Sčítání lidu: Pražané opouštějí plyn

Zemní plyn patří mezi nejlevnější pohodlné způsoby vytápění bytu či domu. A nejen k vytápění. Přesto Pražané plyn opouštějí. A kde se plynofikace rozmohla nejvíce? Jednoznačně vede Morava!

Plyn zůstává pro své nepopiratelné výhody nejčastějším způsobem vytápění. Zdatně mu konkuruje jen dálkové vytápění, které je doménou zejména sídlišť – tedy míst s vysokou koncentrací bytů. Do módy se ale dostává vytápění dřevem, které je nejen levné, ale také je považováno za ekologický zdroj energie.

Na ústupu je vytápění uhlím a koksem. Z 15% podílu v roce 2001 zbylo jen 8,9 % bytů, které jako zdroj energie využívají hnědé či černé uhlí nebo koks. Navzdory rostoucí ceně elektrické energie stoupá podíl bytů vytápěný elektrickými přímotopy – a to z 6,5% podílu na 7,3% podíl.

Zemní plyn

Zemní plyn se v domácnostech využívá nejen k vytápění, ale také k vaření. Přesto zejména v Praze domácnosti od plynu upouštějí. Zatímco Sčítání lidu v roce 2001 ukázalo podíl plynofikovaných pražských domácností na 74,9 %, podle posledních údajů ze Sčítání lidu v roce 2011 dosahuje podíl pražských bytů se zavedeným plynem jen 68,1 %.

Pro důvody ubývajících bytů se zavedeným plynem v Praze nemusíme chodit daleko. Zejména moderní výstavba spoléhá na dálkové vytápění, plyn tedy není nezbytně potřeba, a plynové sporáky nahrazují sklokeramické desky s elektrickým napájením.

Celkově v České republice ale počet bytů vybavených plynem vzrostl – a to mezidesetiročně o 2 procentní body na 66,1 %. A mírně vzrostl i počet bytů plynem vytápěných – o 1,1 procentního bodu na 37,7 %.

Největší penetraci zavedeného plynu v bytě má Morava. V Moravskoslezském kraji má plyn zavedeno dokonce 81,3 % všech bytů a obdobně vysokého podílu (80,9 %) dosahuje i Jihomoravský kraj.

K vytápění je plyn nejvíce využíván v Jihomoravském kraji (56 %) a i v dalším pořadí vévodí Morava – Zlínský kraj (47,1 %) a Olomoucký kraj (45,2 %). Nejméně plyn k vytápění využívají domácnosti v Jihočeském kraji (24,1 %), který má i nejmenší podíl bytů se zavedeným plynem v České republice (41,5 %).

Přestože v Karlovarském kraji je plynem vybaveno 70,7 % bytů, k vytápění je využíván jen ve 27,2 %.

Dřevo

Určit cenu vytápění dřevem není snadné. Vždy závisí na způsobu získání dřeva, jeho podobě a ocenění práce při jeho zpracování. V cenových srovnáních může vycházet vytápění dřevem i hůře než topení uhlím, pokud je jako palivové dřevo nakupováno již zpracované (nařezané a naštípané).

Dřevo dokáže vycházet i nejlevněji, pokud je dodáváno nezpracované a je následně zpracováno svépomocí. V tom okamžiku by ale bylo vhodné zahrnout do nákladů na vytápění i práci na zpracování dřeva, což ale většina domácností využívající tento zdroj vytápění nedělá.

Do naprosto odlišné cenové situace se dostávají majitelé lesů, jejichž zákonnou povinností je o les pečovat, z čehož zpravidla zbývá dostatek „odpadního“ topného dřeva. Vytápění dřevem je tak značně závislé na místních podmínkách a je dostupné především na vesnicích.

Ve využívání dřeva k topení vede Jihočeský kraj (16 %), kde dřevo jen o 8 procentních bodů nedosahuje podílu zemního plynu. V závěsu se drží kraj Vysočina (13,1 %), Zlínský kraj (12,2 %) a Olomoucký kraj (11 %).

Kupodivu i v Praze se naleznou domácnosti, které dřevem byt či rodinný dům vytápí. Jejich podíl je ale zanedbatelný (0,4 %, což v absolutním vyjádření představuje 1 796 bytů). Ještě před deseti lety dřevem topilo jen 1 065 domácností.

K největšímu nárůstu podílu vytápění dřevem došlo v Ústeckém kraji, kde se zvýšil na více než dvojnásobek. Téměř ke zdvojnásobení došlo také v Moravskoslezském kraji.

Uhlí, koks a elektřina

Největšího podílu vytápění uhlím a koksem dosahuje Středočeský kraj (17,7 %) se zdatnou sekundací Vysočiny (15,4 %). Uhlí ani koks se téměř nevyužívají v Praze (0,6 %) a Jihomoravském kraji (1,9 %).

Elektřina je nejvyužívanější stejně jako uhlí ve Středočeském kraji (11,9 %), ovšem těsně v závěsu se drží Královéhradecký kraj (11,8 %).