Účelové vázání státního příspěvku stavebního spoření: Paskvil

Snížení státního příspěvku stavebního spoření následuje další krok. Podle aktuálního návrhu novely zákona o stavebním spoření má být omezena účelovost využití… ale nikoli naspořených příspěvků, nýbrž jen státního příspěvku. Co by zákon přinesl, kdyby prošel?

Stavební spoření je trnem v oku současnému ministru financí. Na státní příspěvek se vydává příliš mnoho peněz. A tak se snaží s podporou koalice tento výdaj omezit. Způsob, který ke snížení výdajů na státní příspěvek stavebního spoření využívá, je občas… podivuhodný.

Po nálezu Ústavního soudu, který přechodně zrušil snížení státního příspěvku ze stavebního spoření na 10 % naspořené částky s maximem na 2 tis. Kč ročně a zrušil mimořádnou 50% daň, je připravena „náprava“ za zneužití stavu legislativní nouze. Kromě návratu k nižšímu státnímu příspěvku pro stávající i nové smlouvy řeší i účelovost spořicí části stavebního spoření. Přístup k ní je ale přinejmenším zarážející.

Samotná účelovost spořicí části stavebního spoření může celý produkt ohrozit. Stavební spořitelny potřebují levné zdroje, které jim právě spořicí klienti poskytují. Na jednoho úvěrového klienta potřebují přibližně čtyři spořicí. Pokud se omezí výběr naspořených prostředků na určitý účel, řada klientů si využití tohoto produktu rozmyslí – a stavebním spořitelnám budou chybět peníze.

Návrh zákona ale nepočítá s omezením využití veškerých naspořených prostředků. Podle připravované novely bude účelově vázáno využití pouze státního příspěvku. Klienti dokonce nebudou muset dokládat využití ani úroků ze státního příspěvku. Co to znamená?

Při maximálním využití státního příspěvku získá klient za 6 let vázací doby státní příspěvky 12 tis. Kč. Pokud vloží peníze ještě na začátku sedmého roku, jeho nárok na státní příspěvky bude činit 14 tis. Kč. Jejich využití bude muset doložit. Na účtu přitom bude mít přibližně 130 až 140 tis. Kč. Dokládat tak bude přibližně desetinu naspořených prostředků.

Bytová potřeba

Výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu Změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt Koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu vč. jejich stavby Koupě pozemku za účelem řešení bytových potřeb Splacení členského vkladu či podílu v právnické osobě Změna stavby, údržba stavby nebo udržovací práce Vypořádání společného jmění manželů nebo spoludědiců Úhrada za převod členství v družstvu či obchodního podílu v právnické osobě Koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu např. v dražbě Připojení k veřejným sítím technického vybavení Splacení úvěru na výše uvedené účely Zdroj: Zákon o stavebním spoření

Představa, že domácnost dokladuje využití 12 – 14 tis. Kč při koupi domu či bytu, je přinejmenším úsměvná. Tuto částku by bylo efektivně možné využít snad jen k menším udržovacím pracím, připojení k veřejným sítím technického vybavení či zaplacení poplatku za převod družstevního bytu do osobního vlastnictví.

Pravděpodobným výsledkem bude dokladování drobných oprav a údržby bytu… pokud je klient stavební spořitelny jeho vlastníkem či družstevníkem. Není-li, bude mít smůlu. Pro majitele vykázat takový výdaj jednou za šest let bude triviálním úkolem.

Dopad bude ale také na stavební spořitelny, kterým vzrostou náklady a množství zákonem vyžadované dokumentace.

A výsledek pro stát? Rostoucí byrokracie nepochybně odradí další potenciální zájemce o státní příspěvek. Otázkou zůstává, zda jejich počet bude dostatečný. Úspora státu se tak pravděpodobně dostaví. Na druhou stranu i stát bude muset kontrolovat, zda stavební spořitelny příspěvek vydávají v souladu se státem nařízenou účelovostí. Může se tak snadno stát, že co ušetří na příspěvku, vydá na jiných souvisejících nákladech.

Účelovost: Ano, či ne?

Je řada důvodů pro i proti vyžadování účelovosti naspořených prostředků stavebního spoření. Ve prospěch hovoří především snížení nákladů státního rozpočtu a zvýšení výdajů do zlepšení bytového fondu a vlastního bydlení občanů České republiky. Proti hovoří zejména snížení zdrojů stavebních spořitelen a tím možné ohrožení jejich stability a schopnosti poskytovat úvěry.

V každém případě omezení účelovosti pouze u státního příspěvku je krok na půl cesty – ke zvýšení výdajů do bydlení nepřispěje, pouze zatíží stavební spořitelny a jejich klienty další byrokracií. Zřejmě ne nadarmo se traduje: „Když úředník neví kudy kam, vymyslí lejstro.“