Hypotéky v České republice v porovnání s Evropou

Hypotéky v České republice v porovnání s Evropou

Radomíra Papoušková

Kolik hypoték si bereme v porovnání s ostatními státy EU? Jsme hodně zadlužení? Jakým úrokovým mírám dávají přednost naši sousedé? A může dojít ke sjednocení evropského hypotečního trhu?

Češi dluží skoro nejméně, Dánové přes milion korun

Pokud porovnáme míru zadlužení mezi Českou republikou a ostatními zeměmi Evropy, zjistíme, že na tom nejsme vůbec špatně. V roce 2006 činila průměrná hodnota hypotečního dluhu na jednoho Čecha 790 eur, tedy sotva 20 000 korun. Což znamená, že každý obyvatel ČR dlužil v přepočtu za bydlení zhruba necelý jeden měsíční plat.

To průměrný Dán, který již několik let žebříčku zadluženosti vévodí, si na byt či dům půjčuje podstatně víc. V roce 2006 se jednalo o částku 40 900 eur (1 022 500 Kč). Kvalitní byt či dům si také ochotně dopřávají Nizozemci (jejichž hypoteční dluh na osobu činí 32 200 eur, resp. 805 000 Kč) nebo Irové (29 290 eur, resp. 732 250 Kč). Z bývalé evropské patnáctky si na bydlení půjčují nejmenší sumu Italové – v roce 2006 to bylo průměrně 4 700 eur (117 500 Kč).

Situace ve střední a jihovýchodní Evropě

Češi se hodnotově pohybují ve skupině nedávno přistoupených států EU, i když i tam se drží spíše při zemi. Hned po Bulharsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku máme hypoteční dluh na osobu nejnižší. Obyvatel Estonska si na bydlení v roce 2006 půjčil průměrně 3 180 eur (79 500 Kč), obyvatel Chorvatska 1 170 eur (29 250 Kč). Předlužení nám tedy rozhodně nehrozí, experti naopak vidí v našem opatrném postoji k dlouhodobému zadlužování značný potenciál do budoucna.

Jaké sazby jednotlivé národy preferují?

Češi si nejvíce oblíbili pětiletou a tříletou fixaci úrokové sazby. Oproti tomu 91 % Němců v roce 2006 fixovalo sazbu na dobu delší než pět let. Belgičané volí nejčastěji desetiletou nebo delší dobu fixace, což je ale dáno především tím, že v belgické legislativě je zakotvena možnost bezsankčních předčasných splátek. Jihoevropské národy (Řekové, Španělé a Italové) a také Poláci nebo Švédi zase dávají přednost tzv. variabilní sazbě s fixací kratší než jeden rok. V řadě států západní Evropy jsou klienti běžně zvyklí refinancovat své hypotéky. Zcela obvyklý jev je to například pro Dány  nebo pro  Nizozemce. Rovněž Britové obměňují banku pravidelně každých pár let.

Bílá kniha a možnosti sjednocení hypotečního trhu

Evropská komise již několik let usiluje o postupné sjednocování evropského hypotečního trhu, o čemž pojednává tzv. Bílá kniha. Požaduje především větší cenovou transparentnost a srovnatelnost informací. Podporuje využití standardizovaného formuláře, tzv. Code of Conduct, díky kterému může klient jednoduše porovnat podmínky úvěru ve všech bankách v EU, které se již k využívání Code of Conduct přihlásily (většina českých bank už tak učinila).

Evropská komise spolu s Evropskou hypoteční federací podporuje také úpravy jednotlivých národních legislativ umožňující rychlejší vymáhání nesplácených úvěrů a přístup do národních klientských úvěrových databází. Společně také podporují vytvoření nadnárodního katastru nemovitostí (tzv. EULIS), který by využívaly všechny evropské banky.

Podle průzkumů Evropské hypoteční federace si však chtějí obyvatelé EU pořizovat hypotéky spíše lokálně, především kvůli celé řadě právních, administrativních a jazykových bariér. Sjednocování evropského hypotečního trhu administrativní cestou představuje tedy dlouhodobou záležitost a lze očekávat, že v dohledné době bude docházet ke sjednocování spíše v dílčích oblastech.


Autorka je ředitelkou řízení produktů Hypoteční banky a členkou Výkonného výboru Evropské hypoteční federace 

Anketa: Kolik procent příjmů vydává vaše domácnost za bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *