Bydlení v Česku: Těžko dostupné!

Bydlení v Česku: Těžko dostupné!

Petr Zámečník

Bydlení patří mezi základní potřeby. Jeho získání ovšem snadné není. Je bydlení finančně dostupné? Penzisté tržní nájemné nezaplatí… A kolik let nesmíte utratit ani korunu, abyste si mohli koupit byt za vlastní?

Bydlet potřebuje každý. Bydlet v dobrých podmínkách se již každému nepoštěstí. A zaplatit za bydlení tolik, aby zbylo ještě na další životní potřeby? S tím mají zejména některé skupiny obyvatel v Česku potíže. Nejhůře na tom jsou penzisté a samoživitelky na mateřské.

Přístup k získání bytu se v průzkumech Centra pro výzkum veřejného mínění drží dlouhodobě na čelních místech. Lidé vnímají bydlení jako nedostupné. Pozitivní je pouze trend. Zatímco v polovině devadesátých let minulého století považovalo bydlení za nedostupné či obtížně dostupné více než 90 % respondentů, v loňském roce již "jen" 70 %. A bydlení se z nejtíživějšího problému stalo "až" čtyřkou.

Graf 1: Podíly nepříznivého hodnocení některých sociálních podmínek respondenty od r. 1995

Teprve před několika lety se na čelní žebříček pelotonu "probojovalo" zabezpečení na stáří. Jistě. Dlouhodobé neřešení penzijní reformy a významné zlevnění a zpřístupnění hypoték stálo za tímto trendem zcela nepochybně. A finanční podmínky k založení rodiny, které se drží nejčastěji na druhé příčce nepříznivého žebříčku, jsou ve své podstatě odvrácenou stranou penzijní reformy.

Kolik stojí nájem

Finanční náročnost bydlení je v Česku o to palčivější, o co dotovanější bylo v dobách socialistického experimentu. Podle Martina Kupky, ředitele útvaru Investiční výzkum ČSOB, činil podíl nákladů na nájemní bydlení ještě krátce po Sametové revoluci přibližně 5 % z příjmu domácnosti s průměrným příjmem. Dnes kupříkladu v Praze dosahuje 23 %. Za enormním nárůstem stojí vyšší růst nákladů na bydlení, než jaké bylo tempo inflace i růstu mezd.

Graf 2: Celkové měsíční náklady domácností na bydlení v letech 2005 až 2009 (v Kč)

Růst podílu nájemného na výdajích domácností ovšem není rovnoměrný. V prvé řadě je rozhodující kraj (a město), v němž domácnost bydlí. Nejvíce ze svých mezd (zcela bez překvapení) vydávají lidé v Praze a Brně, nejméně v Ústeckém kraji s ostatními pohraničními kraji Čech v závěsu.

Graf 3: Míra zatížení domácností tržním nájmem v krajích a krajských městech ČR v roce 2009

Mnohem více ze svého důchodu ovšem vydá samostatně žijící důchodce. V krajských městech vynaloží na tržní nájemné přibližně 40 až 60 % důchodu, na vesnicích kolem třetiny penze.

Graf 4: Zatížení tržním nájmem penzistů v roce 2009

Ani penzisté na tom ale nejsou zdaleka nejhůř. Finančně nejvíce ohroženou skupinou jsou matky samoživitelky na mateřské dovolené. V krajských městech odevzdají na nájmu v průměru 60 % svého příjmu, v Brně dokonce 3/4 a v Praze 85 % příjmu.

Graf 5: Zatížení tržním nájmem matek samoživitelek na mateřské v roce 2009


Kolik stojí vlastní byt

V Česku je výrazná preference vlastnického bydlení. Vyplývá to zřejmě historicky z nemožnosti vlastnit nemovitost s výjimkou rodinného domu (pokud nebyl příliš velký nebo se nelíbil některému z významných funkcionářů KSČ nebo ho nechtěla vlastnit před zabavením majetku příliš bohatá nebo politicky nespolehlivá osoba…), chaty či chalupy.

Podle sčítání lidu v roce 2001 (letošní ještě není sečteno) bydlelo ve vlastním 47 % domácností a dalších 17 % "vlastnilo družstevní byt". Ovšem pořízení vlastního bydlení není žádná láce. V Praze na jeho pořízení musí rodina s průměrným příjmem vydat rovných šest čistých ročních příjmů – tedy nekoupila by si ani suchý rohlík, aby po šesti letech zaplatila byt koupený za vlastní prostředky. V Brně je levněji, stačí necelých pět ročních platů.

Graf 6: Cena bytu k ročnímu čistému příjmu v krajích a krajských městech ČR v roce 2009

Ještě hůře jsou na tom penzisté. Samostatně žijící by musel přibližně celou očekávanou dobu dožití v penzi odkládat celý důchod, aby si pořídil byt v Praze.

Graf 7: Cena bytu k ročnímu příjmu samostatně žijícího penzisty

Hůře než penzista by dopadla matka na mateřské s jedním dítětem. Aby si v tomto životním stavu (tedy na mateřské) při omezení veškerých výdajů mohla dovolit pořídit byt, musela by se v Praze o děcko starat téměř 28 let. Naštěstí mateřská je nejdéle 4 roky… a děcko po 18 až 26 letech z domu odchází.

Graf 8: Cena bytu k ročnímu příjmu matky samoživitelky


Závěrem

Čísla je samozřejmě potřeba brát s rezervou. Nikdo neodkládá celý příjem domácnosti, protože každý musí z něčeho žít. Pokud domácnost odkládá alespoň 10 % příjmu, pak patří mezi poměrně malý počet domácností spořících v souladu s nejčastějšími doporučeními odborníků na finanční poradenství.

Stejně tak každý byt je jiný. A to jak byt do vlastnictví, tak nájemní. A vždy lze pořídit bydlení dráže … a občas i levněji.

Zdroj grafů a dat: Analýza ČSOB

Anketa: Považujete nemovitost k vlastnímu bydlení za dobrou formu spoření na penzi?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

8 komentářů k článku “Bydlení v Česku: Těžko dostupné!”

  1. pf napsal:

    porovnani
    Mozna by stalo za to doplnit taky prumerne hodnoty. V cesku vychazu pomer prumerne ceny bytu ku prumerne mzde na cca 7let. Ve velkych mestech USA se pohybuje od 1-Detroit az po 10-San Francisco, ale bezna hodnota je cca 3. Prumer Anglie je 4, Londyn ma 5,5. Australie prumer 4,5.

    1. v napsal:

      RE: porovnani
      Je to jinak řečeno pořád realitní bublina, která ještě nesplaskla. Dříve nebo později se to dostane na hodnoty, které jsou obvyklé jako na západ od našich hranic.

      1. jh napsal:

        RE: RE: porovnani
        To asi těžko. Pletete páté přes deváté. To není o realitní bublině ale o výši platů.

        1. Radek napsal:

          RE: RE: RE: porovnani
          Ona je to kombinace. Poměr příjmu k cenám nemovitostí se ale podle mě bude vyvíjet spíše růstem mezd a stagnací cen bytů než poklesem cen bytů. Ale je to jen můj názor.

          1. tak tak napsal:

            RE: RE: RE: RE: porovnani
            Souhlasím.

        2. Drako napsal:

          RE: RE: RE: porovnani
          Je to o realitní bublině samozřejmě. Nízké platy = nižší náklady při výstavbě a tudíž by měla tomu odpovídat i cena, což se neděje.Naopak mnohdy je to dražší než v Německu.Nebo mi chceš tvrdit, že v Německu pracuje řemeslník za 700-800 Euro měsíčně jako tady ? Je to stále co sleduji Prahu předražené o 30-40 %.

  2. Vojtík napsal:

    Dobrý článek
    Chybí v něm však,jak již jeden diskutující zmínil,porovnání se světem.Pakliže je poměr cen nemovitostí k platu vyšší než je obvyklé,pak bych rád slyšel fundamentální důvody takového stavu,a pokud takové důvody neexistují,pak i případné důvody z jejich neexistence vyplývající.

    1. Vojtík napsal:

      RE: Dobrý článek
      ..případné DŮSLEDKY z jejich neexistence vyplývající.

      Pardon:-))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *