Lubor Žalman: Ceny nemovitostí klesnou

Raiffeisenbank v nedávné době citelně zdražila a omezila hypoteční úvěry. Proč tomu tak je? „Očekáváme pokles cen nemovitostí,“ říká Lubor Žalman, předseda představenstva a generální ředitel Raiffeisenbank.

Jak se projevuje aktuální finanční krize v Raiffeisenbank?

Nijak zvlášť, protože jsme se drželi České republiky ve všech našich aktivitách, takže nejsme zainteresováni nikde na Islandu ani v Lehman Brothers ani v žádných podobných divočinách, a díky tomu jsme si o těchto problémech četli jenom v novinách.

Nicméně, co se nás samozřejmě týká, je zpomalení ekonomiky ve světě a potažmo i v České republice.

Na vaší obchodní nabídce se to projevuje například v segmentu hypotečních úvěrů. V nedávné době jste výrazně zdražili a omezili vaše hypotéky.

Co se týče ceny hypoték, tak si myslím, že si hypoteční trh hledá novou cenovou hladinu. Bude ještě pár měsíců trvat, než se ceny ustálí. Dá se čekat ještě další pohyb.

Co se týče parametrů pro poskytování hypoték, tak opravdu jsme konzervativnější.

Dříve jste poskytovali hypoteční úvěry až do 100 % zástavní hodnoty nemovitosti, nyní je to pouze do 75 %. Proč došlo k tak radikálnímu omezení?

Protože čekáme pokles ceny nemovitostí v příštím roce.

Developeři se zatím tváří, že neočekávají, že by šly ceny nemovitostí dolů...

Kdybych byl developer, tak se tak tvářím také. Ale já jsem bankéř.

Zdražení hypoték bylo poměrně dramatické. Během jednoho týdne jste zvýšili úrokové sazby o 75 b.b. Proč tak skokové zdražení?

Protože se skokově zvedla cena dlouhých peněz. Ta šla během října velmi prudce nahoru a my jsme tomu přizpůsobili ceny hypoték.

Na druhou stranu snížila Česká národní banka úrokové sazby dokonce více, než se očekávalo...

Ano, ale snížila pouze 14denní sazby. To je velký rozdíl. Peníze, kterými my musíme krýt hypotéku, jsou roční při roční fixaci a 15leté při 15leté fixaci. Došlo k tomu, že ČNB snížila cenu 14denních peněz, což na hypotéky nemá vliv. Ale ceny dlouhých peněz, tak, jak je nedostatek volných peněz ve světové ekonomice, rostou. Tím jsou dány ceny hypoték.

Ceny spořících účtů s jednodenní výpovědní lhůtou budou dány poklesem sazeb ČNB. Ale ceny hypoték ČNB nemá šanci ovlivnit. Ani žádná jiná centrální banka.

Takže očekáváte spíše pokles úrokových sazeb na spořících účtech než hypotečních úvěrů?

Pokud vůbec něco.

U hypotečních úvěrů to závisí na vývoji dlouhodobých úrokových sazeb. Nedokáži sloužit s předpovědí.

Jak se projevily změny v pravidlech pro poskytování hypoték v zájmu o hypotéky?

Překvapivě prodáváme téměř stejné množství hypoték, jaké jsme prodávali. Uvidíme, jak objem zareaguje dál. Ale my se nehoníme ani za objemy, ani za počtem, nám jde o zisk. A abychom na hypotékách neprodělali, tak musíme půjčovat konzervativně.

V podstatě jde o to, že na kvalitu hypotečních portfolií, které banky mají, budou mít vliv dvě věci. První je nezaměstnanost, a tam čekáme nárůst, a druhá je vývoj cen nemovitostí, a tam čekáme pokles.

V téhle situaci opravdu je naší zodpovědností vůči našim vkladatelům, to jest lidem, kteří nám svěřili své peníze, i vůči našim akcionářům, což jsou lidé, kteří nám také svěřili své peníze, být konzervativní.

Produkty Raiffeisenbank, zejména hypoteční úvěry, jsou v hojné míře distribuovány externími prodejními sítěmi. Máte zpětné reakce z těchto sítí na změny, které jste uskutečnili?

K podobným krokům evidentně přistoupily i ostatní banky, takže prodejní sítě dneska pro určitou část svých klientů hledají banku, která by jim poskytla hypotéku, podstatně obtížněji než v minulosti.

Zdá se, že prodejní sítě hledají jiné produkty, kterými by mohly nahradit očekávaný pokles prodeje hypoték.

Raiffeisenbank působí v mnoha zemích střední a východní Evropy. Jak dopadla finanční krize na banku v těchto zemích?

V těch zemích, které mají problémy, máme většinou dost exklusivní postavení. Někdy jsme tam dokonce jediná banka ze západní Evropy. Takže jsme schopni se distancovat od místních problémů.

Největším nepřítelem bank v období finanční krize byla panika. A proti té je jediný lék poslat do země a do banky peníze, což jsme učinili. Lidé pochopí, že banka má peněz dost, že je zdravá, že je zisková, a uklidní se a nechají úspory v bance.

V Česku na to nejsme zvyklí. V Česku mají všechny banky mají své matky v západních zemích, velké mezinárodní instituce, ale v jiných zemích střední a východní Evropy je velký rozdíl, jestli jste Raiffeisenbank nebo malá lokální banka vlastněná pár fyzickými, byť bohatými, osobami.

Erste Bank získala od rakouského státu prostředky, které navýšily její vlastní jmění. Podobné prostředky by měla získat i Raiffeisenbank. Co od toho očekáváte?

Očekáváme od toho levný kapitál. Je to výhodné. Byli bychom hloupí, kdybychom to nebrali.

Děkuji za rozhovor.