Přímé zahraniční investice v Evropě kvůli krizi stagnují

05.06.2009 03:06 Tisková zpráva:

Přímé zahraniční investice v Evropě v loňském roce stagnovaly. Celosvětová krize si tak i v této oblasti vybírá svou daň. Vyplývá to z výsledků sedmého průzkumu společnosti Ernst & Young o investičních projektech v Evropě. Česká republika stále patří mezi dvacítku investorsky nejatraktivnějších zemí světa. V celkovém žebříčku podle počtu umístěných zahraničních projektů však klesla z 9. místa na 14. místo, a to i přesto, že v roce 2008 získala o 5 % více FDI projektů než v roce 2007. V počtu vytvořených pracovních míst zaznamenala dokonce 63% pokles. Podobný trend je možné sledovat i v jiných evropských státech. I když se počet investic v Evropě během roku 2008 téměř nezměnil, dopad nastupující recese na zaměstnanost je značný.


Nejistota, kterou s sebou ekonomická krize přinesla, dočasně změnila priority investorů, kteří nyní upřednostňují tradičnější trhy. Podle průzkumu, v němž bylo v únoru letošního roku osloveno 809 investorů z celého světa, jsou západní Evropa (40 %) a střední a východní Evropa (39 %) shodně hodnoceny jako „nejbezpečnější“ regiony, tj. jako regiony, které jsou nejatraktivnější pro zřízení dceřiné společnosti nebo další rozšíření její činnosti. Zájem investorů o Brazílii, Rusko, Indii nebo Čínu dočasně klesl. Nejvíce atraktivním světových regionem pro přímé zahraniční investice v následujících třech letech bude střední a východní Evropa. Je o tom přesvědčeno až 52 % dotazovaných investorů.

  „Lídrům světové ekonomiky jde dnes především o to přečkat krizi a maximalizovat návratnost stávajících aktiv. I když vstup na nové trhy nabízí obrovské příležitosti, nese s sebou současně i zvýšená rizika. Evropa je vnímána jako předvídatelná a bezpečná. Investoři jsou dnes navíc loajálnější svým původním zemím a historickým trhům, raději zůstávají doma než aby investovali v zahraničí. Dobrou zprávou je, že podle našeho průzkumu bude střední a východní Evropa v následujících třech letech nejvíce atraktivním regionem pro přímé zahraniční investice,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice. 

Počet projektů v Evropě se sice v roce 2008 v podstatě nezměnil, dopad nastupující recese na zaměstnanost je však významný. V loňském roce bylo v Evropě ohlášeno 3 718 investičních projektů, což je o šest více než v roce 2007. Počet pracovních míst, které investiční projekty nově vytvoří, klesl o 16 % na 148 333.

„Na základě údajů roku 2008 však ještě není možné si udělat úplný obraz o tom, jaký bude skutečný dopad ekonomické krize na přímé zahraniční investice. Investiční rozhodnutí realizovaná v roce 2008 byla totiž přijata řadu měsíců před příchodem krize, což je důvodem, proč se objem projektů realizovaných v Evropě oproti roku 2007 prakticky nezměnil. Obávám se, že situace v roce 2009 bude úplně jiná,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti Ernst & Young v České republice.

Česká republika sice získala v roce 2008 o 5 % více projektů než v předchozím roce, v celkovém žebříčku počtu umístěných zahraničních projektů však klesla z 9. na 14. místo. V počtu vytvořených pracovních míst  zaznamenala rapidní pokles o 63 % (oznámeno 5 626 míst v porovnání s 15 102 místy v roce 2007).

Vítězové a poražení

Mezi prvními oběťmi krize jsou informační technologie a finanční a ekonomické služby, protože jejich klienti museli poptávku po těchto produktech omezit. Nejvýraznější pokles zaznamenala Velká Británie, Francie a Španělsko. V roce 2008 se v těchto zemích počet nově vytvořených pracovních míst díky přímým zahraničním investicím do těchto odvětví popadl o celou třetinu.

Významný pokles, především v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, zaznamenali také favorité přímých zahraničních investic posledních let, jako je Česká republika, Slovensko nebo Turecko.

Podle agentury CzechInvest klesá velikost nových investic dlouhodobě. „Zatímco v devadesátých letech jsme byli lákaví pro velké projekty na zelené louce, které vyžadují ohromné investice do budov, do strojů a do zařízení, dnes si Českou republiku ve stále větší míře vybírají společnosti, které nepotřebují tak drahé vybavení, ale investují především do školení a vzdělávání svých zaměstnanců – programátoři, designéři, výzkumníci a podobně,“ říká Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. 

„Rok 2008 přinesl zásadní obrat ve složení nových investic. Bylo to vůbec poprvé, kdy služby včetně výzkumu a vývoje tvořily většinu nových projektů. Nejvíce investic přinesly firmy zabývající se vývojem softwaru – přitom ještě před několika lety neotřesitelně panoval mezi novými investičními projekty automobilový průmysl. Nyní má srovnatelný význam odvětví, které nepatří do výroby, ale do služeb,“ dodává Alexandra Rudyšarová.

Naopak některým ekonomickým odvětvím se zatím daří odolávat krizi lépe než jiným.  Například přímé zahraniční investice do strojírenského průmyslu se v Evropě zvýšily o 19 %. K nejúspěšnějším odvětvím v roce 2008 s téměř šesti tisíci vytvořených pracovních míst patří obnovitelné zdroje, pro které se na trhu otvírá řada nových příležitostí.

Pozitivní nebo alespoň stabilní trend v oblasti FDI vykazují Německo, Švýcarsko, Švédsko, Itálie a Irsko. Za 28% nárůst objemu přímých zahraničních investic vděčí Německo především tomu, že si ho zahraniční investoři často vybírají jako sídlo své centrály nejen pro tamější, ale pro celý východoevropský trh a dále také poptávce po ekonomických službách a softwaru.

První místo žebříčku evropských zemí, které jsou nejúspěšnější v počtu přímých zahraničních investic, obhájila Velká Británie, kde bylo v roce 2008 realizováno 686 investičních projektů, což je pouze o 4 % méně než v roce předchozím. Evropská jednička v oblasti přímých zahraničních investic tak i přes ekonomickou krizi zatím zaznamenala jen minimální pokles. Svou pozici v první čtyřce si udržely rovněž Francie, Německo a Španělsko, tedy země, které patří mezi nejvýznamnější cíle světových investorů již od roku 1997.

Výhled na rok 2009

V roce 2009 bude dopad ekonomické krize na přímé zahraniční investice citelnější. Předběžné údaje, které jsou k dispozici za první čtvrtletí, již ukazují, že počet nově oznámených projektů klesl oproti stejnému období roku 2008 o 8 %. Pokud jde o zbývající část letošního roku, 53 % předních investorů, kteří byli v rámci průzkumu osloveni, letos již žádné nové investice ani rozšíření stávajících neplánuje.

„Finanční krize přinesla v řadě společností zastavení nebo přinejmenším omezení nových investic. To postihlo Českou republiku stejně tak jako třeba Německo nebo Čínu. Důležitý je ovšem výhled na několik dalších let. Podle výsledků výzkumu zůstává region střední a východní Evropy stále nejatraktivnější oblastí světa pro budoucí investice. Pokud se podíváme do minulosti, Česká republika ze zpomalení světové ekonomiky profitovala. Na začátku tisíciletí právě složitá ekonomická situace motivovala jednotlivé společnosti hledat výhodnější lokality. Česká republika byla už v té době díky propracovanému systému podpory pro investory připravená nové společnosti přijmout a vytvořit jim odpovídající podmínky. I když se české hospodářství od té doby výrazně proměnilo, stále jsou u nás náklady na podnikání ve srovnání třeba s Německem nebo Francií nižší. Navíc jsme si stačili vybudovat pověst země výhodné pro služby, a právě na takový typ investorů se musíme zaměřit,“ říká Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.

Odkud investice přicházejí

Mezi nejvýznamnější zahraniční investory v Evropě patří evropské (především německé, britské a francouzské (51% podíl) a americké společnosti (25% podíl). Investoři pocházející z Brazílie, Ruska, Indie nebo Číny financují v Evropě zatím poměrně malý počet projektů (6 %), ale jejich podíl se rychle zvyšuje. Například  počet čínských a indických projektů se vzrostl ze 118 v roce 2007 na loňských 182. Nejvíce těchto investic směřuje do Velké Británie.

Atraktivita světových metropolí

Nejatraktivnější evropskou metropolí se již posedmé stal Londýn, který v loňském roce získal 262 investičních projektů. Nicméně ani britská metropole není vůči tlaku světové krize zcela imunní, protože po čtyřech letech růstu byl loni celkový objem projektů o 14 % nižší než v roce 2007. Její náskok před nejbližšími konkurenty je však stále značný: na druhém místě skončila Paříž s 222 projekty, třetí se umístil Madrid s 80 projekty. Na dominantní postavení tradičních center rozvinutého světa, mezi něž patří i hlavní města evropských zemí, však útočí rychle rostoucí asijské metropole, jako je Šanghaj, Béngalúru a další města, jimž se daří získat zahraniční znalosti a zkušenosti.

„Ani ekonomická krize ale nemůže zabránit tomu, aby se síly ekonomické atraktivnosti postupně nepřesouvaly ze Západu na Východ a ze Severu na Jih. Ten, kdo i nadále věří v příležitosti rozvíjejících se trhů, se určitě nemýlí. Podle jedné studie, kterou nedávno zveřejnila společnost Ernst & Young, bude podíl Brazílie, Ruska, Indie a Číny na růstu globální ekonomiky mezi roky 2009 až 2020 představovat 40 %,“ dodává Mark Otty, vedoucí partner Ernst & Young pro oblast EMEIA (Evropa, Střední východ, Indie a Afrika).

Tabulka 1: 15 nejúspěšnějších evropských zemí podle počtu přímých zahraničních investic v roce 2008
 

 

Země

2007

Podíl 2007

2006

Podíl 2008

Trend 2007-2008

1

Velká Británie

713

19 %

686

18 %

-4 %

2

Francie

541

15 %

523

14 %

-3 %

3

Německo

305

8 %

390

10 %

28 %

4

Španělsko

256

7 %

211

6 %

-18 %

5

Polsko

146

4 %

176

5 %

21 %

6

Rumunsko

150

4 %

145

4 %

-3 %

7

Rusko

139

4 %

143

4 %

3 %

8

Belgie

175

5 %

142

4 %

-19 %

9

Švýcarsko

124

3 %

125

3 %

1 %

10

Nizozemsko

123

3 %

116

3 %

-6 %

11

Irsko

80

2 %

108

3 %

35 %

12

Maďarsko

135

4 %

100

3 %

-26 %

13

Itálie

69

2 %

96

3 %

39 %

14

Česká republika

83

2 %

87

2 %

5 %

15

Švédsko

81

2 %

85

2 %

5 %

 

Ostatní

592

16 %

585

16 %

-1 %

 

Celkem

3 712

100 %

3 718

100 %

0 %

Tabulka 3: Typové zaměření přímých zahraničních investic v roce 2008
 

Typ činnosti

Počet investic

mil. CZK

mil. USD

Pracovní místa

Výrobní investice

56

18 619,80

1 106,73

5 485

Strategické služby

29

1 317,57

82,22

5 032

Výzkum a vývoj

6

249,95

14,82

65

Celkový součet

91

20 187,32

1 203,77

10 582

Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, investice získané agenturou v roce 2009

Tabulka 4: Sektorové zaměření přímých zahraničních investic v roce 2008

Typ činnosti

Počet investic

mil. CZK

mil. USD

Pracovní místa

elektronický a elektrotechnický

5

811,27

49,16

682

gumárenský a plastikářský

2

68,74

4,65

31

chemický a farmaceutický

11

5 173,63

296,99

721

IT a vývoj software

14

175,65

10,86

2 351

kovodělný a kovozpracující

3

431,79

23,16

80

ostatní

6

1 604,22

97,24

150

sdílené služby

9

997,18

63,03

1 706

strojírenský

10

4 997,07

300,85

1 146

výroba dopravních prostředků

23

4 728,74

286,70

3 095

zákaznické centrum

3

42,71

2,51

530

stavební

2

200,34

10,31

5

potravinářský

3

955,98

58,31

85

Celkový součet

91

20 187,32

1 203,77

10 582

Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, investice získané agenturou v roce 2009

Tabulka 5: Krajské rozdělení přímých zahraničních investic v roce 2008

Typ činnosti

Počet investic

mil. CZK

mil. USD

Pracovní místa

Jihočeský

3

998,92

61,33

59

Jihomoravský

13

1 095,47

67,49

2 745

Karlovarský

6

2 031,77

119,30

510

Liberecký

3

270,27

16,46

347

Moravskoslezský

15

3 948,77

231,55

2 048

Olomoucký

4

296,29

17,81

382

Pardubický

8

2 348,29

146,64

1 094

Plzeňský

1

5,50

0,32

70

Plzeňský

8

1 181,77

72,48

1 025

Praha

10

956,81

59,60

996

Středočeský

10

4 855,13

271,40

745

Ústecký

6

1 126,47

72,89

502

Vysočina

2

159,34

9,12

55

Zlínský

2

912,52

57,38

4

Celkový součet

91

20 187,32

1 203,77

10 582

Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, investice získané agenturou v roce 2009

Tabulka 6: Země původu přímých zahraničních investic v roce 2008

Typ činnosti

Počet investic

mil. CZK

mil. USD

Pracovní místa

Austrálie

1

12,11

0,64

25

Belgie

1

340,46

21,16

36

Čína

1

1,00

0,06

10

France

2

215,60

14,29

4

Francie

4

903,11

53,67

364