Milan Švec: Máme víc možností než jen stavebko

Milan Švec: Máme víc možností než jen stavebko

Petr Zámečník

Milan Švec pracoval v ČMSS. Pak přešel do nezávislé finančně poradenské společnosti. Jak vnímá ze svých zkušeností stavební spoření po legislativních změnách? A pro koho i po snížení státního příspěvku může být zajímavé?

Stavební spoření prošlo v loňském a zejména v letošním roce zásadní změnou. Jak vy ze svých zkušeností z ČMSS a následně i z obecného finančního poradenství vnímáte budoucnost stavebního spoření?

Stavební spoření i za stávajících podmínek má stále svůj význam v portfoliu finančních produktů na našem trhu. Otázkou je, jak se bude dál vyvíjet legislativa, jaké kroky učiní vláda a schválí parlament.

Největší obavu mám z toho, že bude státní příspěvek vázán účelově. To svým způsobem může znamenat smrt stavebního spoření.

Je to větší nebezpečí než dramatické snížení státního příspěvku?

Myslím si, že to dramatické snížení příspěvku není až tak zásadní.  Při optimálním nastavení je stavební spoření mezi střednědobými zajištěnými investicemi zajímavým produktem a pořád ještě konkurenceschopným. Ale určitě méně, než před změnami.

Při rozhodování máme pro zákazníky  dnes mnohem víc možností než jen stavebko.

Otázkou jsou externí sítě stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že prvotních smluv se uzavírá výrazně méně, jsou poradci víceméně nuceni uzavírat obchody se stávajícími zákazníky.Navyšují jim smlouvy pod různými záminkami a bonusy, což vede velmi často k nekorektnímu poradenství.

S čím jste se setkal buď vy, nebo zprostředkovaně přes vaše poradce od obchodních zástupců stavebních spořitelen?

Je naprosto běžné, že se zákazníkům navyšují smlouvy z původně dohodnutých cílových částek, které byly sjednány za konkrétním  účelem na 200 – 300 tisíc korun na 2, 3, 5 i 10 milionů korun. Tato cílová částka postrádá jakoukoli logiku a v podstatě těžce naspořené peníze střadatelů odcházejí na poplatek, resp. provizi poradců. Takto "upravená" smlouva z hlediska využití zákazníkem nemá naprosto žádné opodstatnění. . To je jedna z praktik, která je velice častá.

Jsou nějaké další nekalé praktiky, na které byste chtěl upozornit čtenáře?

Další záležitostí je, že při poradenství získává zákazník jen polovinu informací. Poradce řekne: "Upravíme smlouvu, budeš to mít bez poplatků, ušetříš ty a ty peníze," ale současně se neřekne, že zákazník díky tomu přechází do úplně jiného tarifu, kde má nižší úročení a ve finále  o spoustu peněz přichází.

Jak byste doporučil nakládat se stavebním spořením? Pro koho je podle vašeho názoru vhodné?

Pořád je stavební spoření stavebním spořením a je tak vhodné pro  financování bydlení. I když v současné době při aktuálních  sazbách hodně konkurují hypotéky. Ale to je případ od případu. Pokud se podmínky nezmění, je vhodné jako střednědobá zajištěná investice.

Jak byste doporučil naložit se stavebním spořením po ukončení vázací doby? Vyplatí se peníze nechat na stávající smlouvě, nebo tu vypovědět, peníze investovat jinam a uzavřít jinou smlouvu?

Naprosto záleží na konkrétní situaci. Ale často se setkáváme s tím, že po uplynutí vázací doby je naspořeno poměrně dost prostředků, zpravidla kolem 150 tisíc korun.  Tam už je vhodné hledat  jiné nástroje zhodnocování peněz  v souladu s  přáními a potřebami klientů.

Neznamená to, že bychom stavební spoření neuzavírali. Uzavíráme ho. V portfoliu produktů tvoří 14 % nových smluv.

U stavebního spoření existuje jeden minoritní návrh, že by penzijní reformou měly být zaangažovány stavební spořitelny formou modifikovaného stavebního spoření. Co si o takovémto návrhu myslíte?

I s ohledem na informace, které jsem dostal na Žofínském fóru a následně pak na workshopu s panem Rajdlem, tak se přiznám, že na to se dá velmi těžko rozumně odpovědět. Kdo ví, jak vůbec  celá penzijní reforma proběhne   v situaci,  v jaké si dnes stojí vláda

Uvažuje se též o využití stavebního spoření jako spoření na studium. Co si o této možnosti myslíte?

Osobně by mi to nevadilo. Dovedu si to představit, pokud by model vypadal obdobně jako současný model stavebního spoření. Myslím si však, že tlaky na státní rozpočet tuto variantu příliš nepodporují a že nebude realizována.

Děkuji za rozhovor.

Čtěte též:


Milan Švec: Se strukturou produkce jsem spokojený

Anketa: Má být státní příspěvek stavebního spoření účelově vázán?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *