Stavební spoření: Také na důchod a nadstandardní zdravotní péči?

Stavební spoření: Také na důchod a nadstandardní zdravotní péči?

Petr Zámečník

Ministerstvo financí cupuje stavební spoření na cucky. Není proto divu, že se objevují nesčetné nápady, jak tento produkt lukrativní pro stavební spořitelny zachránit. S posledním nápadem přišli ekonomové z IES FSV UK: Použijte stavební spoření na důchod, pro případ nezaměstnanosti, na nadstandardní zdravotní péči a jako spoření na studium.

 

Nápad použít stavební spoření na zabezpečení na stáří či na spoření na studia se objevuje s železnou pravidelností. Poslední návrh na další využití stavebního spoření, jehož významné omezení dále připravuje ministerstvo financí, vzešel z klávesnice ekonomů z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Důvodem pro „pokusy o záchranu“ stavebního spoření je jeho nesporná oblíbenost u voličů. Lidé, zejména ze střední příjmové třídy, kterými je stavební spoření nejvíce využíváno, vnímají stavební spoření jako příležitost výhodného spoření zejména díky státnímu příspěvku, s nímž mají pocit, „že jim stát aspoň něco vrátí z jejich daní“. A že si stát na deficit musí půjčit a že stát jsme my všichni, to už tak zřetelně nevnímají.

„Stavebnímu spoření asi nikdo neupře zásluhy na tom, že díky němu značná část Čechů začala spořit. V turbulentní době ekonomické krize to není zanedbatelný aspekt. Velký význam na tom mělo, že jde o stabilní, bezpečný a srozumitelný produkt s garantovanými výnosy. Svůj význam měla samozřejmě i zajímavá státní podpora,“ uvádí Roman Horváth, jeden z autorů studie „Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR“.

Nesporný zájem na záchranu stavebního spoření mají také stavební spořitelny. Pro ně představuje (téměř) jediný zdroj obživy a zajišťuje jim finanční stabilitu, díky které mohou poskytovat úvěry na bytové potřeby. V dobách nízkých úrokových sazeb jsou sice dražší než hypotéky, ale naopak při zdražení hypoték zůstávají levnější.

Graf 1:  Vývoj úrokových sazeb hypoték a stavebního spoření

Poznámka: Úrokové sazby úvěrů a překlenovacích úvěrů vychází z interních zdrojů ČMSS, úrokové sazby hypoték vychází z údajů Ministerstva pro místní rozvoj

Zdroj: Studie „Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR“

Ministerstvo financí plánuje po omezení státního příspěvku a zrušení osvobození úroků z vkladů u stavebních spořitelen od daně z příjmů další změny, které se dotknou stavebního spoření – a především stavebních spořitelen. První z nich je zavedení nutnosti dokazovat účelové využití státních příspěvků. Kromě zvýšení byrokracie by zpřísnění účelového čerpání i na státní příspěvek mohlo ohrozit i stavební spoření jako produkt.

„Zavedení účelovosti (včetně snížení podpory) bylo provedeno na Slovensku v polovině 90. let 20. století, výsledkem čehož došlo téměř ke kolapsu tamějšího systému stavebního spoření,“ varují autoři studie a dodávají: „Nastavení účelovosti by mělo být důkladně zanalyzováno a prodiskutováno se zainteresovanými stranami.“

Druhou změnou by měla být možnost pro ostatní banky a družstevní záložny nabízet produkt „stavební spoření“. Překvapivě se autorům studie nelíbí ani rozšíření konkurence: „Toto rozšíření se zdá být jako krok správným směrem, který by měl zvýšit konkurenci na trhu stavebního spoření a teoreticky snížit náklady pro klienta. Z praktického pohledu se však dá očekávat, že náklady na změnu fungování stavebních spořitelen v ČR budou přeneseny na klienta, resp. daňového poplatníka, což je typický jev většiny regulačních opatření na finančním trhu.“

Jak by mohly být náklady odbourání monopolu stavebních spořitelen na klienty, autoři studie neuvádí. Obavy autorů v tomto směru jsou bezesporu liché, neboť stávající klienti mají náklady stavebního spoření smluvně zajištěné a noví klienti by se stávajícími stavebními spořitelnami nemuseli mít nic společného – a zvýšená konkurence by ceny určitě nezvýšila.

Na daňového poplatníka by mohl dopadnout maximálně případný krach stavebních spořitelen, pokud by se je rozhodl stát sanovat.

Řešení by mohlo podle autorů studie spočívat v rozšíření možností použití stavebního spoření na spoření na penzi, spoření na nadstandardní zdravotní penzi, spoření pro případ ztráty zaměstnání a spoření na studium.

Stavební spoření na penzi

Využití stavebního spoření pro tvorbu rezerv na penzi navrhoval např. Vladimír Pikora z Next Finance. I autoři studie IES FSV UK se na jeho návrh odvolávají a využití stavebního spoření podpírají především nízkými výnosy penzijních fondů. Bohužel již taktně pomlčeli o důvodech mizivých výnosů penzijního připojištění, které stojí na straně regulace ze strany státu.

Stavební spoření s cílem spoření na penzi by se mohlo ukončit podle návrhu Vladimíra Pikory, s nímž se autoři studie ztotožňují, jednou ze tří možností:

  1. ukončením stavebního spoření prostřednictvím jiného produktu finančních trhů (pod tím si lze představit např. nákup „anuity“ – doživotní renty u životní pojišťovny),
  2. ukončení, stavebního spoření nákupem nemovitosti,
  3. modifikací produktu (např. prodloužením spořící fáze a po jejím ukončení by spořitelny vypláceli anuitu s tím, že prostředky by se dále zhodnocovaly).

Vzhledem k úrokům nabízených stavebními spořitelnami (nejčastěji 2 %) nemá stavební spoření příliš velký potenciál dlouhodobě zhodnocovat úspory nad úroveň inflace. Největší „přínos“ ke zhodnocení má státní příspěvek – a o něm lze vést sáhodlouhé debaty, zda má smysl přendávání peněz z jedné kapsy do druhé.

Stavební spoření na nadstandardní zdravotní péči

Představa autorů o využití stavebního spoření na úhradu nadstandardní zdravotní péče spočívá na skutečnosti, že zdravotnictví bude stále dražší a lidé budou nadstandardní služby zdravotní péče poptávat. Klient stavební spořitelny by si klasicky spořil po dobu šesti let (možno i déle) a následně by v dalších letech čerpal úspory na úhradu péče.

Výhoda „oficiálního“ uznání účelu úhrady nadstandardní zdravotní péče ze stavebního spoření by se projevila jen v případě nutného prokazování účelového využití úspor (a omezeně též státního příspěvku) ze stavebního spoření. V opačném případě je za současných podmínek stavebního spoření smlouvu po šesti letech vypovědět (a případně založit novou) – a úspory uložit na jiné finanční produkty. V současnosti i klasický spořicí účet nabízí lepší podmínky než stavební spoření (pomineme-li státní příspěvek, o který občan ale nemusí přijít, pokud si založí smlouvu novou).

Stavební spoření na studium

Se stavebním spořením na studium je to obdobný případ jako se stavebním spořením na nadstandardní zdravotní služby. Jen v tomto případě autoři studie nepočítají s postupným navyšováním čerpání prostředků, ale počítají s čerpáním v konstantní výši.

U stavebního spoření autoři studie navíc předpokládají možnost čerpání úvěru na studium. To je produkt, jehož podporu beztak připravuje ministerstvo školství pro financování studia zejména v souvislosti se zavedením školného na vysokých školách. Možnost nabízení úvěru na studium by ale neměla ležet jen na stavebních spořitelnách, nýbrž by se do státem regulovaných půjček měly zapojit i ostatní banky.

Stavební spoření na období nezaměstnanosti

Autoři studie navrhují využít stavební spoření i jako jistou formu „pojištění“ pro případ ztráty zaměstnání. Za tímto účelem sice existuje specifické pojištění nabízené většinou pojišťoven a zároveň k tomuto účelu by měly sloužit finanční rezervy domácnosti, ale proč nedat možnost i stavebním spořitelnám?

Člověk, který ztratil zaměstnání, by mohl čerpat své vklady ze stavebního spoření s tím, že po získání nového by vklady opět doplnil. I zde ale narážíme na úročení stavebních spořitelen srovnatelné se spořicími účty, kde je čerpání prostředků výrazně jednodušší – a bez dalšího „papírování“.

Snaha o záchranu stavebních spořitelen?

Návrhy autorů studie „Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR“ zpravidla končí dovětkem, že je třeba možnosti dále analyzovat a prověřit. Vesměs se ale jedná o návrhy, které se snaží možná až příliš strojeně „našroubovat“ aktuální problémy společnosti na stavební spořitelny. Ano, jsou to společnosti… „Vsadit na stavební spoření jako na dobře fungující finanční produkt, který stojí na pevných základech, má tedy své opodstatnění. Zároveň, z pohledu české veřejnosti bude přibývat specifických životních událostí, u kterých se lidé budou muset ve větší míře spolehnout na své vlastní finanční rezervy. Významnou roli by zde mohlo sehrát právě stavební spoření,“ dodává Petr Teplý, jeden z autorů studie.

Stavební spořitelny jsou nepochybně stabilní, ale jen potud, pokud jim stát zajišťuje monopol (proto obava z produktového pojetí stavebního spoření) a pokud jim zajišťuje klienty státním příspěvkem

Anketa: Má být účelovost stavebního spoření rozšířena?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *