Blíží se topná sezóna: Jak topit nejlevněji?

Vyplatí se topit plynem, elektrikou nebo dokonce uhlím? A jak si stojí v porovnání tepelná čerpadla? Zvolit novou topnou soustavu před zimou nejspíš již nestihnete… ale přinejmenším zvážit možnosti úspor za to stojí.

Při porovnávání nákladů různých typů vytápění si musíme nejdříve uvědomit, že konečná cena, kterou zaplatíme za spotřebu tepla, není závislá pouze na druhu paliva a nákladů na koupi celého systému, ale hlavně na izolačních vlastnostech domu. Pro snížení spotřeby energie na vytápění existují tři základní způsoby. (Pokud nebereme v úvahu snižování vnitřní teploty a další „drastická“ opatření.)

U termo-izolačních vlastností domu záleží na druhu materiálu a technikách, kterých bylo použito při jeho stavbě. Jedná se o šíři obvodového zdiva, druh a šíři izolačních materiálů použitých v omítkách, podlaze a stropech, izolaci střechy, druh oken atd.

Nejvíce tepla uniká tzv. tepelnými mosty, které vznikají hlavně u oken a na střeše. Tyto úniky můžeme snížit použitím více sklených či více komorových oken a použitím nadkrovové izolace. Z těchto všech faktorů můžeme určit tepelnou náročnost domu. 

Rozlišujeme mezi 4 druhy domů podle termo-izolačních vlastností: domy „vyhovující“, „úsporné“, „nízkoenergetické“ a „pasivní“. Vyhovující dům odpovídá spotřebě tepla cca 90 kWh/m²rok a vyhovuje tepelné normě „CSN 73 0540-02 Tepelná ochrana budov“. Úsporný dům odpovídá spotřebě tepla cca 80 kWh/m²rok a nalézá se na doporučených hodnotách normy „CSN 73 0504-02“. Nízkoenergetický dům spotřebuje cca 35 kWh/m²rok a pasivní se dostává do hodnot pod 15 kWh/m²rok.

Dalším způsobem snížení spotřeby je využití stávajícího tepla vydýchaného vzduchu k předehřevu studeného vzduchu, který je do domu přiváděn. Tohoto efektu lze dosáhnout pomocí použití řízeného větrání s rekuperací tepla.

Až třetím způsobem snížení nákladů vytápění je výběr systému vytápění domu. Existuje celá řada systémů vytápění, které lze použít. Pro příklad s výpočty nákladů vytápění je počítáno s úsporným domem o podlahové ploše 150 m², tudíž celková spotřeba domu za teplo je 12 MWh/rok.

Tabulka 1: Srovnání nákladů vytápění a pořízení topných soustav

Zdroj:  vytapeni.tzb-info.cz a vlastní výpočet

K porovnání jednotlivých systémů z dlouhodobého hlediska potřebujeme ještě znát životnost jednotlivých kotlů a kompresorů. U kotlů na fosilní paliva se udává životnost 15 - 20 let. Kotle na dřevo mají životnost 10 - 15 let, kotle na plyn a topný olej mají životnost kolem 20 let. Nejdelší životnost mají tepelná čerpadla - od 20 do 30 let. (Tepelné čerpadlo vzduch-voda ji má kratší, protože musí pracovat více hodin denně. Životnost je tedy 15 - 25 let.) A přímotopy mají životnost kolem 10 let.

 Porovnání jednotlivých druhů vytápění je nejvíce patrné z grafu. V něm je bráno v úvahu i zdražování jednotlivých druhů paliva o 5 % a výměna kotlů či kompresorů v střední hodnotě životnosti.

Graf 1: Náklady vytápění

Zdroj: Vlastní výpočet

Čím větší částku zainvestujeme při pořizování topné soustavy, tím menší paušální částky budeme platit v budoucnu. Jediné výjimky tvoří vytápění pomocí dřeva a uhlí. Ty přes svoji nízkou pořizovací cenu nemají ani velké paušální částky, avšak jejich velkou nevýhodou je náročná obsluha, údržba a také nutnost mít velký sklad topného materiálu. Nejlépe z porovnání vycházejí tepelná čerpadla obecně a z nich čerpadlo země/voda. Největší výhodou je defakto bezúdržbovost a nízké paušální platby a v neposlední řadě také to, že tepelná čerpadla ohřívají i vodu pro užívání a tím šetří další možné výdaje. Nevýhodou jsou obrovské náklady spojené s instalací, které dosahují kolem půl milionu korun.

A v neposlední řadě je při výběru topné soustavy zohlednit místní podmínky. Kupříkladu do bytu v panelovém domě lze jen obtížně umístit topnou soustavu na spalování dřeva či uhlí.