Tržní nájemné v obecních bytech? Ano!

Obce spravují obecní majetek včetně obecního bytového fondu. Mnohé obce ale neúčtují nejen tržní nájemné, ale ani nevyužívají možnosti zvýšení regulovaného nájemného. Tím se ale zastupitelé pohybují přinejmenším na hraně zákona. Proč mají obce účtovat tržní nájemné?

Obecní úřady v čele se zastupitelstvem a dalšími volenými orgány obce zodpovídají za správu obecního majetku - tedy majetku, který fakticky patří všem občanům dané obce. A to včetně obecních bytů. O majetek obce se musí ze zákona starat s péčí dobrého hospodáře. Zároveň však jednou z funkcí obce je nabídnout pomocnou ruku svým obyvatelům, kteří se dostanou do sociální tísně.

Obce své byty pronajímají velmi často pod úrovní tržního nájemného v daném místě a čase. A to ani v bytech, které se již vymanily z regulace nájemného. Jsou dokonce obce, v nichž zastupitelé (kupodivu před volbami) odhlasovali nezvýšení nájemného ani tak, jak jim zákon u bytů s regulovaným nájemným umožňoval. Tím ovšem poškodili všechny, kteří v dané obci bydli, ovšem nikoli v obecním bytě.

Nezvýšit nájemné v obecních bytech, i když to zákon umožňuje, je politicky výhodný krok. Obecní rozpočet neutrpí, jen se nezvýší jeho příjmy, jak by mohly, a pokud zastupitelé nájemníky řádně upozorní na skutečnost, že jim sice mohli zvýšit nájemné, ale z vlastní "dobré vůle" tak neučinili, získávají tím politické body do volebního klání.

Obávat se ztráty přízně voličů nevyužívajících obecní ubytování zastupitelé příliš nemusí. Jen málokdo pravidelně pročítá vývěsku, na níž by se o nezvýšení nájemného dočetl. A obecní úřad pochopitelně informaci o nezvýšení nájemného rozešle pouze obecním nájemníkům. Lidé platící tržní nájemné nebo ti, kteří investovali do pořízení vlastního bydlení, se tak o "úplatku" části voličů, který jde i z jejich kapes, dozvědět vůbec nemusí.

Častým argumentem pro udržování nižšího než tržního nájemného v obecních bytech je udržení cenově dostupného bydlení pro občany se sociálními potížemi. Hlavní potíž ale tkví v tom, že obecní byty nejsou obsazeny pouze lidmi v tíživých životních situacích. Podpora se tak dostává k lidem, kteří ji nepotřebují - a nebo dokonce pobírají k poslaneckému platu ještě poslanecký příspěvek na bydlení.

Díky nižšímu než místně obvyklému nájemnému je o obecní byty nebývalý zájem. Kdo by nechtěl bydlet levněji, než odpovídá kvalitě jeho bydlení? Nebo bydlet ve větším bytě, než by si mohl za tržních podmínek dovolit? Nižší nájemné tak láká a do obecních bytů se v tlačenici dostanou zejména lidé s ostrými lokty. Na skutečně "potřebné" zbude jen jejich zlomek.

Mnohem efektivnější cestou pro obce, než je výstavba "sociálních bytů" a jejich pronájem za dumpingové ceny, je nabízet bydlení za tržní - místně obvyklé nájemné. Tím získají více prostředků do obecního rozpočtu, které následně mohou přerozdělit na údržbu bytového fondu a příspěvky pro občany ve skutečné sociální nouzi.

Obce mezitím mnohdy vybírají nájemné, které neodpovídá ani nákladům prosté reprodukce - tedy nájemné, které ani nezaplatí údržbu vlastněných nemovitostí. Ty Albert Bradáč, ředitel Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, spočítal na 55 - 65 Kč/m²podlahové plochy měsíčně^[1]. To u bytu velikosti 68 m² odpovídá 3 740 Kč - 4 420 Kč měsíčního nájmu. Jakékoli nižší nájemné znamená, že obec bude na nájemné doplácet. Obec - tedy všichni obyvatelé obce.

Teprve nájemné vyšší než odpovídající nákladům prosté reprodukce znamená, že je pronájem bytu ziskový. A zisk lze využít k cílům, které si obec klade - např. k dotaci pro rodiny v tíživé finanční situaci.

Přímý příspěvek rodinám se sociálními potížemi má několik pozitivních efektů. V prvé řadě je adresný a obec si může stanovit transparentní pravidla pro jeho přidělování (kupříkladu nájemník musí řádně hradit nájemné). V druhé řadě se domácnost, která se do tíživé situace nezaviněně dostala, nemusí stěhovat - natož do "sociálního bytu", který není dostupný. A v neposlední řadě je přímá podpora výrazně rychlejší - jak v okamžiku jejího přidělení, tak v okamžiku jejího odebrání, jakmile důvody pro její přidělení pominou. Vystěhovat rodinu ze sociálního bytu může být (a zpravidla bývá) problematické.

Na závěr jedna otázka k diskusi: Jaký je rozdíl mezi přidělením předražené veřejné zakázky a přidělením obecního bytu za dumpingovou cenu?