Stavebnímu spoření se po změnách nedaří…

Stavebnímu spoření se po změnách nedaří…

Petr Zámečník

Seškrtat státní příspěvek u stavebního spoření znamená úspory státního rozpočtu. A těžkou hlavu pro stavební spořitelny. Počty nově uzavřených smluv propadají o desítky procent. Ubývá i celkových smluv. Jen naspořená částka mírně roste.

 

Krušné chvíle stavebního spoření nastaly již v loňském roce, kdy se o snižování státního příspěvku přestalo mluvit a začalo se konat. Meziročně padají prodeje nových smluv o stavebním spoření o desítky procent a není se co divit: Lidé již nevěří, že se podmínky státního příspěvku ještě nezhorší. Plně se tak ukazuje závislost stavebních spořitelen na státní podpoře.

Za loňský rok stát vyplatil státní příspěvek ve výši téměř 10,5 mld. Kč (meziročně o více než 20 % méně). V poměru k bilionovému rozpočtu a stamiliardovým schodkům se jedná o částku malou, ale po drobných úsporách lze nashromáždit úspory velké – a škrty ve státním příspěvku budou znát i v dalších letech.

Tabulka 1: Vývoj výdajů na státní příspěvek stavebního spoření v příslušných letech

 

Reálně vyplacená státní podpora
(v daném období)

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%)

1999

6,393

26,1

2000

7,719

20,7

2001

9,313

20,7

2002

11,059

18,7

2003

13,261

19,9

2004

15,337

15,7

2005

16,086

4,9

2006

15,772

-2,0

2007

14,976

-5,0

2008

14,220

-5,0

2009

13,262

-6,7

2010

11,743

-11,5

2q 2011

10,493

-20,9

Zdroj: AČSS

Snížení státního příspěvku činí stavební spoření nepochybně méně atraktivní. I tak lze dosáhnout výnosu na šestiletém období až přes 5 %. (Při zahrnutí státního příspěvku, na nějž si stát aktuálně musí půjčovat za 4,25% úrok, aby se na smlouvách o stavebním spoření zhodnocoval o 1 až 3 % ročně…) Největší riziko stavebního spoření ale plyne z nejistoty, zda stejné podmínky státního příspěvku přetrvají alespoň šestiletou vázací dobu – a to nemusí.

Tip: Stavebné sporenie: Štátna prémia bude v budúcom roku maximálne 15 eur

Není se tak čemu divit, že stavební spořitelny nezažívají své nejlepší období a vykazují meziroční propady jak nově uzavřených, tak celého portfolia smluv. Nejvíce v tomto ohledu „trpí“ Modrá pyramida a Buřinka a otazník visí nad ČMSS, která do „nových smluv“ zahrnuje i navýšení cílové částky.

Tabulka 2: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření

 

Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření (bez zvýšení CČ)

Počet 

Přírůstek (%)

WSTS

38 862

-18,80%

RSTS

54 270

-12,6%

SSČS

80 740

-35,58%

ČMSS

249 201

11,20%

MPSS

66 672

-38,3%

AČSS

185 058

n/a

Poznámky:

  • ČMSS vč. navýšení cílové částky
  • Modrá pyramida k 31. 9. 2011, ostatní stavební spořitelny k 30. 10. 2011, AČSS ke 2. čtvrtletí 2011; i dále

Zdroj: Stavební spořitelny, AČSS

Propad v nových smlouvách se podepsal i na poklesu všech smluv ve fázi spoření. Tento ukazatel opět nesdělila ČMSS, u níž lze ale odhadnout také přibližně 5% pokles, neboť celkový trh v pololetí klesal o 5,3 % a ČMSS drží přibližně 35% podíl smluv.

Tabulka 3: Smlouvy ve fázi spoření a naspořené prostředky

 

Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření

Naspořená částka

Počet

Přírůstek (%)

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%)

WSTS

411 737

-1,2%

34,48

1,40%

RSTS

787 182

-7,1%

72,48

-2,3%

SSČS

1 090 427

-4,9%

93

0,29%

ČMSS

 n/a

 n/a

152

0,83%

MPSS

643 034

-6,7%

67,85

2,2%

AČSS

4 663 792

-5,3%

425,686

2,5%

Zdroj: Stavební spořitelny, AČSS

Zajímavostí je, že navzdory poklesu počtu smluv roste (byť mírně) objem naspořených prostředků. Lidé stále ještě stíhají rychleji spořit, než kolik vybírají ze stávajících smluv. V průměru na jednu smlouvu sice připadá 91 274 Kč, ruší se ale především starší smlouvy, u nichž jsou naspořené částky vyšší.

Stavebním spořitelnám se nedaří příliš ani úvěrování. Počet úvěrů klesl. Důvodem jsou především nízké sazby hypotečních úvěrů, které činí stavební spoření výhodným úvěrovým produktem pouze na menší investice, kde není potřeba zástava nemovitost.

Tabulka 4: Počty úvěrů stavebních spořitelen

 

Úvěry celkem

v tom: ze stavebního spoření

           překlenovací

 

Počet

Přírůstek (%)

WSTS

74 692

29 855

44 837

-2,0%

RSTS

112 672

58 886

53 786

-1,4%

SSČS

191 189

109 025

82 154

-4,2%

ČMSS

449 254

283 318

165 936

-1,4%

MPSS

142 853

78 538

64 315

-6,3%

AČSS

981 359

561 140

420 219

-0,7%

Zdroj:
Stavební spořitelny, AČSS

Větší meziroční poklesy u všech stavebních spořitelen, než jaké vykazuje Asociace českých stavebních spořitelen, je dána především časem. Asociace uvádí zatím data za první dvě čtvrtletí letošního roku, kdy úrokové sazby hypoték byly ještě vyšší. Stavební spořitelny ale poskytly již data do října (září v případě MPSS), kdy již několik měsíců v řadě lámou hypoteční sazby rekordy. Zdá se tedy, že stavebním spořitelnám krušné časy teprve začínají.

Anketa: Považujete stavební spoření za výhodné pro spoření?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Stavebnímu spoření se po změnách nedaří…”

  1. kapi napsal:

    statní půčka
    Chudák stát, když si musí na stavební spoření půjčovat v zahraničí za 4,25%. Stejně tak si půjčuje na předraženou výstavbu dálnic, vyplácí pochybné sociální dávky (např.dieta při kojení)a stejně tak si nechá „utéct“ 10 mld.ze Švýcarska.Tak at se státní úředníci nediví, že ten, kdo platí daně, se snaží aby se mu aspoň část peněz vtátila do peněženky…

  2. pf napsal:

    zruseno
    To je zacatek konce s.s. Pokles vkladu donuti spor. zprisnit poskytovani uveru coz bude mit za nasledek dalsi odliv klientu coz zase prinuti zprisnit poskyt uveru a tak porad dokola az nakonec zustane radove par desitek tisic klientu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *