Tržní nájemné v obecních bytech? Ano!

Tržní nájemné v obecních bytech? Ano!

Petr Zámečník

Obce spravují obecní majetek včetně obecního bytového fondu. Mnohé obce ale neúčtují nejen tržní nájemné, ale ani nevyužívají možnosti zvýšení regulovaného nájemného. Tím se ale zastupitelé pohybují přinejmenším na hraně zákona. Proč mají obce účtovat tržní nájemné?

Obecní úřady v čele se zastupitelstvem a dalšími volenými orgány obce zodpovídají za správu obecního majetku – tedy majetku, který fakticky patří všem občanům dané obce. A to včetně obecních bytů. O majetek obce se musí ze zákona starat s péčí dobrého hospodáře. Zároveň však jednou z funkcí obce je nabídnout pomocnou ruku svým obyvatelům, kteří se dostanou do sociální tísně.

Obce své byty pronajímají velmi často pod úrovní tržního nájemného v daném místě a čase. A to ani v bytech, které se již vymanily z regulace nájemného. Jsou dokonce obce, v nichž zastupitelé (kupodivu před volbami) odhlasovali nezvýšení nájemného ani tak, jak jim zákon u bytů s regulovaným nájemným umožňoval. Tím ovšem poškodili všechny, kteří v dané obci bydli, ovšem nikoli v obecním bytě.

Nezvýšit nájemné v obecních bytech, i když to zákon umožňuje, je politicky výhodný krok. Obecní rozpočet neutrpí, jen se nezvýší jeho příjmy, jak by mohly, a pokud zastupitelé nájemníky řádně upozorní na skutečnost, že jim sice mohli zvýšit nájemné, ale z vlastní "dobré vůle" tak neučinili, získávají tím politické body do volebního klání.

Obávat se ztráty přízně voličů nevyužívajících obecní ubytování zastupitelé příliš nemusí. Jen málokdo pravidelně pročítá vývěsku, na níž by se o nezvýšení nájemného dočetl. A obecní úřad pochopitelně informaci o nezvýšení nájemného rozešle pouze obecním nájemníkům. Lidé platící tržní nájemné nebo ti, kteří investovali do pořízení vlastního bydlení, se tak o "úplatku" části voličů, který jde i z jejich kapes, dozvědět vůbec nemusí.

Častým argumentem pro udržování nižšího než tržního nájemného v obecních bytech je udržení cenově dostupného bydlení pro občany se sociálními potížemi. Hlavní potíž ale tkví v tom, že obecní byty nejsou obsazeny pouze lidmi v tíživých životních situacích. Podpora se tak dostává k lidem, kteří ji nepotřebují – a nebo dokonce pobírají k poslaneckému platu ještě poslanecký příspěvek na bydlení.

Díky nižšímu než místně obvyklému nájemnému je o obecní byty nebývalý zájem. Kdo by nechtěl bydlet levněji, než odpovídá kvalitě jeho bydlení? Nebo bydlet ve větším bytě, než by si mohl za tržních podmínek dovolit? Nižší nájemné tak láká a do obecních bytů se v tlačenici dostanou zejména lidé s ostrými lokty. Na skutečně "potřebné" zbude jen jejich zlomek.

Mnohem efektivnější cestou pro obce, než je výstavba "sociálních bytů" a jejich pronájem za dumpingové ceny, je nabízet bydlení za tržní – místně obvyklé nájemné. Tím získají více prostředků do obecního rozpočtu, které následně mohou přerozdělit na údržbu bytového fondu a příspěvky pro občany ve skutečné sociální nouzi.

Obce mezitím mnohdy vybírají nájemné, které neodpovídá ani nákladům prosté reprodukce – tedy nájemné, které ani nezaplatí údržbu vlastněných nemovitostí. Ty Albert Bradáč, ředitel Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, spočítal na 55 – 65 Kč/m2podlahové plochy měsíčně[1]. To u bytu velikosti 68 m2 odpovídá 3 740 Kč – 4 420 Kč měsíčního nájmu. Jakékoli nižší nájemné znamená, že obec bude na nájemné doplácet. Obec – tedy všichni obyvatelé obce.

Teprve nájemné vyšší než odpovídající nákladům prosté reprodukce znamená, že je pronájem bytu ziskový. A zisk lze využít k cílům, které si obec klade – např. k dotaci pro rodiny v tíživé finanční situaci.

Přímý příspěvek rodinám se sociálními potížemi má několik pozitivních efektů. V prvé řadě je adresný a obec si může stanovit transparentní pravidla pro jeho přidělování (kupříkladu nájemník musí řádně hradit nájemné). V druhé řadě se domácnost, která se do tíživé situace nezaviněně dostala, nemusí stěhovat – natož do "sociálního bytu", který není dostupný. A v neposlední řadě je přímá podpora výrazně rychlejší – jak v okamžiku jejího přidělení, tak v okamžiku jejího odebrání, jakmile důvody pro její přidělení pominou. Vystěhovat rodinu ze sociálního bytu může být (a zpravidla bývá) problematické.

Na závěr jedna otázka k diskusi:
Jaký je rozdíl mezi přidělením předražené veřejné zakázky a přidělením obecního bytu za dumpingovou cenu?


[1] Místně obvyklé nájemné, prosinec 2010, OSMD

Anketa: Čerpáte sociální dávky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

10 komentářů k článku “Tržní nájemné v obecních bytech? Ano!”

  1. David napsal:

    Pan Kalousek (KDU-ČSL, (KSČ), TOP 09 ...)
    také ke svému platu ministra financí dostává státní příspěvek na stavební spoření, vč. dalších členů jeho rodiny… Jasný sociální případ!

    1. Radek napsal:

      RE: Pan Kalousek (KDU-ČSL, (KSČ), TOP 09 ...)
      Asi jste nezaznamenal, že státní příspěvek ke stavebnímu spoření není sociální dávka.

    2. tom napsal:

      RE: Pan Kalousek (KDU-ČSL, (KSČ), TOP 09 ...)
      No jo, kdyz na to ma narok, byl by blbej, kdyby to nevyuzil. Proc by mel svojema soukromejma financema sponzorovat rozpocet CR? Na druhou stranu je to prave Kalousek, kterej se aspon snazi prosadit, aby se takovyhle zvraceny vydobytky „pro vsechny“ zrusily a nahradily se davkama adresovanejma jen tem, kteri to potrebujou. „Zvraceny“ proto, ze clovek, kterej ma hluboko do kapsy, bude mit problem, si na stavebko tech 20tis rocne posilat, takze nedostane ani tu plnou statni podporu. A hypoteku taky nedostane, aby si moh snizit dane o uroky. Takze jsou to v podstate vsechno prispevky stredni tride a bohatsim. Ja je taky vyuzivam, ale souhlasil bych s jejich zrusenim, protoze postradaj logiku. Obzvlast kdyz jsou placeny pujcenejma penezma na dluh, ze kteryho se pak plati uroky.
      V podstate ma Kalousek mnohem socialnejsi smysleni nez cela nase levice.

  2. broník napsal:

    trh
    Takže se možná ale ukáže, že to tzv. tržní nájemné, je to nižší a to ostatní je to předražené.
    Protože i chování obcí je projevem trhu a mají na to plné právo. Obchody mají také plné právo někdy prodávat za ceny nižší než nákupní, řada zemědělců na svém podnikání prodělává atd….

    1. tom napsal:

      RE: trh
      Jasne, pokud si budete prodelavat svoje penize, tak vesele do toho. Ale kdyz obecni zastupitel prodelava penize vsech ve prospech nekolika malo lidi, kteri to mnohdy vubec nepotrebujou?

      1. broník napsal:

        RE: RE: trh
        No právě asi by to chtělo konkrétní případ, ale možná ten zastupitel žádné peníze všech neprodělává, prostě mu vychází, že stačí vybírat méně.
        A co to je prospěch několika málo lidí, kteří to mnohdy vůbec nepotřebujou – to jste myslel bankéře?

        1. tom napsal:

          RE: RE: RE: trh
          Nemyslel jsem bankere ani zadnou jinou konkretni profesi. Prospchem lidi, kteri to nepotrebujou, jsem myslel kazdyho, kdo neni socialni pripad, ale plati umele snizenej najem jen proto, ze se mu povedlo schrastit obci dotovanej byt. A pokud obec vybira znatelne min, nez je trzni najem, tak se tim pripravuje o penize, ktery by jinak mohla pouzit ku prospechu cely obce. Takze prodelava. V podstate jsem jenom chtel vyjadrit souhlas s obsahem clanku.

          Jo a ten konkretni pripad. Autor tam uvadi odkaz na jinej clanek (http://www.hypoindex.cz/clanky/privatizace-bytu-aneb-uplatky-volicu-za-stovky-miliard-korun/), kde popisuje situaci v Brne a hlavne v zaveru uvadi napriklad: „…regulovaným nájemným, jaký využívá kupříkladu sociální případ poslance Stanislava Křečka,…“

    2. Radek napsal:

      RE: trh
      Zkuste se informovat na antimonopolním úřadu, jak se dívají na podnikatele, kteří prodělávají vlastní peníze prodejem zboží pod nákupní cenu. Zjistíte, že tak snadné to není a to právo, o kterém píšete, je pochybné. V ekonomice se tomu říká dumping.

  3. v napsal:

    regulované x tržní
    Tento problém stejně odnese čas, např. v Praze už na řadě míst je regulované nájemné stejné ne-li nižší než tržní (převážně v centru, případně skoro každá rušnější ulice, regulované nájemné to nezohleďnuje).

    Zajímavý je naopak fakt, že někteří majitelé se chovají sociálněji než obec, tedy nezvyšují nájemné u třeba starých lidí.

    1. Radek napsal:

      RE: regulované x tržní
      Taky nezvyšuji nájemné – u nájemníků, kteří řádně a včas platí. A vyplatí se mi to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *