Daň zaplatíte i z věcného břemene

Znáte to ze života. Babička daruje vnukovi svůj dům, avšak vymíní si právo v domku dožít. Kdo by měl platit daň a v jaké výši z takového věcného břemene? Obdarovaný vnuk nebo babička vymiňující si právo dožití v domku? Jak je to se zdaňováním věcného břemene zřízeného ze zákona?

Věcné břemeno by se zjednodušeně dalo charakterizovat jako určité omezení vlastníka nemovitosti. Způsob tohoto omezení může mít poměrně různorodý charakter. Například může jít o povinnost strpět něco nebo naopak povinnost vlastníka konat určitým způsobem. V praxi mezi typická věcná břemena patří například dožití konkrétní osoby, průjezd (umožnění průjezdu přes pozemek) nebo například právo čerpat vodu ze studně na pozemku atd.

Způsob vzniku věcného břemene ovlivňuje míru zdanění

Jak mohou věcná břemena vzniknout? Buď na základě souhlasu vlastníka anebo tím, že mu to nadřízený orgán nařídí:

• Na základě písemné smlouvy vlastníka s další osobou
• Děděním (buď na základě závěti anebo dohodou)
• Rozhodnutím příslušného orgánu (například úřadu)
• Ze zákona
• Výkonem soudního rozhodnutí

Věcné břemeno samozřejmě pro majitele znamená určitou formu újmy, která v některých případech bývá kompenzována penězi. Věcná břemena tudíž mohou být úplatná nebo bezúplatná. Daruje-li babička vnukovi dům a vymíní si v něm právo na dožití, tak pravděpodobně půjde o bezúplatně zřízené věcné břemeno. Na druhé straně pokud za majitelem pozemku přijde firma s žádostí o zřízení věcného břemene ve smyslu průjezdu přes pozemek, tak se dá očekávat, že majitel pozemku bude za zřízení věcného břemene požadovat adekvátní sumu. Z toho vyplývá jednoduchý závěr. Některá břemena podléhají dani darovací (bezúplatná) a některá dani z příjmů (úplatná).

U bezúplatně zřízených věcných břemen testujte osvobození od daně darovací

V okruhu nejužší rodiny se často zřizuje věcné břemeno bezúplatně. Představme si situaci, že syn vlastní rodinný domek a vzhledem ke zhoršujícímu se zdraví matky se dohodnou na tom, že matka k němu půjde bydlet. Zároveň si s ohledem na zachování určité životní jistoty matka vymíní zřízení bezúplatného věcného břemene na dožití.

Bezúplatné nabytí věcného břemene podléhá dani darovací a poplatníkem je v tomto konkrétním případě samozřejmě matka (získává prospěch). A co by se mělo vlastně zdaňovat? Znalec by měl ocenit hodnotu takového majetkového prospěchu. Štěstím pro matku je ovšem fakt, že osoby v první a druhé kategorii vymezující vztah dárce a obdarovaného (vztah syn – matka spadá do kategorie první) je od daně darovací osvobozen (dle paragrafu 19 Zákona č. 357/1992 Sb.)

Úplatně zřízené věcné břemeno zdaňujeme jako ostatní příjem dle paragrafu 10

Jiná situace ovšem nastává v případě, že majitel pozemku povolí věcné břemeno na základě smlouvy nebo dohody. Například občan uzavře věcné břemeno za 300.000 Kč s nejmenovaným podnikatelem. Obsahem tohoto věcného břemene je průjezd přes pozemek. Kdo a jak by to měl zdaňovat?

V tomto případě již musíme zapomenout na daň darovací a zaměřit se na daň z příjmů (jde o úplatně zřízené věcné břemeno). Pro občana bude příjem ve výši 300.000 Kč podléhat dani z příjmů a bude spadat do kategorie ostatních příjmů dle paragrafu 10. Z takového příjmu se neplatí sociální a zdravotní pojištění. Občan bude povinen po skončení zdaňovacího období podat přiznání k dani z příjmů, kde tento příjem uvede a zdaní sazbou patnáct procent. U podnikatele, který za věcné břemeno zaplatil vlastníkovi, se tento výdaj považuje za daňově účinný v případě, že prokáže vliv na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Věcná břemena ze zákona zdaňovat nebudete

Výjimkou z hlediska povinností platit daň z příjmů je situace, kdy vám povinnost zřídit věcné břemeno uloží zákon. Na rozdíl od předcházejícího případu jde o situaci, kdy je takové věcné břemeno zřízeno proti vůli vlastníka. Takové věcné břemeno je od daňových povinností osvobozeno.