Milan Švec: Lidé stavební spoření již ruší!

Milan Švec: Lidé stavební spoření již ruší!

Petr Zámečník

Stát potřebuje šetřit. Na paškál přišlo i stavební spoření. A reakce lidí? „Počet výpovědí v posledních týdnech stoupl,“ říká Milan Švec, který dlouhá léta vedl část poradenské sítě ČMSS a nyní přešel do společnosti Fincentrum. Jak vidí budoucnost stavebního spoření?

V současnosti se hovoří o možném
zdanění státního příspěvku stavebního spoření . Jak to vnímáte ze svého pohledu "dlouholetého
Lišáka "?

Možné snížení státního příspěvku stavebního spoření se diskutuje již dlouhá léta. Svým způsobem jsou na to všichni tak trochu připraveni a bylo jen otázkou času, kdy to přijde, v jakém rozsahu a jaká opatření budou uplatněna. Např. u zdanění výnosů stavebního spoření si myslím, že to čekali úplně všichni.

Zvláštní krok zdanění státního příspěvku 50% sazbou je nový fenomén, nicméně myslím si, že stavební spoření bude mít budoucnost i přes toto opatření.. Stavební spoření pořád vychází jako docela zajímavý a zejména bezpečný produkt pro střednědobé investice a zejména pro získání výhodného úvěru.

Z mého pohledu, i kdyby změny dopadly tak, jak se plánují, bude mít stavební spoření své místo v portfoliu finančních produktů na našem trhu. Samozřejmě jeho atraktivita bude nižší a konkurence tím pádem výrazně vzroste.

Myslíte si, že se
stavební spořitelny dostatečně připravily na tuto změnu?

To opravdu netuším, ale vím, že v současné době velmi intenzivně pracují

Jeden z největších otazníků jsou smlouvy již po
vázací době , kterých je naprostá většina a především na nich je naprostá většina finančních prostředků, které mají stavební spořitelny k dispozici. Největší
obava je tak z odlivu stávajících klientů .

To jste trefil hřebíček na hlavičku. Otázka je, jak se kdo připravil… v tuto chvíli je zřejmé, že pod vlivem mediální masáže mnoho bonitních klientů, dlouhodobě spořících, vybírá své naspořené prostředky právě z obavy před zdaněním. A domnívám se, že naprostá většina stavebních spořitelen nemá dostatečně silné nástroje na to, aby prostředky ve své firmě udržela.

Z tohoto vnímám jako výhodnější pozici nezávislých finančních poradců, protože mají v ruce celé portfolio nástrojů, jak finanční prostředky investovat a poradit zákazníkům co s nimi.

Předpokládám, že všechny stavební spořitelny pracují na nějakém scénáři, který by odliv klientů zastavil. Že odliv je, to víme. Naši poradci mají hodně svých vlastních zákazníků, kteří se na ně denně obracejí, a počet výpovědí v posledních týdnech stoupl o desítky procent. Peníze se dávají do pohybu.

Lidé tedy vypovídají smlouvy o stavebním spoření ještě dříve, než opatření vlády nabrala podobu konkrétního právního rámce?

Přesně tak. Přestože netuší, co vlastně bude, a ve finále ta opatření nemusí být ve vztahu ke starším smlouvám nijak fatální, přesto se to děje a děje se to ve velkém měřítku.

Když v roce 2003 došlo ke změně podmínek stavebního spoření od 1. 1. 2004 – ke snížení státního příspěvku a prodloužení vázací doby – hodně se diskutovalo o
nemožnosti snížení státního příspěvku na již uzavřené smlouvy . Jak vnímáte, že najednou to jde, když předtím to podle politiků nešlo?

Já si myslím, že to nejde ani teď. Tím řešením je právě uvalení jednorázové daně na státní příspěvek. Aspoň informace, které mám a kterými jsem byl vždycky zásobován, podle právních rozborů nelze v tomto směru podnikat žádné retroaktivní kroky. Ale nejsem právník.

Ono by se nejednalo přímo o retroaktivní krok, protože smlouvy o stavebním spoření odkazují na zákon ve věci výše státního příspěvku, a zákon by se akorát změnil. Tedy státní příspěvek, který by již byl připsán v daném roce, by stát snížit nemohl, ale
nově připsaný státní příspěvek by už byl nižší i u dříve uzavřených smluv .

Jak říkám, nejsem právník a vycházím pouze z informací, které mám. Jak moc se kupříkladu budou chtít lidé soudit se státem, to nevím.

Máte signály od vašich klientů, že by mohlo dojít k
žalobám na stát ?

Myslím si, že tlaky jsou oboustranné a kdyby jakákoli sebemenší šance byla, tak určitě vzniknou nějaká sdružení a soudy by určitě proběhly. Lidé by se připojili.

Stavební spoření si podle vašich slov i po změnách své místo na trhu najde. Jak velký propad stavebního spoření ale v takové situaci očekáváte?

To si netroufám odhadnout. Uvidíme, jak bude skutečně znít novela zákona, a uvidíme, jaký prostor to dá stavebním spořitelnám, aby upravily své produkty nebo přišly s nějakým novým kreativním řešením.

Mohlo by podle vás být řešením kupříkladu zvýšení
úrokové sazby z vkladů ? To je krok kterému se spořitelny zatím úspěšně vyhýbají.

Domnívám se, že při současných sazbách to snad ani není možné. Nedovedu si představit, jak moc by musely stavební spořitelny vydělávat, aby si to mohly dovolit. Jejich investiční možnosti jsou ze zákona poměrně striktně omezeny. Pokud bude inflace na stávající úrovni a sazby centrální banky takové, jaké jsou, tak si osobně myslím, že by to bylo pro stavební spořitelny hodně náročné.

Kromě zdanění a snížení státního příspěvku se hovoří také o možnosti
navázání výplaty vkladů se státním příspěvkem na "účel bydlení" . Myslíte si, že je to smysluplné opatření? Mohlo by to přinést nějaké pozitivní kroky?

Ne. Vzhledem k tomu, jak funguje systém stavebního spoření.Poskytování výhodných úvěrů na bydlení, kvůli kterým byl celý systém zřízen a kvůli kterému existuje, je vázáno na přátelské střadatele – na klienty, kteří pouze spoří, nikoli investují. A těch musí být dostatek. V okamžiku, kdy by byly veškeré výhody vázány na financování, tak celý systém přestane fungovat, protože základní princip stavebního spoření bude narušen. Pro stavební spoření by to bylo další docela těžkou ranou.

Z ČMSS jste odešel z důvodů změn na finančně poradenském trhu. Myslíte si, že má "monoproduktové poradenství" ještě budoucnost?

Vždycky bude mít své místo. Ale podle mého názoru se bude počet poradců rychle zmenšovat ve prospěch těch, kteří dělají nezávislé poradenství a dokáží se podívat na rodinu a na její finanční toky jako na celek. Má to svou logiku v tom, že finančních institucí a produktů je stále více,  a vyznat se v této džungli, kde se neustále něco vyvíjí a mění, je pro běžného občana naprosto nemožné.

Sám jsem takovou typickou ukázkou. V šuplíku mám spoustu různých smluv od různých institucí a navštěvuje mě asi pět různých poradců a samozřejmě každý řeší svůj vlastní zájem, kterým je prodat to, co má zrovna v tašce. A i při sebelepší vůli se těžko může podívat na moje potřeby komplexně a vyřešit je dobře.

Ten trend je celosvětový ve vyspělých zemích a nezávislé finanční poradenství v té pravé  podobě v Česku teprve začíná a rozhodně má před sebou dost světlou perspektivu.

Děkuji za rozhovor.

Čtěte též:

Anketa: Jaký je váš názor na snížení státní podpory stavebního spoření?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Milan Švec: Lidé stavební spoření již ruší!”

  1. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

    TO, CO VÁM STÁDO BYROKRATŮ DÁVA/LO, VÁM STEJNĚ PŘEDTÍM SEBRALO NA DANÍCH! TAKTO VÁM SICE MÉNĚ DÁ, AVŠAK TAKÉ MÉNĚ SEBERE NA DANÍCH, TAKŽE JEDINÉ, CO SE SNÍŽÍ, JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ A BYROKRACIE, RESP. PRO
    TO, CO VÁM STÁDO BYROKRATŮ DÁVA/LO, VÁM STEJNĚ PŘEDTÍM SEBRALO NA DANÍCH! TAKTO VÁM SICE MÉNĚ DÁ, AVŠAK TAKÉ MÉNĚ SEBERE NA DANÍCH, TAKŽE JEDINÉ, CO SE SNÍŽÍ, JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ A BYROKRACIE, RESP. PROVIZE BYROKRACII ZA PŘEROZDĚLOVÁNÍ! A NAVÍC NA TO AKORÁT DOPLÁCELI NEJCHUDŠÍ, I KDYŽ TO JAKOBY BYLO SOCIÁLNÍ OPATŘENÍ NA JEJICH PODPORU OHLEDNĚ BYDLENÍ! NAOPAK TO BYLO ASOCIÁLNÍ, PROTOŽE NEJCHUDŠÍM NA TZV. STAVEBNÍ SPOŘENÍ NEZBYLO NIC, CO BY NA NĚJ MOHLIDÁT, A TO I MIMOCHODEM PROTO, ŽE NA NĚ PŘISPÍVALI A PŘISPÍVAJÍ BOHATŠÍM Z PŘEMRŠTĚNÝCH DANÍ! OBDOBNĚ JE TOMU O DOSUD NEZAVEDENÉHO ŠKOLNÉHO, TJ. U STUDIA NA VŠECH MATEŘSKÝCH ŠKOLkÁCH VČETNĚ VELMI VYSOKÝCH I NÍZKÝCH ŠKOLek, TERÉ JSOU TAKZVANĚ ZDARMA! TAM TAKÉ DOPLÁCÍ CHUDŠÍ NA TO, ABY MOHLI BOHATŠÍ LEVNĚJI STUDOVAT! VIZ/K TOMU SROVNEJ/TE


    … 2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!

    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).

    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si …školák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně [SIC! SPRÁVNĚ: ÚPLNĚ] přispět?

    http://www.lidovky.cz/skolne-a-filozofie-s-hlozkem-dgk-/ln_noviny.asp?c=A100618_100002_ln_noviny_sko&klic=237553&mes=100618_1

    Školné a filozofie s Hložkem
    18. června 2010

    Debaty o školném mě přirozeně nechávají rozpomenout se na mé sedmi- či osmileté studium čtyřleté školy zakončené bizarní státní zkouškou z filozofie absolvovanou se studentem Hložkem, který zřejmě jen náhodou neoslovil komisi „kluci a holky“.

    Na školném mě vždy fascinovalo, jak dává populistům na výběr:

    1) Budeš proti jeho zavedení. „Nechceme školné, protože zabrání sociálně slabým studentům v přístupu ke vzdělání.“

    2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!

    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).

    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si vysokoškolák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně přispět?

    Podle rodící se koalice má zavedení školného zlepšit ekonomickou situaci i úroveň vysokých škol. Podle prezidenta Klause má především oddělit skutečné studenty od těch studium sotva předstírajících (tenhle vzkaz si i po letech beru osobně). Mně přijde školné jako spravedlivá renta vyměřená za nejlepší roky života strávené ve svobodomyslném prostředí, mezi inspirujícími lidmi; se vším, co k tomu patří. Ostatně, kde jinde bych se dozvěděl o Descartově dualismu od Stanislava Hložka?

    O autorovi| Dan Hrubý vedoucí magazínu

  2. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

    VIZ DISKUSE U Šalamounské snížení příspěvku TZV. stavebního spoření: Zdaníme ho!
    http://hypoindex.cz/clanky/salamounske-snizeni-prispevku-stavebniho-sporeni-zdanime-ho/nazory/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *