Čím vytápět rodinný dům?

Čím vytápět rodinný dům?

Radek Jirků

Vyznat se ale ve spoustě informací poskytovaných prodejci paliv a kotlů nebývá vždy jednoduché. Zvláště pak u nově zaváděných paliv a kotlů se uvádí spousta nepravd ohledně nákladů na vytápění a také návratnosti investice, kterou si přechod k jinému zdroji tepla vyžádá.

Na trhu se po roce 1989 začala objevovat spousta alternativních typů vytápění budov, ať už pro novostavby nebo i pro stávající budovy. Omezme nyní námi zkoumaný trh pouze na rodinné domy s tepelnou ztrátou Qc = 15 kW a celkovou roční potřebou tepla na vytápění Qr = 60 GJ/rok (16,7 MWh/rok). Tyto údaje odpovídají průměrnému rodinnému domu umístěnému v České republice. Tímto omezením jsme fakticky vyřadili ze zkoumaných variant vytápění vzduchotechnikou s rekuperací, protože investiční náklady na tuto variantu vytápění se pohybují ve výši statisíců a nelze obecně určit náklady na provoz v otopném období bez bližšího specifikování typu budovy a jeho měrné potřeby tepla, počtu osob apod. Vzduchotechnika se navíc používá převážně pro „větší“ budovy, jako jsou například úřady, školy, kancelářské budovy a nebo hypermarkety.

Budeme srovnávat pouze takové zdroje tepelné energie, které jsou navzájem vyměnitelné připojením na již instalovanou otopnou soustavu bez jakýchkoliv dalších investic do ní. Tímto opět omezíme zkoumaný trh o kondenzační kotle, které jsou vhodné především na nízkoteplotní vytápění a s tím spojené zvětšení plochy otopných těles ve vytápěných místnostech.  

Po všech těchto omezeních se tedy zaměříme na tyto zdroje tepla: kotel na zemní plyn, vytápění elektřinou, tepelné čerpadlo vzduch – voda, centrální zásobování teplem a biomasa (pelety).

Kotel na zemní plyn

Zemní plyn je jedním z nejrozšířenějších zdrojů tepla pro vytápění a přípravu teplé vody. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, bezobslužný a tichý provoz, nenáročná údržba a možnost napojení do téměř jakéhokoliv otopného systému. Nevýhodou však je závislost ČR na dodávkách plynu ze zahraničí. Tuto závislost se však snaží přenosové soustavy eliminovat stavbou nových zásobníků.

Pro představu cena kotle na zemní plyn se pohybuje okolo 25 000 Kč.

Vytápění elektřinou

Vytápění budov a obytných domů elektřinou byl velice populární v době silné státní podpory pro instalaci elektrických kotlů. Silná mediální kampaň v posledních pěti letech úspěšně utvrdila veřejnost, že elektrické vytápění a zejména potom tzv. „přímotopy“ jsou zavrženíhodným, velmi drahým a do budoucna neperspektivním způsobem vytápění. Soustavné zdůrazňování zvyšování cen elektřiny a taktní mlčení o vývoji cen ostatních energií vyvolalo klamný názor společnosti na tento typ vytápění.

Dodavatele elektrické energie pro srovnání volím ČEZ s tarifem D26d, jistič nad 3×25 A do 3×32 A. Pořizovací cena kotle je přibližně 15 000 Kč.

Tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo odebírá větší část energie pro vytápění a přípravu teplé vody z okolního prostředí a přibližně jednu třetinu svého výkonu, v závislosti na topném faktoru, spotřebovává ve formě elektrické energie pro pohon kompresoru. Lze jej tedy z hlediska ekonomického považovat za úsporný zdroj. Ekonomickým hlediskem je myšleno snížení potřeby energie a tím i nákladů za odebranou elektřinu.

Výhodou tepelného čerpadla jsou nízké provozní náklady, bezobslužný provoz a minimální nároky na údržbu. Problémem jsou bezesporu vysoké pořizovací náklady a podle druhu primárního zdroje požadavky na zábor venkovního prostředí.

V našem případě budeme uvažovat instalaci vzduchových výměníku na vnější stranu budovy a tedy zanedbatelnou investici v porovnání na pořizovací náklady tepelného čerpadla. Dodavatele elektrické energie volím ČEZ s tarifem D56d, jistič nad 3×16 A do 3×20 A. Investice do tepelného čerpadla o výkonu přibližně 15 kW je přibližně 210.000,- Kč.

Centrální zásobování teplem

Centrální zásobování teplem je v současné době velmi často skloňovaným obratem především v českých médiích společně s plánovaným zdaněním tepla dodávaného velkými teplárnami „někde za městem“. Současná cena tepla se pohybuje okolo 350 Kč/GJ a již nyní spousta spotřebitelů chystá instalaci vlastních zdrojů tepla. Výhodou je naprosto bezobslužný provoz bez jakýchkoliv požadavků na vlastní zařízení a tedy bez vysokých investice za kotel. Jedinou investicí majitele nemovitosti je do předávací stanice, ovšem ani toto není nutností, protože většina teplárenských společností nabízí možnost instalace jimi vlastněné předávací stanice. Tato cena se pak promítne do vyšší prodejní ceny tepla, a to je přibližně 500 Kč/GJ.

Biomasa (pelety)

Energetické využití biomasy je v současnosti jediné odvětví, v němž celosvětově přibývá pracovních míst. Biomasa je jediný dlouhodobě udržitelný zdroj energie pro vytápění staveb vzhledem k její „nevyčerpatelnosti“. Kvalita a cena pelet používaných k výrobě tepla do značné míry určuje i náklady na vytápění. Obecně platí, že levnější pelety jsou vyráběny ze slámy a podobných rostlin s nižší výhřevností a tedy je potřeba paliva podstatně vyšší než u kvalitních pelet z tvrdého dřeva. Standardní kotel na vysoce kvalitní pelety s výhřevností přibližně shodnou s hnědým uhlím v kotli na pelety stojí 95 000 Kč.

Výpočty nákladů na vytápění

Výpočty nákladů na vytápění jsem rozdělil do dvou kroků. Nejprve jsem určil výchozí tarify a ceny a následně jsem provedl výpočet pomocí [1].

Tabulka 1 ukazuje výchozí hodnoty, ze kterých jsem vycházel při výpočtu. Volba tarifu pro vytápění elektřinou nebo tepelným čerpadlem závisí na konkrétní stavbě. Mnou zvolené tarify jsou avšak velice běžné, proto použít nižší nebo vyšší tarif by nebylo v tomto případě vhodné.

Tabulka 1: Výhřevnost a cena paliv

Druh paliva

Výhřevnost/tarif

Cena paliva

Zemní plyn

37,82 MJ/kg

296,42 Kč/měsíc + 12,46 Kč/m3

Elektřina

D26d

405,6 Kč/měsíc + 1,89881 Kč/kWh

D56d

336 Kč/měsíc + 2,40761 Kč/kWh

CZT

 

500 Kč/GJ

Pelety

18,5 MJ/kg

4,7 Kč/kg

V Tabulce 2 je již vidět výsledek výpočtů pro výše stanovené hodnoty.

Tabulka 2: Náklady na vytápění

Druh paliva

Spalovací zařízení,účinnost

Cena tepla

Spotřeba paliva / rok

Náklady na vytápění

 

TČ: průměrný tepný faktor

Kč/kWh

   

Zemní plyn

Běžný kotel, 89 %

1,69

1980 m3

28 224 Kč

Elektřina

S akumul.nádrží, 93%

2,33

17921 kWh

38 896 Kč

TF: 3

1,04

5556 kWh

17 408 Kč

CZT

98%

1,84

61 GJ

30 612 Kč

Pelety

Kotel na pelety, 85 %

1,08

3816 kg

17 933 Kč

Závěr

            Nejvýhodnější je vytápění tepelným čerpadlem a peletami a naopak nejdražší je vytápění elektřinou. Pokud bychom chtěli porovnat celkové náklady na vytápění jednotlivými palivy, museli bychom do ročních nákladů na vytápění zahrnout i pořizovací cenu jednotlivých zdrojů a tu po diskontování rozpočítat do životnosti daného zdroje.


Zdroje

[1]        Porovnání nákladů na
vytápění podle druhu paliva [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Tzb-info.

            Dostupné z WWW: .

[2]       Optimální volby zdroje – porovnání nákladů na vytápění – I. díl[online]. 2011

[cit. 2011-03-17]. Tzb-info. Dostupné z WWW: .

[3]       Plzeňská teplárenská [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Plzeňská teplárenská.

Dostupné z WWW: .

Anketa: Jaký zdroj vytápění využíváte?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

6 komentářů k článku “Čím vytápět rodinný dům?”

  1. pf napsal:

    no
    neni lepsi pouzit přímo zdroj č.1 http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/269-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva. Jak můžete porovnávat jednotlivé zdroje bez rozpočítání pořizovací ceny? Pak to srovnání úplně ztrácí smysl. Toto srovnání by např ukázalo že např tepelné čerpadlo v kombinaci s dobře zateplenou novostavbou je nejdražší varianta.

  2. Standa napsal:

    Nejlevnější topení je dřevo. Žijeme na vesnici, kde je k němu snadnější přístup, než ve městě. Topíme s ním odjakživa, pro úsporu jsme jen vyměnili radiátory za deskové Korado. Práce s ním je po celý rok, ale pak krásně hřeje.

  3. Drmax napsal:

    Vytápění

    Cena plynového kotle 25 000 Kč? To je dnes už nereálná cena. My jsme do zrekonstruovaného domu letos kupovali kondenzační plynový kotel ve slevě za 40 000 Kč. Také spotřeba plynu za rok mi připadá dost nízká. My topíme tímto kotlem do konvektorů KORAWAL od firmy Korado a předpokládaná výše spotřeby plynu je 800 m3. Znám případy, že lidé topící stacionárním plynovým kotlem do radiátorů protopí i 40 000 Kč. Proto jsme zvolili tento nízkoteplotní systém, abychom ušetřili.

  4. J napsal:

    A kdo má štěstí...

    …ten koupí dům s dálkovým vytápěním a ušetří úplně nejvíc. Nás vytápí elektrárna, co spaluje biomasu a nám posílá zbytkovou teplou vodu. Roční náklady 12.000 Kč (ano, 1.000 měsíčně) a to prosím vytápíme dům o obytné ploše 240 m2. Opravdu nezávidím těm, kdo se upsali do plynu nebo musí kupovat drahý kotel.

  5. Sixx napsal:

    topení plynem

    Není nad čím přemýšlet. Před 20 lety jsem postavil dům, probíhala plynofikace obce, projekt a připojení zdarma. Připojil se skoro každý, cena plynu výhodná, topení bez práce. Dnes je situace jiná, ceny plynu rostou a je potřeba snížit jeho spotřebu.
    Nahradil jsem dosluhující plynový kotel kondenzačním a radiátory novými úspornými RADIK RC. Ani mě nenapadlo provádět rekonstrukci topení, na to bych neměl. Zůstal jsem u plynu a s touto kombinací kondenzačního kotle s radiátory jsem spokojen.

  6. Adam Drakoun napsal:

    Peletkový kotel

    Před dvěma roky jsem přemýšlel, že si místo kotle na plyn, s nímž mě vytápění stálo majlant, pořídím tepelné čerpadlo. Zašel jsem s tím do firmy 2kenergy a chtěl, aby mi poradilo, jaký čerpadlo si mám koupit. Zadal jsem jim spoustu údajů do jejich kalkulačky a sami! mi tepelné čerpadlo rozmluvili, že se mi ta investice nemůže vrátit a doporučili mnohem levnější peletkový kotel (Atmos), na který nemůžu dát dopustit. Sice musím kupovat kvalitní peletky, jinak se hrozně zanáší, ale i tak mě vytápění vyjde na méně než polovinu oproti vytápění plynem. Doporučuji jak firmu (http://www.2ke­nergy.cz/novin­ky.html) za solidní jednání, tak kotel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *