Jiří Šedivý: Růst nákladů vždy nakonec zaplatí klient

Stát chce stále častěji chránit lidi na finančním trhu. Pokud tím ale zvýší náklady, zaplatí je jen a jen klient. A proč je rozumné umožnit financování oprav a pořízení chat a chalup z úvěru ze stavebního spoření? Na otázky odpovídá Jiří Šedivý, tajemník AČSS.

Jste tajemníkem asociace. Co tajemného v asociaci děláte?

Tajemník organizuje zejména komunikaci a výkon činností, které má asociace za úkol od prezídia jako reakci na vývoj všeho, co se dotýká fungování stavebního spoření v České republice. Nazval bych to interní a externí komunikací a v rámci interní činnosti též administrativní a výkonné úkoly.

Ve stručnosti zajišťuji to, aby si stavební spořitelny byly mezi sebou schopny komunikovat úkoly, které pro ně plynou v rámci asociace, a navenek komunikuji s každým, koho si dovedete představit - státní orgány, média, veřejnost.

V loňském roce byla žhavým tématem státní podpora stavebního spoření - zda ji zrušit, změnit nebo ponechat. Jak se k tomuto tématu stavěla a staví asociace?

Když se řekne státní podpora a loňská diskuse kolem ní, vybaví se mi pátek 4. ledna, kdy vyšel v Hospodářských novinách rozhovor s premiérem, který na jednu z otázek, která zněla zhruba „jestli by zrušil státní podporu“, odpověděl tak, že by s tím neměl problém. Celý den a pár dnů na to se o tomto tématu diskutovalo a my jsme poskytli desítky a v souhrnu pak přes sto vyjádření pro média. Ale vnímám to jako kauzu, která vznikla na základě dotazu novináře.

Víceméně všechny ostatní momenty kolem státní podpory v roce 2008 vznikly podobně. Vždy se zástupce médií zeptal někoho z politické reprezentace, zpravidla ministra financí, jak je to se státní podporou stavebního spoření, jestli navrhne její zrušení či úpravu, a ministr odpověděl, že jako zodpovědný ministr, který vnímá každou vydanou korunu ze státního rozpočtu, analýzy dopadů takového kroku má, že ministerstvo na nich pracuje, ale že nyní nic navrhovat nebude a v současnosti nic nepřipravuje.

Manfred Koller v rozhovoru pro Hypoindex.cz uvedl, že pokud by došlo ke zrušení státní podpory stavebního spoření, tak by to ohrozilo celý systém stavebního spoření. Je to pouze jeho názor, nebo se s tím ztotožňují všichni členové asociace?

Určitě se s tím ztotožňují všichni členové asociace. Stavební spoření stojí na státní podpoře a i naše veškeré aktivity se o tento prvek opírají.

Dále v rozhovoru srovnával systém stavebního spoření s konkurenčním systémem státní podpory hypotečních úvěrů prostřednictvím Freddie Mac a Fannie Mae. Zkoumáte i tyto konkurenční nástroje podpory bydlení?

Myslíme si, že potřebujeme systém, který bude stát na více pilířích, který bude stabilnější, nebude podléhat jednosměrným trendům, a tím pádem ani destabilizačním faktorům. Systém, který je postaven jednak na podpoře hypotečních úvěrů a současně na fungování podobných úvěrů, jakým je i stavební spoření, je stabilnější a splňuje tedy naše představy.

Zavádění amerického modelu pro nás, pro Evropu, zejména pro střední Evropu nepovažujeme za rozumné.

Jak hodnotíte uplynulý rok z pohledu stavebního spoření? Zatímco hypoteční trh klesal, tak zprávy ze stavebních spořitelen hovoří spíše o nárůstu.

Podle statistik vám ještě odpovědět neumím, protože Asociace stavebních spořitelen od vzniku kauzy s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže nesbírá žádná data, a tudíž je zná pouze od ministerstva financí, ovšem se zpožděním zhruba jeden a půl měsíce po skončení období, a to vždy kvartálně. Za rok 2008 to tedy bude v polovině února.

To, co bych ale nazval předběžnou a neoficiální statistikou, je zpráva ČTK, která se vždy dotáže stavebních spořitelen, údaje z odpovědí sečte a publikuje tato data. V rámci úvěrových obchodů spočítala ČTK nárůst o 1,5 %. Je to opět rekord, což je potěšující zejména v době, jak jste zmínil, kdy na okolních blízkých trzích zaznamenáváme poklesy.

Co se týče spořících účtů, ČTK uváděla přes 1 milion nových smluv včetně navýšení. Podle nás je to potvrzení toho, že stavební spoření a celý systém postupně vstřebal šok změny zákonných podmínek mezi roky 2003 a 2004. Lze to ilustrovat na číslech - asi 2,5 milionu uzavřených smluv vč. navýšení v roce 2003 a v roce 2004 něco přes půl milionu.

Jaký výhled stavebního spoření máte pro tento rok vzhledem k současné situaci na finančních trzích?

Špatně se to odhaduje. Proti sobě budou působit dva zásadní faktory, a který převáží, ten určí výsledek. Pro pokles obchodů hovoří obezřetnost domácností, snížení disponibilního důchodu i v důsledku růstu nezaměstnanosti a neochota lidí se zadlužovat.

Na druhou stranu budou na trhu příznivější podmínky pro pořizování nemovitostí, neměly by růst ani ceny stavebních prací a souvisejících produktů a to by mohlo lidi motivovat, že je ta správná doba k realizaci záměru nebo investice.

Spousta lidí má peníze naspořené, úvěrové podmínky pevně dané a neměli by mít problém si úvěr vzít. Podepisovat se na tom bude i stav domácího bytového fondu. Český bytový fond je podfinancován stovkami miliard korun. A když vám teče do baráku střechou, musíte rekonstrukci udělat. Třeba už jste to rok, dva odložili, ale nakonec není zbytí. Může to být i letos. To je faktor, který napomáhá úvěrovým obchodům, a pokud by převážil, tak zaznamenáme další úvěrový rekord.

Myslím si ale, že ani jeden ze směrů, ať kladný či záporný, nebude nijak výrazný. Očekávám jen lehký růst nebo lehký pokles.

V rámci stavebního spoření není možné financovat pořízení ani opravy chat a chalup. Účelovost to ze zákona neumožňuje. Přesto některé stavební spořitelny hledají cestu, jak i financování těchto rekreačních potřeb klientům nabídnout. Je jedna z reálných cest rozšíření zákona? Pracujete na tom i v tomto směru?

Rozšíření účelovosti asociace považuje za možné a správné a sama by jej preferovala. Nepracujeme na tom nijak intenzivně, nicméně v diskusích, když je na to vhodná doba nebo téma, tak asociace toto sděluje i příslušným úředníkům, případně politikům a jak vidno i novinářům. Otázkou pro právníky je, kdy jde o rozšíření účelovosti změnou zákona a kdy pouze o jiný výklad zákona bez jeho změny.

A proč to asociace považuje za správné? Spousta rekreačních objektů, spíš chalup než chat, už i lidem slouží k tomu, aby tam bydleli na důchod, mnozí tam třeba v létě tráví značnou část svého času, jsou lidé, kteří v létě dojíždí ze svých chalup do práce, zkrátka tam bydlí.

Myslíme si, že takto striktně vyjmout objekty, kde se reálně bydlí, z účelu bydlení není rozumné a moderní doba tomuto jinému názoru nasvědčuje. Proto i my bychom byli pro rozšíření účelovosti.

Hovořilo se ještě o jednom možném rozšíření účelovosti stavebního spoření, a to o spoření na vzdělání. Je to stále aktuální, nebo bylo toto téma odloženo na neurčito?

Neumím vám říci, jak je to aktuální v rámci české politiky nebo českého legislativního procesu, nicméně asociace stále tuto variantu považuje za správnou.

V poslanecké sněmovně je návrh, který rozšiřuje účelovost stavebního spoření v rámci úvěru na vzdělání. Zatím nebyl projednán v plénu ani v prvním čtení. Vláda se k němu vyjádřila zamítavě, nicméně sama o podobných principech uvažuje.

Já si dovolím zaspekulovat, že to bylo proto, že návrh jednak nepřišel z vládní koalice, ale byl opoziční, a jednak může být vnímán, že je vytržen z kontextu, protože jde o dílčí věc v porovnání s komplexní reformou ministerstva školství. Na druhou stranu v době, kdy již několik let v České republice spousta studentů platí školné, zejména na soukromých školách, si myslím, že je potřeba legislativně podpořit úvěrové financování studia.

A stavební spořitelny stále ještě nějaké zdroje mají, byť od jednotlivých spořitelen jste již jistě zaznamenal, že už nejdou tvrdě do úvěrové expanze, protože jejich setrvačný trend je brzy přivede k tomu, že budou mít rozpůjčovány všechny vklady, které mají.

Asociace je pro, návrh existuje a je spíš na politické reprezentaci, jak se k tomu postaví.

Řekl jste, že některé stavební spořitelny mají půjčeny již téměř všechny zdroje, které mají od svých klientů. Uvažuje asociace o možnosti například rozšíření státní podpory s cílem motivovat klienty ke spoření vyšších částek? Přeci jen v současnosti je optimální spoření pro běžného klienta v řádu 20 tis. Kč ročně, což v celku není zas tak moc.

Musím podtrhnout „některé stavební spořitelny“. Celkově za sektor je půjčeno asi 60 % vkladů. Jsou však stavební spořitelny, které mají půjčeno víc.

Považujeme současný systém nastavení státní podpory za optimální. Navíc, kdybychom navrhovali jakýkoli model, který zvýší zatížení státního rozpočtu, tak si myslím, že by se to nesetkalo s velkým pochopením nikde. Proto z těchto důvodů žádnou změnu neiniciujeme.

Jaké úkoly na vás asociace klade na tento rok?

V roce 2009 budeme muset pokračovat v diskusi s tvůrci zákonů, které implementují dvě poměrně zásadní směrnice. Jedna je o platebních službách, která by měla být implementována do listopadu 2009. Pracuje na ní ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB. Podle mých informací je situace ve fázi, kdy by ministerstvo mělo postoupit vládě návrh zákona.

Podle vyjádření Evropské komise by se na stavební spoření vztahovat neměla, a to z těch zásadních důvodů, že u stavebního spoření klient ví, jak se vyvíjejí jeho finanční toky, platby z účtu jsou z podstaty produktu omezeny a primární službou stavebního spoření je poskytnout úvěr a ne zprostředkovávat platební styk. Směrnice ale celkově dopadá na bankovní služby a mezi bankami jsou také stavební spořitelny. Nám jde o nastavení zákonů tak, aby byla naplněna směrnice, ale zároveň nebyly zvýšeny náklady nad únosnou mez nebo vynakládány zbytečně.

Vždy je totiž třeba pamatovat na skutečnost, že každé opatření, které zvyšuje náklady, byť finanční instituci, ve svém důsledku vždy zaplatí klienti.

Druhá směrnice by měla být implementována do 12. května 2010, ale již se hovoří o posunu o jeden měsíc. Jedná se o směrnici o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Původně vznikla s cílem ochrany klientů před rozhodnutími, která učiní pod tlakem např. časovým, bez potřebných informací, nebo u nichž v brzké době po učinění rozhodnutí dospějí k názoru, že nebyla dobrá.

Stavební spoření zcela jasně není spotřebitelským úvěrem. Otázka je, jak se tato směrnice úvěrů stavebních spořitelen dotkne a to bude předmětem diskusí v roce 2009.

Jestli to dobře chápu, tak vaším hlavním úkolem pro letošní rok je zajistit minimální dopad legislativy vztahující se k těmto dvěma směrnicím na stavební spořitelny.

Skoro bych řekl spíš na klienty. Na stavební spořitelny samozřejmě také.

Na semináři ke směrnici říkal Bohumil Havel z Legislativní rady vlády: „Máme směrnici. Ta nám udává směr, kam se máme dívat.“ A to je to zásadní, co my říkáme. Ano, dívejme se tím směrem, ale nebuďme nemístně dogmatičtí a v důsledku toho nedělejme ty chyby, které klientům nebo stavebním spořitelnám ublíží. A podobně je tomu i u bank.

Je potřeba hledat rovnováhu mezi přínosem, náklady a nadměrným zatížením svobodného konání. Aby běžné činnosti neovládala zbytečná byrokracie.

Děkuji za rozhovor.