Stavební spoření: Nejvýhodnější spoření na trhu

Stavební spoření: Nejvýhodnější spoření na trhu

Petr Bukač

Stavební spoření v Česku funguje už patnáct let. Od svého počátku bylo využíváno především jako výhodná možnost pro vytváření finančních rezerv. Zpřísnění podmínek a snížení státní podpory provedené v roce 2003 mu sice ubralo na atraktivitě. Přesto ale na trhu neexistuje jiný produkt garantující zhodnocení úspor až o 6,5 % ročně.

Stavební spoření: Je, nebo není výhodné?

Touto otázkou se zabýval Marek Macura v článku Stavební spoření: Pro spoření není výhodné!, který vyšel na serveru Hypoindex.cz v červnu. O závěru, ke kterému dospěl, napovídá už název článku. Svůj názor opírá o nezpochybnitelný fakt, že s přibývajícími úsporami na účtu stavebního spoření význam státní podpory pro jejich zhodnocení postupně klesá. S tím je určitě možno souhlasit. Nikoliv však s kategorickým konstatováním, že stavební spoření se k dlouhodobému spoření nehodí.

V době své největší slávy bylo stavební spoření vnímáno veřejností především jako bezpečné a především díky štědré státní podpoře i výnosné spoření. Obrovský zájem o tento produkt natolik zatěžoval státní rozpočet, že jeho podmínky musely být v roce 2003 upraveny. Nyní je situace poněkud odlišná. Stavební spoření je stále více vnímáno spíše jako alternativa k hypotečním úvěrům. Místo objemu vkladů spravovaných stavebními spořitelnami roste hlavně počet i objem jimi poskytnutých úvěrů.

Za loňský rok stavební spořitelny poskytly překlenovací úvěry a úvěry ze stavebního spoření v celkovém objemu téměř 74 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 40 %. Podle údajů Asociace českých stavebních spořitelen letos stavební spořitelny rozpůjčovaly dalších 40 miliard korun. Pro tuto chvíli však možnost získat prostřednictvím stavebního spoření relativně výhodný úvěr na financování bytových potřeb nehodnoťme a zabývejme se jím jen jako produktem pro dlouhodobé spoření.

Výhodnost nelze posuzovat jen podle výnosů

Výhodnost jakéhokoliv finančního produktu použitelného pro dlouhodobé spoření či investování není možno posuzovat jen podle možného výnosu. Vždy je třeba vzít do úvahy také míru rizika, že tohoto výnosu nebude dosaženo anebo že investor místo výnosu dokonce inkasuje ztrátu. Vedle toho je důležité zabývat se tím, zda investor ví, kdy a jak rychle své úspory bude potřebovat. Pouze kombinace těchto tří parametrů dává objektivní informaci o využitelnosti a výhodnosti produktů pro konkrétního investora.

Možností nabízejících v několikaletém časovém horizontu vyšší zhodnocení vkladů než stavební spoření, je celá řada. Zpravidla je ale toto zhodnocení nabízeno bez záruky. Ve většině případů navíc není vyloučeno ani to, že investor o své úspory přijde. Člověku, který není ochoten připustit ani stín rizika, nechce investovat, ale spořit, požaduje garanci výnosu i návratnosti svého vkladu a zároveň ví zcela jistě, že své úspory nebude několik let potřebovat, lze jen stěží doporučit výhodnější produkt, než je stavební spoření.

Alternativu k němu představují v podstatě jen spořící účty a termínované vklady. Výnos z nich však ve srovnání se stavebním spořením nebývá ani poloviční. Investice do podílových fondů, akcií, komodit, nemovitostí nebo čehokoliv jiného jsou vždy spojeny s rizikem. Výnos z nich není garantován, a pokud ano, tak jen v omezené výši. Navíc třeba ani garantované fondy nepředstavují jistotu návratnosti investice. Úspory svěřené investiční společnosti totiž nejsou, na rozdíl od bankovních vkladů, pojištěny.

Kolik vynáší stavební spoření?

Výnosnost stavebního spoření ovlivňuje především výše státní podpory. Střadatelé, kteří mají smlouvy o stavebním spoření uzavřeny před 31. 12. 2003 (tzv. „staré smlouvy“), mají možnost získávat od státu 25 % z  ročně uspořené částky, nejvýše však 4 500 korun. Vázací lhůta, během níž nemohou nakládat se svými úsporami, je pro ně 5letá. V případě smluv uzavřených po 1. 1. 2004 (tzv. „nové smlouvy“) státní podpora činí „jen“ 15 % z ročně uspořené částky, nejvýše však 3 000 korun. Vázací lhůta se prodloužila na 6 let.

Počítat je nadále třeba s oběma typy smluv. Trvání smlouvy o stavebním spoření je totiž omezeno výší naspořené částky a nikoliv časem. Člověka majícího starou smlouvu s výhodnějšími podmínkami nic nenutí, aby ji vypovídal. Jen nejspíš časem bude muset požádat o navýšení cílové částky. Pokud ale uspořené peníze nepotřebuje, ani je nechce investovat jiným způsobem, měl by si zrušení staré smlouvy dobře rozmyslet. Přechodem na novou smlouvu by totiž mohl prodělat. O tom ale zase až v jiném článku.

Pro možnost porovnání výnosnosti finančních produktů se nejlépe hodí tzv. efektivní úroková míra, která zohledňuje rozložení výnosů a nákladů v čase. V případě stavebního spoření nemá smysl hodnotit jeho výnosnost v jednotlivých letech, ale minimálně za dobu odpovídající vázací lhůtě, a pak se zabývat tím, jak efektivní úroková míra klesá, pokud se ve spoření pokračuje dál. V případě starých smluv lze v prvních 5 letech počítat s efektivní úrokovou mírou 10 – 14 % p.a. Při 10letém spoření je to přes 6 % a při 15letém necelých 5 % p.a.   

V případě nových smluv je výnosnost stavebního spoření nižší. V prvních šesti letech lze dosáhnout efektivní úrokové míry kolem 6 % p.a., v případě optimalizace výše a časování vkladů pro získání co největší státní podpory ještě o něco víc – viz tabulka. Ani při 12letém spoření ovšem efektivní úroková míra neklesne pod  4 % p.a., což je výrazně víc, než lze aktuálně získat na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Komu to nestačí, musí se poohlédnout jinde. Musí však být připraven přiměřeně riskovat.

Tabulka: Optimalizovaná varianta stavebního spoření

Měsíc/rok

Vklad

Poplatky

Úrok

St. podpora

Zůstatek účtu

7/08

2 070 Kč

-2 070 Kč

   

0 Kč

12/08

20 290 Kč

 

0 Kč

 

20 290 Kč

1/09

 

-290 Kč

   

20 000 Kč

4/09

     

3 000 Kč

23 000 Kč

12/09

19 850 Kč

 

440 Kč

 

43 290 Kč

1/10

 

-290 Kč

   

43 000 Kč

4/10

     

3 000 Kč

46 000 Kč

12/10

19 390 Kč

 

900 Kč

 

66 290 Kč

1/11

 

-290 Kč

   

66 000 Kč

4/11

     

3 000 Kč

69 000 Kč

12/11

18 930 Kč

 

1 360 Kč

 

89 290 Kč

1/12

 

-290 Kč

   

89 000 Kč

4/12

     

3 000 Kč

92 000 Kč

12/12

18 470 Kč

 

1 820 Kč

 

112 290 Kč

1/13

 

-290 Kč

   

112 000 Kč

4/13

     

3 000 Kč

115 000 Kč

12/13

18 010 Kč

 

2 280 Kč

 

135 290 Kč

1/14

 

-290 Kč

   

135 000 Kč

4/14

     

3 000 Kč

138 000 Kč

12/14

17 550 Kč

 

2 740 Kč

 

158 290 Kč

1/15

20 000 Kč

-290 Kč

   

178 000 Kč

2/15

       

0 Kč

4/15

     

3 000 Kč

 

4/16

     

3 000 Kč

 

Celkem

154 560 Kč

-4 100 Kč

9 540 Kč

24 000 Kč

 

Optimalizovaná varianta stavebního spoření uvedená v tabulce umožňuje dosáhnout efektivní úrokové míry přes 6,5 % p.a. během 6 let a 7 měsíců. Předpokládá uzavření smlouvy o stavebním spoření a zaplacení poplatku ve výši 1 % z cílové částky 178 000 Kč v červenci 2008. Poplatek za vedení účtu je uvažován ve výši 290 Kč ročně. Účet stavebního spoření bude úročen 2% úrokovou sazbou. Vklady na něj budou vkládány vždy na konci roku ve výši umožňující čerpání státní podpory v maximální možné výši. Pro získání 8. státní podpory je uvažováno s posledním vkladem a zároveň s výplatou úspor v lednu 2015.  

Stavební spoření jistě není ideálním finančním produktem a možnosti jeho využití pro dlouhodobé spoření jsou omezené. Ostatně jeho pravým účelem není jen spoření, ale vytváření finančních rezerv, které v kombinaci s úvěrem mají pomoci financovat bytové potřeby. Atraktivní však zůstává i pro ty, kdo si úvěr vzít nehodlají. Zejména pro opatrné investory s averzí k riziku stavební spoření představuje výhodnější alternativu k jiným spořícím produktům.

Anketa: Je stavební spoření výhodné?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

3 komentářů k článku “Stavební spoření: Nejvýhodnější spoření na trhu”

  1. Marek Macura napsal:

    Nic takového jsem neprohlásil
    Musím se ohradit proti tvrzení autora v úvodu článku. Nevím, zda jste četl můj článek pozorně, ale nikde jsem v něm neřekl, že stavební spoření není výhodné pro spoření. Kategorický soud jste si uděla sám, a to na základě nádpisu. Nádpis článku vymyslel pan Zámečník a už jsem se s ním o tom i bavil. Nechtěl jsem, aby to takto vyznělo. Článek ukazuje na konstrukci stavebního spoření a jeho výhody/nevýhody, které u toho produktu nesporně jsou. I poslední věta mého článku to snad dostatečně vysvětluje.
    Pokud se budeme bavit o výhodnosti na dlouhodobém horizontu, pak je velmi důležité, jak se spoření používá! A i konzervativní klient se při správném použití může na delším horizontu dostat nad 6% výnos, ale nelze to dělat tak, že si založím ss na 12 let, zaplatím poplatky za CČ, vzdám se likvidity svých prostředků a veselé sypu peníze po 12 let do ss. I Vy jste použil spoření na 6 let, to je dlouhodobý horizont? Spočítejte čtenářům výnos na dvojnásobném horizontu a pak na trojnásobném a zohledněte inflaci.

    1. Petr Bukač napsal:

      RE: Nic takového jsem neprohlásil
      Pane kolego,
      nechtěl jsem se Vás svým článkem dotknout, a Váš článek nekritizuji ani nezpochybňuji, jen vyjadřuji svůj odlišný názor. Tak se na mě nezlobte! Přesto ale několik poznámek:
      1. Pominu-li nadpis, v poslední větě perexu Vašeho článku je o ss doslova uvedeno: \“K dlouhodobému spoření serozhodně nevyplatí.\“ To taky změnil pan Zámečník? Tato věta ostatně koresponduje i s celkovým vyzněním článku.
      2. Šestapůlletý časový horizont osobně nepokládám za krátkodobé spoření. Pod pojmem \“dlouhodobé spoření\“ si nepředstavuji jen spoření s min. 18 letým horizontem. Pokud vy ano, chtělo to ve Vašem článku takto upřesnit. Nicméně ve svém článku se zmiňuji o výnosech z ss v horizontu 12 let, resp. 15 let – a za daných podmínek je nepokládám špatné!
      3. Ve Vašem článku postrádám nabídku nějaké alternativy, když je ss pro dlouhodobé ss nevhodné. Že by penzijko? To nejspíš bude mít výnosy ještě nižší než ss a navíc bez pojištění vkladů!

      1. Marek Macura napsal:

        RE: RE: Nic takového jsem neprohlásil
        Nedotkl jste se mě 😉 a pokud máte názor jiný, klidně ho kritizujte. Jen jsem chtěl uvést na pravou míru, jak byl článek myšlen. Perex jsem také nepsal. Poslal jsem pouze text, ale to už je jedno. Vyznění článku udává tón právě nádpis a věta v perexu. Protože na začátku si přečtete tyto dvě věci, uděláte si názor hned po pár větách a pak se to vine celým článkem.
        Jako alternativu k ss určitě není PP ;-). Ostatně o PP jsem také psal článek (také z pohledu dlouhodobého spoření) je na i.cz.
        Dlouhé období je relativní pojem v tom souhlasím. A u každého spoření se můžeme bavit o horizontu, investičním riziku, rizikovém profilu klienta a dalších věcech. Nevím jak Vy (nevím, zda jste novinář nebo poradce), ale já jsem se už u několika klientů setkal s velmi vysokými CČ a použitím SS na „dlouhou dobu“.Pokud si spoříte třeba 15 let a máte CČ 800 000 Kč (protože paní poradkyně ze stavební spořitelny to doporučila), pak zhodnocení, po zohlednění inflace, se podle mě nedá označit za nejvýhodnější na trhu. Jde o to naučit lidi s danými nástroji pracovat a dívat se na ně komplexně, vážit alternativy, kombinace s dalšími nástroji a podobně.
        Ano, pokud nechcete vědět, nechcete znát, je vám jedno kam peníze dáváte, pak je ss na roky dopředu výborná volba. Otázkou je, zda chcete nebo nechcete vnímat náklady obětované příležitosti.
        Nikdy jsem neřekl, že ss nelze využít pro dlouhodobé spoření, ale je třeba to vhodně nastavit a dobře použít a nakombinovat s dalšími možnostmi.
        Klientům ss doporučuji, ale záleží na konkrétním klientovi a jeho situaci, vztahu k riziku, investičním horizontu, cílenému výnosu, celkovém portfoliu a tak dále. Nicméně nikdy bych mu nedoporučil založit si ss na vyšší částku a držet tam peníze po dlouhou dobu. Pak bych mu neradil podle mě to nejlepší, ale pouze prodával stavebko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *