ECM – jiný než černý scénář neexistuje

ECM - jiný než černý scénář neexistuje

Daniel Kuchta

Společnost ECM je na pokraji krachu. Česká spořitelna v úterý podala na společnost návrh na insolvenci a ztráta se v minulém roce prohloubila na téměř 100 milionů eur. Společnosti je již nějakou dobu na pokraji krachu a odborníci jí už prakticky žádnou šanci nedávají. Developerský trh v ČR však ovlivněn nebude.

Společnost ECM REI se v posledních dnech opět dostala do centra pozornosti poté, co na ni Česká spořitelna podala v pondělí návrh na insolvenci. ECM se topí v dluzích již nějakou dobu, a insolvenční návrh od ČS nikomu zainteresovanému na klidu nepřidal. Společnost se nejprve snažila budit dojem, že restrukturalizace by jí ještě mohla pomoci, ale její existence dnes leží prakticky v rukou věřitelů.

Podle analytika WOOD and Company Jana Tomaníka „je ECM v rukou věřitelů už dlouho a může se insolvenci vyhnout jen v případě, že se právě oni dohodnou. Česká spořitelna svým podáním jednoznačně reaguje na žádost o předčasné splacení dluhopisu v hodnotě 137 mil. společnosti Glancus Investments. Reorganizace by se tím ze současného volného režimu, kdy je plně v rukou managementu a akcionářů, přesunula v rámci likvidace pod dozor soudu. Závisí čistě na tom, v jakém režimu reorganizace uvidí Česká spořitelna vyšší potenciál a nižší riziko.

Černý scénář je jediný možný

Dnes je již prakticky jisté, že ECM se ze svízelné situace nejspíše nedostane. Její osud je v rukou dlužníků, kteří však sami musí vážit své kroky tak, aby byly jejich škody co možná minimální, a již nikdo neočekává, že by se ECM ještě mohlo postavit na nohy. I samotné představenstvo společnosti již začíná uvažovat o bankrotu jako o jedné z možností. Černý scénář jako jediný možný potvrzuje Igor Müller ze společnosti WOOD & Company: „V případě společnosti ECM prakticky žádný jiný scénář neexistuje. Otázkou spíše je, kdo a jakým způsobem dostane největší podíl z toho, co ve společnosti zůstalo. Věřitelé se dohodli na plánu postupného rozprodeje majetku tak, aby peníze, které ECM poskytli, byly v co největší míře splaceny. Problémem v tomto případě může být skutečnost, že prodej nemovitostí neprobíhá tak, jak si to věřitelé původně představovali a společnost ECM není schopna vyplatit věřitelům to, co jim slíbila. Zřejmě zde zároveň existují tlaky ze strany věřitelů, kdo dostane kolik prostředků.

Problémem společnosti jsou tedy jak dluhy, tak i konání věřitelů, kteří se snaží dostat co nejvíce svých prostředků zpátky a podle toho konají. Nejprve sice daly společnosti čas na to, aby jim dokázala, že se s problémy dokáže vypořádat. Pak ale přišly od některých věřitelů požadavky na předčasné splacení dluhu, případně nesplacených úroků z dluhopisů a dnes to vypadá tak, že ani důvěra mezi samotnými věřiteli není velmi velká. V takové situaci pak každý jedná na vlastní pěst tak, aby z této situace vyvázl s co nejmenší ztrátou, což může být právě konání České spořitelny.

A v konečném důsledku ani samotný management společnosti nedělá všechno pro to, aby vzbuzoval u věřitelů důvěru. „Restrukturalizace byla již předmětem podzimních jednání mezi managementem a věřiteli a jedním z výsledků mělo být odepsání části dluhu a jeho konverze do akcií. Plán se měl uskutečnit v letošním prvním čtvrtletí, nicméně společnost o žádném výsledku neinformovala. Současné potíže proto naznačují, že ke konečné dohodě o plánu restrukturalizace nedošlo. Nemyslím si, že je možná taková reorganizace, která by umožnila splacení všech dluhů. ECM je totiž v situaci, kdy má větší hodnotu závazků než aktiv. Jinými slovy, čistá hodnota společnosti je záporná a na trhu momentálně nejsou faktory, které by toto mohly změnit. Záporná hodnota vlastního kapitálu se navíc v průběhu minulého roku prohlubovala,“ míní Pavel Ryska ze společnosti Atlantik FT.

Co na to developerský trh?

Spekulace ale vyvolává také možný vliv situace v ECM na celý developerský trh, případně na ceny, v tom ale odborníci problém nevidí. Co se týče možného vlivu na ceny, Pavel Ryska odhaduje „dopad na developerský trh spíše jako omezený. Nucené prodeje aktiv ECM mohou lokálně stlačit ceny (např. v Praze 4, kde má ECM významná aktiva), nicméně zrychlené odprodeje aktiv developery obecně lze pozorovat již od začátku hospodářské recese a samotný tento moment by tedy nebyl novým faktorem.

Vliv na ostatní společnosti je sice možný, ale Igor Müller ani v tom nevidí téměř žádný problém. „Žádná lavina insolvenčních řízení u jiných společností nehrozí, protože jde o problém, který je známý téměř dva roky. Společnost porušila podmínky stanovené při emisi dluhopisů před rokem a půl Již v té době měli držitelé dluhopisů možnost podat návrh na předčasné splacení a donutit ECM k tomu, aby rozprodala všechen majetek, který má, přičemž získaná hotovost by byla využita na vyplacení držitelů dluhopisů. Například na akcionáře by pak nejspíše nezůstalo vůbec nic. Takže toto je známá věc a ECM již rozprodává jak hotové budovy, tak i projekty, které ještě nestojí.

Co se týče možnosti podávání insolvenčních návrhů na jiné společnosti, dnešní situace by mohla některé věřitele ECM přimět, aby přemýšleli nad insolvencemi i u jiných svých dlužníků, ale nějaká lavina krachů určitě nehrozí. Mnoho špatných projektů, které by mohly znamenat potenciální problém, určitě na trhu neexistuje a s hotovými budovami by problém být neměl.“

Akcionáři mají smůlu

A jak jsou na tom akcionáři společnosti? Jejich situaci celkem dobře vystihuje skutečnost, že nejedna brokerská společnost na otázky o ECM nebyla ochotna odpovídat, protože titul již prakticky odepsaly. Igor Müller k tomu doplňuje: „Co se týče situace akcionářů, již při prvních zmiňovaných problémech se splácením dluhopisů mi vycházela hodnota firmy pro akcionáře prakticky nula. Po prodeji se částečně splatí úvěry a ve firmě pro akcionáře prakticky nic nezůstane. Jediným řešením je tedy jednoznačně prodej akcií, když nechtějí mít v rukou bezcennou akcii.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *