Škody vzniklé kvůli špatnému stavu nemovitosti pojišťovna nezaplatí!

Každý vlastník je povinen se o svou nemovitost řádně starat. Zanedbává-li údržbu a potřebné opravy odkládá nebo je provádí nekvalitně, v případě živelní události nemusí dostat žádnou náhradu škody, přestože má svůj majetek pojištěn. Pojišťovny na to výslovně upozorňují v pojistných podmínkách.

Pojistné podmínky jsou klíčovou součástí pojistné smlouvy

Základním pravidlem, které se vyplatí dodržovat při sjednávání jakéhokoliv pojištění, je pečlivé prostudování pojistné smlouvy ještě před jejím podpisem. Většina lidí si zkontroluje správnost údajů uvedených přímo v pojistné smlouvě, ale pojistným podmínkám, které bývají její nedílnou součástí, nevěnuje velkou pozornost. Kdo by taky ztrácel čas čtením několika stran nepříliš záživného textu vytištěného drobným písmem? Přitom znalost pojistných podmínek má pro každého, kdo nechce platit pojistku zbytečně, klíčový význam!

Právě v pojistných podmínkách lze zjistit, co přesně a za jakých podmínek je pojištěno. Bývají zde uvedeny mj. povinnosti pojistníka, tj. osoby, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu, jejichž splněním je podmíněna výplata pojistného plnění, a také výluky z pojištění. Až z pojistných podmínek se dá zjistit, co daná pojišťovna rozumí například škodou způsobenou povodní, vichřicí nebo úderem blesku, na co se pojištění nevztahuje a co může ohrozit výplatu pojistného plnění.

Začít se shánět po pojistných podmínkách, až když pojišťovna odmítne proplatit náhradu škody, je opravdu pozdě. Přitom není třeba se je učit nazpaměť, ale jen si je pečlivě přečíst a případně si je nechat i vysvětlit ještě před uzavřením pojistné smlouvy. Potom stačí uchovat si v paměti informaci, že pojistné podmínky jsou důležitou součástí smlouvy a že je vhodné se do nich podívat vždy při vzniku pojistné události, a to pokud možno ještě před jejím nahlášením pojišťovně.

Porušení povinností má vážné následky

Základní náležitosti pojistných smluv, vymezení pojmů, práva a povinnosti zúčastněných osob a některé další oblasti upravuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Přímo v tomto zákoně je zakotvena mj. povinnost pojistníka poskytovat pojišťovně pravdivé a úplné informace potřebné pro sjednání pojištění i šetření pojistných událostí. Dále je pojistník povinen předložit pojišťovně potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě.

Zákon také uvádí následky případného porušení povinností. V § 17 odst. 2) je výslovně uvedeno: „Pokud mělo porušení povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit, nestanoví-li tento zákon jinak.“

Povinnosti pojistníka bývají obsáhleji specifikovány v pojistných podmínkách. Přestože se u různých pojišťoven mohou lišit, vždy je zde zpravidla povinnost předcházet vzniku pojistné události dodržováním platných předpisů a v případě majetkového pojištění i řádnou péčí o majetek. Pokud pojistná událost nastane, je pojistník povinen učinit opatření pro zmírnění jejich následků. Porušení těchto povinností má za následek právo pojišťovny nevyplatit, nebo alespoň přiměřeně snížit pojistné plnění.

Zanedbaná údržba se může prodražit

Co výše uvedená ustanovení znamenají v praxi? Například to, že dojde-li k požáru domu kvůli špatnému stavu komína, pojišťovna nemusí vyplatit pojistné plnění. Podle platné vyhlášky o čištění komínů je totiž vlastník, správce nebo uživatel budovy povinen zajistit čištění a kontrolu komína odbornou firmou minimálně dvakrát, resp. v případě kotlů na tuhá paliva dokonce čtyřikrát (!) ročně, což ví a dělá opravdu jen málokdo. Paradoxní přitom je, že vůbec nezáleží na tom, jak často je komín používán.

Totéž platí pro škody vzniklé kvůli špatnému stavu hromosvodu, elektroinstalace nebo rozvodů plynu. Problémem může být jejich neodborně provedená instalace, oprava či úprava nebo třeba chybějící revize. Výplatu pojistného plnění může ohrozit také neřešený havarijní stav střechy, zvláště prokáže-li se, že do ní zatékalo již před pojistnou událostí, což vlastník budovy věděl nebo mohl vědět. Pokud vítr odtrhl již dříve uvolněnou střešní krytinu, pojišťovna platit opravu střechy nemusí.

Škoda způsobená silným větrem navíc vůbec nemusí být pojistnou událostí. Například v pojistných podmínkách České pojišťovny se lze dočíst, že se musí jednat o vichřici o rychlosti 20,8 m/s a více. Není-li rychlost větru v místě pojistné události zjistitelná, pojišťovna vyplatí pojistné plnění, jen prokáže-li oprávněná osoba, že vichřice způsobila obdobné škody na řádně udržovaných stavbách v okolí, anebo že škoda při bezvadném stavu stavby mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.

Kdo chce hodně, nemívá nic

Člověku, který musí vyřizovat pojistnou událost, není moc co závidět. Shánění řemeslníků a materiálu na opravy, stěhování, uklízení, jednání s likvidátorem, vyřizování administrativy atd. Při takové příležitosti nejeden poškozený začne přemýšlet o tom, jak by z pojišťovny vymáčknul co nejvíc. Od takové myšlenky bývá už jen krůček k pokusu o spáchání pojistného podvodu. Pokušení nechat si proplatit i škodu, která nevznikla, bývá silné. Ne vždy to ale musí dobře dopadnout.

Jistě není třeba pojišťovnu příliš šetřit a netrvat na uspokojení všech svých oprávněných nároků. Boj o výplatu pojistného plnění asi také nemusí probíhat vždy přísně v duchu zásad fair play. To, jestli při bouři, která odnesla střechy půlce vesnice, bylo v některém z domů rozbito jedno nebo pět oken, pojišťovna nejspíš vyšetřovat nebude. Likvidace pojistné události, spočívající ve vážném poškození jediného domu údajnou větrnou smrští, která ale po sobě jinde nezanechala žádné stopy, nejspíš jen tak hladce neprojde.

Při hlášení pojistné události by si měl každý uvědomit, že pojistný podvod je trestným činem, jehož spáchání může být potrestáno odnětím svobody až na 12 let. Navíc, pokud se prokáže, že byť jen část požadované náhrady škody byla nárokována neoprávněně, pojišťovna může odmítnout vyplatit celé pojistné plnění.

Pojistných podvodů přibývá a pojišťovnám nezbývá, než aby s nimi stále intenzivněji bojovaly. V řadě případů se jim to i daří. Zaměstnávají týmy specialistů, spolupracují s Policí České republiky a neváhají najmout i soukromé detektivy. Jistá míra obezřetnosti při uplatňování nároků z pojištění je tedy jistě na místě.