Zdědili jste nemovitost? Starosti začínají!

Smutek po zesnulé osobě je pomalu překryt novými dojmy a přichází na řadu hmotná stránka - dědictví. Může probíhat rychle a ve vzájemné dohodě. Ale také nemusí. Na co je dobré dát při dědictví pozor a co následuje po uzavření dohody? Jak na sebe převést zděděnou nemovitost?

Odhlédněme nyní od citové stránky předcházející dědickému řízení a zaměřme se na stránku materiální. Dědictví má jednu matematickou jistotu: Zatímco zůstavitel je právě jeden, dědic je alespoň jeden. A je-li dědiců více než jeden, nastává čas pro dělbu pozůstalosti.

Je-li zůstavitelem sepsána závěť, je možné dědit ze závěti. Ovšem není-li závěť uložena u notáře, ten, kdo ji najde první, ji nemusí přiznat. A jedná-li se o člověka nízkých mravů, kterému závěť zrovna nelichotí, je téměř jisté, že závěť místo u dědického řízení skončí v plamenech.

Ani (přiznaná a právoplatná) závěť nemusí být zárukou hladkého průběhu dědického řízení. České právo zná tzv. nevylučitelné dědice, což jsou příbuzní zůstavitele, kteří mají nárok na minimální podíl dědictví, pokud nebyli řádně ještě za života zesnulého vyděděni. Krom toho i vydědění lze napadnout a to naopak v době, kdy už se zůstavitel nemůže bránit.

Není-li k dispozici závěť, nastupuje dědictví dohodou. Teprve v případě jejího ztroskotání se případ přepouští soudu, který rozhodne o dědických podílech ze zákona. Jedná se o variantu nejdražší (je třeba platit soudní výlohy, dokazují se i dary obdržené za života zůstavitele a "šikovný" vypočítavý člověk dokáže leccos zamaskovat a obohatit se tak na úkor ostatních dědiců).

Dohoda. Dohodu o vypořádání dědictví uzavírají pozůstalí u notáře. Po jejím sepsání běží standardní lhůta 14 dnů na odvolání, které musí být zdůvodněné. V tomto směru je vhodné sledovat zdravotní (především duševní) stav pozůstalých, zejména v případě, kdy mají v příbuzenstvu psychiatry, psychology či navštěvují nějakou z psychiatrických léčeben. Pokud tato hrozba mezi pozůstalými je, je vhodné nabídnout možnost vzdání se práva na odvolání, čímž se i celé řízení zrychlí - usnesení o dědictví nabude v takovém případě právní moci okamžitě a lze postupovat k dalším krokům.

Odvolá-li se některý ze zúčastněných proti dohodě, obdrží ostatní pozůstalí informaci od soudu, že se ten či onen odvolal, včetně důvodů odvolání. Ty mohou být pravdivé nebo smyšlené. Součástí oznámení ale nemusí být výzva k případnému doplnění skutečností či uvedení ne zcela pravdivých informací na pravou míru. V žádném případě nečekejte na výzvu soudu nebo na nařízení jednání, ale obratem výhrady k uvedeným důvodům odvolání sepište a soudu zašlete. Pokud tak neučiníte, pravděpodobným výsledkem bude zrušení původní dohody (neozvali jste se, tudíž s důvody odvolání souhlasíte) a znovu se za nějaký čas sejdete u notáře, kde budete znovu "porcovat medvěda".

Dohoda uzavřena... co dál?

Součástí dědictví nemusí být zdaleka jen nemovitosti. Naopak, velmi často jsou-li v pozůstalosti nemovitosti, bývá i další majetek - podílové listy, akcie, bankovní účty...

Zajdete-li s dědickou dohodou, která nabyla právní moci, do banky, abyste si převedli na svůj účet zděděné peníze a podílové listy, setkáte se pravděpodobně s reakcí: "Musíte sem zajít všichni dědicové najednou." Ano, pro banku by to bylo jednodušší. Pro dědice to ale může být nelehký úkol, který může vypořádání dědictví oddálit o další měsíce. A pokud se najde mezi dědici škarohlíd, který má peněz dost, ale třeba z časté lidské žárlivosti nechce, aby ostatní dědictví dostali, bylo by dědictví blokováno roky...

Banka ovšem může udělat i částečné vypořádání dědictví v přítomnosti jednoho z dědiců. Zde je vhodné upozornit na několik drobností, s nimiž se lze setkat.

Dědictví bývá určeno buď absolutně (ten a ten dědic získává tento pozemek, zůstatek na tomto účtu a tolik a tolik podílových listů) nebo relativně (ten a ten dědic získává ideální polovinu tohoto pozemku, třetinu zůstatku na tomto účtu a čtvrtinu podílových listů).

V prvním případě je vše jasné a banka má přehledně stanoveno, komu co má odeslat. V druhém případě může nastat problém dělení. Je-li např. deset podílových listů děleno na třetiny mezi tři pozůstalé, každý by měl získat 3 a 1/3 podílového listu. To ale nejde, podílový list je nedělitelný. Z tohoto důvodu banky preferují přítomnost všech zúčastněných (dohodněte se, kdo získá list navíc - a on se s ostatními může rovnou vyrovnat). Jiným řešením je, že příchozí dědic se vzdá své třetiny podílového listu.

Kdo by si myslel, že podílové listy nechá převést rovnou na peníze, ten by se spletl. Ve skutečnosti jsou vyčleněny z majetku zůstavitele a připsány na majetkový účet dědice. Teprve poté se dědic může rozhodnout, jak s podílovými listy naloží.

U bankovních účtů nemusí být zděděný podíl v takové výši, v jaké byl v dědickém řízení. Nejedná se přitom jenom o úroky, o něž může hodnota vyrůst (byť zejména u běžných účtů zcela zanedbatelně), a o bankovní poplatky, o něž se hodnota snižuje. Na účtu může zůstat "trojský kůň" v podobě trvalého příkazu či SIPO s volitelným nastavením "příkaz provádět i posmrtně". Toto se projeví zejména při vyšších částkách odchozích plateb a při protahování dědického řízení.

Zdědili jste nemovitost? Přepis bez starostí... a bez informací

Zatímco banky a investiční společnosti si každý dědic musí oběhat sám, o Katastr nemovitostí se starat nemusí. Notář Katastrální úřad obešle a krátce po doručení dojde k přepisu pozemků podle rozhodnutí. Má to jen jedinou vadu - nový majitel se o přepsání bez vlastního dotazu (či žádosti o vydání listu vlastnictví) nedozví.

Následují ale další povinnosti - daňové. Jsou-li dědici v linii přímé (např. děti, vnuci, manžel/ka) a od 1. 1. 2008 i v příbuzenském vztahu v linii nepřímé (strýc, teta, synovec, sestřenice apod.), je dědictví od dědické daně osvobozeno a není třeba ani podávat daňové přiznání.

S daní z nemovitostí je to komplikovanější. Povinnost podat daňové přiznání je do 30 dnů od převodu nemovitosti v Katastru nemovitostí, ale...

Pokud se vyřízení dědictví protáhlo na roky a daň z nemovitostí by nebyla řádně placena, finanční úřad mohl některému z pravděpodobných dědiců již daňové přiznání zaslat a on již mohl několik let daň platit. Naopak jedná-li se o pozemek ve zjednodušené evidenci, pozemek má nájemce a on odvádí daň z nemovitostí, opět dědici nemusí podávat daňové přiznání (a samozřejmě ani platit daň). V ostatních případech (kdy se nejedná o zjednodušenou evidenci s nájemcem a kdy není přiřčena nemovitost původně pravděpodobnému dědici, který za ni již platí) je daňové přiznání podat třeba.

V případě nutnosti podání daňového přiznání jsou dvě možnosti. Buď nový vlastník již v daném daňovém území nějakou nemovitost vlastní, v takovém případě podává řádné daňové přiznání, nebo je to jeho první nemovitost na níž musí platit daň, a v takovém případě podává jen daňové přiznání "dílčí". Formulář je ovšem stejný, rozdíl je pouze v tom, že jsou do přiznání zahrnuty pouze změny (v tomto případě nové nemovitosti).