Únorová kampaň ČAP se letos zaměřuje na pojištění proti živlům

06.02.2014 02:02 Tisková zpráva:
  • Průměrná výše pojištěných katastrofických škod ve světě za posledních 10 let
    je 1 125 mld. Kč
  • Průměrná výše pojištěných katastrofických škod v Evropě za posledních 10 let je 119 mld. Kč
  • Průměrný podíl Evropy na celosvětových pojištěných katastrofických škodách činí 16 %
  • Povodně v ČR v letech 1997 a 2002 představovaly z hlediska objemu škod 10% podíl na světových pojištěných katastrofách

Vichřice, záplavy, zemětřesení či tsunami napáchají každoročně ve světě škody ve výši několika stovek miliard korun. V posledních letech si příroda významně zahrává i s majetkem Čechů a živelní škody již zdaleka nejsou ničím mimořádným. Postavit se přírodě zatím v našich silách není, můžeme se však proti následkům živlů zabezpečit správně nastavenou pojistnou ochranou. „V rámci kampaně jsme zrealizovali průzkum, v němž jsme se pokusili komplexně zmapovat tematiku živelních škod. Zajímaly nás konkrétní obavy obyvatel, jejich teoretická orientace v pojištění těchto rizik, ale i praktické zkušenosti s živelními škodami. Zároveň jsme obdobné otázky položili i členským pojišťovnám ČAP a výsledná zjištění jsme vzájemně porovnali. Po dobu trvání kampaně bychom veřejnosti rádi předali podrobné a ucelené informace, přičemž se zaměříme především na oblasti, ve kterých jsme zjistili největší rezervy ve znalostech Čechů,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.

Jakých škod se obáváme a jaké jsou nejčastější?

Z průzkumu vyplývá, že většina Čechů má zprostředkovanou zkušenost (79 %) s pojistnou událostí způsobenou přírodními živly, bezprostředně pak utrpělo škodu způsobenou živlem 14 %. A jakých přírodních vlivů se dotazovaní nejvíce obávají? „Největší strach mají z požáru (72 %), téměř polovina lidí se obává škod způsobených úderem blesku a vichřicí (44 %) a třetí nejobávanější škodou je krupobití (41 %). Paradoxně nejčastěji však dotazovaní v reálném životě řešili škody způsobené povodní,“ popisuje Marcela Kotyrová. Skutečnost, že povodně a záplavy jsou nejčastější pojistnou událostí, potvrdila i anketa mezi pojišťovnami. Průměrná výše takové škody představuje 167 tis. Kč. Druhým nejrozšířenějším živlem je vichřice, kde výše škody představuje bezmála 30 tis. Kč. Na třetí pozici je pak krupobití, které páchá škodu v průměrné výši 47 tis. Kč. Požár je z pohledu četnosti výskytu na posledním místě, průměrná škoda z jedné takové události ale činí bezmála 500 tis. Kč, což je logickým důvodem toho, proč patří mezi nejobávanější.

Teorie versus praxe

V celkové pojistné gramotnosti, jež byla testována v rámci průzkumu, obstáli Češi na jedničku nebo dvojku jen ve 41 %. Teoretická část testu bohužel odhalila, že více než třetina z dotazovaných nevnímá rozdíly mezi některými riziky, a dokonce nezná ani základní termíny, jakými jsou například „Pojistná částka“, „Časová cena“ nebo „Indexace“. Neznalost těchto termínů ve svém důsledku znamená, že lidé mají sjednané pojištění na nízké pojistné částky a jejich navýšení nepřikládají důležitost (jsou podpojištěni). Tato nevědomost navíc způsobuje, že neaktualizují smlouvy, a nemají tak dostatečně pokryta všechna rizika. O něco lépe pak dopadla praktická část testu gramotnosti. S nahlášením škody si vědělo rady 98 % pojištěných Čechů a spokojeno s rychlostí jejího vyřízení bylo 85 % z nich. Přesto ale 51 % neuchovává pořizovací doklady k cenným předmětům, 35 % neaktualizuje smlouvy při rozšíření vybavení bytu, 30 % necítí potřebu aktualizovat smlouvu při úmrtí pojistníka a 12 % nepovažuje za nutné vzniklou škodu zdokumentovat.

Anketa mezi pojišťovnami tyto zkušenosti potvrdila. Klienti například často neumí popsat příčinu škody, uplatňují ji z jiného pojištění a dodávají irelevantní doklady. „Ze zkušeností pojišťoven vyplývá, že největší problém mají klienti s dodáním dokladů důležitých pro vyřízení pojistné události, jako jsou faktury, pořizovací doklady k poškozeným věcem nebo dostatečná fotodokumentace. Výjimkou nejsou ani ty případy, kdy vyplní špatně hlášení o škodě, například uvedou nesprávná čísla smluv, špatné bankovní spojení a dokonce i chybné osobní údaje. Právě to jsou příčiny, které mohou vést k nespokojenosti s rychlostí vyřízení škody,“ pokračuje Marcela Kotyrová.

Proč si sjednáváme pojištění proti živlům?

Převažujícím důvodem pro sjednání pojištění je podle průzkumu překvapivě zvyk. Jen necelých 20 % lidí motivovaly skutečné obavy o majetek anebo předchozí zkušenosti, kdy se museli vypořádat se škodou v rámci vlastního rozpočtu. Tito lidé se také hlouběji zamýšlí nad dopadem jednotlivých rizik a nepodceňují výši pojistných částek. Početnější skupina se bohužel při výběru orientuje především na co nejnižší cenu a dostatečně nevnímá všechna potenciálně hrozící rizika. Tímto způsobem sjednané pojištění však ve většině případů nemá v případě škody odpovídající efekt. „Statistiky dlouhodobě ukazují na nízkou penetraci majetkového pojištění v České republice. Bohužel, i přes velké živelní škody, které zasáhly naši republiku a přinesly spoustu alarmujících zkušeností, stále chybí impulzy, jež by motivovaly občany k dostatečné úrovni zabezpečení a větší odpovědnosti za svůj majetek,“ uzavírá vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *