteří nemají dostatek vlastních příjmů, financovat náklady na bydlení. Mezi náklady na bydlení se nepočítá pouze nájem či údržba vlastního nebo družstevního bytu, ale také energie, topení, voda...

Na příspěvek má nárok ta domácnost, jejíž náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu, do něhož se započítává též přídavek na děti. Zároveň oněch 30 % (v Praze 35 %) příjmu nesmí být vyšší než tzv. „normativní náklady bydlení“. A jsou to právě normativní náklady, které jsou pro letošní rok vyšší - a díky tomu na příspěvek dosáhne více lidí a výše příspěvku vzroste. Další podmínkou je trvalé bydliště v bytě, ve kterém rodina o příspěvek na bydlení žádá.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010

Zdroj: MPSV

Tabulka 2: Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010

Zdroj: MPSV

Samotný výpočet výše příspěvku na bydlení je jednoduchý. Jsou-li skutečné náklady na bydlení vyšší než úředně stanovené normativní, pak stačí si v příslušné tabulce najít normativní náklady na bydlení pro konkrétní velikost obce a domácnosti a od nich odečíst 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu, tedy průměrného měsíčního příjmu včetně přídavků na děti za předcházející čtvrtletí. V případě, že jsou skutečné náklady nižší, odečte se od nich 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu a rozdíl tvoří výši příspěvku na bydlení.

A jak se příspěvek na bydlení zvýšil? Pokud budeme předpokládat, že se domácnosti nezměnil příjem (ani počet jejích členů, velikost obce apod.) a že jsou její skutečné náklady na bydlení vyšší než normativní, pak je růst příspěvku na bydlení roven růstu normativních nákladů na bydlení.

Tabulka 3: Růst příspěvku na bydlení v nájemních bytech

Tabulka 4: Růst příspěvku na bydlení v bytech v osobním a družstevním vlastnictví

Stát, přestože se snaží své občany přesvědčit, ať již podporou stavebního spoření, úrokovými dotacemi hypoték či daňovou odpočitatelností úroků z úvěrů na bydlení, aby se o své bydlení postarali sami. Pokud se ale dostanou do finanční tísně a jejich příjem klesne tak, že se stanou příjemci sociálních dávek, zjistí, že ve výhodě jsou ti, kdo nechávají život bezstarostně plynout bez hypotéky a závazků v podobě údržby nemovitosti.

Příspěvek na bydlení se zvýšil až téměř o 2 tis. Kč. Zároveň díky zvýšení normativních nákladů bydlení na jeho pobírání bude mít nárok více lidí (mzdy v průměru nerostly). Stát tedy musel najít ve státním rozpočtu další prostředky na jeho vyplácení. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bude zvýšení příspěvku na bydlení stát daňové poplatníky 394 mil. Kč.