Co si ještě koupím? A na co už nebudu mít?

Ekonomická krize se dotýká řady domácností. Náklady na bydlení v posledních letech rostly. Za co Evropané nejvíce utrácí a na čem začínají šetřit? Řadu odpovědí týkajících se chování Evropanů přinesl spotřebitelský průzkum společnosti CETELEM.

V souvislosti s postupující ekonomickou krizí situace evropských domácností se zhoršuje. Domácnosti zaznamenávají pokles kupní síly. Po uplynulých letech všudy přítomného růstu nezbývá lidem nic jiného než začít přemýšlet o tom, kde začít šetřit. Situaci v jednotlivých zemí popisují statistiky zveřejněné v rámci průzkumu Barometr CETELEM 2009: Tváří v tvář krizi.

Graf číslo 1 ilustruje, jakým způsobem se vyvíjela struktura spotřeby evropských zemích v uplynulých 10 letech. Výdajové položky jsou rozčleněny do tří kategorií podle úrovně zbytnosti. Z grafu jednoznačně vyplývá, že během uplynulého desetiletí výrazně vzrostly výdaje na bydlení. Jestliže ještě v roce 1996 představovala položka bydlení 18,6 % z celkových výdajů domácnosti, v roce 2006 již to bylo celých 21 %. Bydlení je jednoznačně výdajem číslo 1.

S podobným dotazem se naše redakce v minulosti obrátila také na vás - naše čtenáře. Na otázku "Kolik procent příjmů vydává vaše domácnost za bydlení?" pouhých 11 % hlasujících odpovědělo, že na bydlení vydává méně než 10 % příjmů. Po 17 % hlasů získaly varianty od 10 % do 20 % příjmů a od 20 % do 30 % příjmů. 5 % hlasujících uvedlo, že neví, jaké jsou výdaje jejich domácnosti na bydlení. 

Graf 1: Vývoj struktury spotřeby evropských domácností v uplynulých 10 letech
Zdroj: Eurostat, Roostat BIPE pro Rusko, Portugalsko údaje za 1996 – 2004, 1996: průměr za 12 států (mimo Srbsko), 2006: průměr ze 13 států

91 % evropských domácností uvedlo, že v posledních letech pocítilo obzvlášť výrazný nárůst cen bydlení, potravin a dopravy. Naopak mírný růst cen zaznamenaly u elektrospotřebičů a elektrotechniky.

Graf 2: Největší nárůsty cen 

Zdroj: Barometr Cetelem 2009

Kde budeme šetřit?

Evropané mají pocit, že vlivem rostoucích cen zboží a služeb a na druhé straně stagnujících nebo dokonce klesajících příjmů domácnosti klesá jejich kupní síla. "Tempo růstu příjmů domácností by v roce 2009 bohužel nemělo v žádné ze zemí překročit 2 % (vyjma Ruska; výjimkou je Velká Británie, kde by hrubý disponibilní příjem měl, po "malém" růstu 1,9 % v roce 2008, v roce 2009 růst tempem 2,8 %). Růst cen se bude pohybovat mezi 1 % a 4 %. Pro Evropu, v níž neporoste kupní síla, budou roky 2008 a 2009 stěžejní: spotřebitelé, jejichž příjmy budou všeobecně růst velmi málo, či budou stagnovat, začnou při svém spotřebním rozhodování mnohem ostražitěji sledovat ceny. Trend hledání nejnižších cen se nebude týkat jen malé části populace, ale rozšíří se do všech sociálních tříd," uvádí autoři studie.

Graf 3: Vývoj kupní síly domácností v letech 2007, 2008 a 2009 (v %)
 

O brzkém obratu však podle všech indicií nemůže být ani řeč a respondenti oslovení v rámci průzkumu Cetelem si uvědomují, že situace na trhu je zatím nestabilní a očekávají, že se budou muset ještě více v některých položkách uskromnit.

Rozvrstvení odpovědí na otázku "U jakých položek byste snížili své výdaje v případě poklesu vaší kupní síly?" přináší tabulka číslo 1. Z tabulky vyplývá, že za nejvíce zbytnou položkou, na které by domácnosti mohly ještě ušetřit jsou alkoholické nápoje a tabák. V celoevropském průměru tuto položku jmenovala na prvním místě téměř čtvrtina oslovených (24 %). Logicky nejmenší potenciální úsporu představují nutné položky jako bydlení, vzdělávání a zdraví.

Tabulka 1: Pořadí položek, kde jsou domácnosti ochotny snížit své výdaje


Autoři průzkumu pozorují, že lidé se v tomto ohledu chovají velmi racionálně a přechází na nové druhy nákupního chování. Více než 90 % Evropanů je připraveno redukovat některé výdaje, přičemž volí buď cenu, nebo objem nákupů. Pouze 36 % Evropanů je připravených méně spořit a pouze 21 % by situaci řešilo půjčkou. Největší sklon k řešení situace půjčkou mají Rusové (42 %) a Srbové (39 %), naopak největší "odpor" k zadlužování mají Francouzi a Němci. Odpovědi obyvatel České republiky (20 %) se drží těsně pod evropským průměrem.

Tabulka 2: Jaké řešení byste zvolili pro zvýšení své kupní síly?


"Finanční krize ještě plně nedolehla na reálné hospodářství a očekává se všeobecný pokles životní úrovně evropských domácností. Přes klesající kupní sílu však přetrvává "chuť utrácet". Domácnosti přijímají nové spotřební strategie, činí nová rozhodnutí a rozvíjejí nové druhy spotřebního chování. Diskontní prodejny a internetové stránky s produkty s nízkou cenou již nejsou synonymem "spotřeby chudých", ale synonymem "chytrého nákupu", rekapitulují autoři studie zjištěné poznatky.