Reality v Česku: Cizinci utíkají!

Reality v Česku: Cizinci utíkají!

Josef Kovan

Krátce po začátku minulé dekády se strhnul divoký nájezd cizinců na české realitní kořisti. V Česku letěly ceny nemovitostí vzhůru rychleji, než přibývala patra všemožných developerských projektů. Stali jsme se tedy vhodným cílem pro uložení liber či eur do cihel a malty. Dnes ale cizinci utíkají.

„Nájezd přišel především ze zemí jako Velká

Británie, Irsko a Itálie, kde investoři historicky se zahraničními nemovitostmi

spekulují nejvíce,“ říká Jan

Rosák, předseda představenstva Century21 Bonus Praha.

Zahraniční investory neodradily

ani překážky v podobě zakládání společností

s ručením omezeným, či povolení k přechodnému pobytu nebo jiných

regulačních nástrojů. České banky se naučily s cizinci

během druhé poloviny minulého století trochu pracovat. Inu, proč ne, peníze se

tehdy dávaly každému, tak samozřejmě i papírově bohatým Angličanům.

Pokud odhlédneme od

korporátních investorů, kteří skupovali činžovní domy a pozemky

k developerské činnosti, zbývá zde poměrně vysoké číslo česky nehovořících

vlastníků různých rezidenčních jednotek. Převážně v rámci katastrálního

území Praha a v menší míře i ostatních atraktivních či strategicky

položených měst.

Privátní investoři

nakupovali jeden až dva byty za účelem pronájmu.

Systém je vcelku jednoduchý. Jako „buy to let“

investor složím deset procent depozit, na zbytek nákupu si vyjednám hypotéku a

spočítám si, že mi příjem z pronájmu měsíční splátky hypotečního úvěru

zaplatí. A pokud ne, zbytek rozdílu mezi hypotéční splátkou a nájmem dorovnám

z vlastní kapsy,“

podotýká

Jakub Koťan ze společnosti KotanGuard Estates. Předpokládaným plusem se

pak stane zvýšení ceny

bytu na dvojnásobek při prodeji v horizontu 5 až 10 let. Krásná a

přímočará investice.

Tip:

Hypotéky pro cizince: Velký přehled

Jenže přišla celosvětová

finanční krize. Růst cen českých nemovitostí začal klesat a s ním i

nájmy. Pokles cen u českých nájmů zahraniční investory překvapil, jelikož

jejich trhy se za těchto okolností chovají opačně. Příkladem nechť je Velká

Británie, kde cyklus opakujících finančních krizí pravidelně postihuje

realitní trh již od poloviny dvacátého století. Pokles cen nemovitostí snižuje

poptávku po vlastním bydlení, ale oživuje trh s pronájmy. Zájem o pronájmy

pak nevyhnutelně zvyšuje jejich cenu.

Český

realitní trh je jiný a má určitá specifika, která bylo nutné v krizi

odzkoušet. Místní nájemní trh není úzce navázán na výkon prodejů. A pokud ano,

tak opačně než třeba v Británii. Krize nepřinesla zvýšený zájem o

pronájmy, česká krize spíše přinesla absolutní neochotu k jakémukoli stěhování.

Mladí lidé si často prodloužili pobyt pod jednou střechou s rodiči,

společnosti přestali štědře platit činže svých zaměstnanců, cizinci pracující

v Česku se začali přesouvat jinam a negativní vliv na vývoj cen měla i postupná deregulace.

Dalším faktorem byla

ztráta světové měny na českou korunu v řádu desítek procent a české nájemní

investice se začaly stávat luxusem. Luxusem, který stojí stále více, jelikož

těžce vydělaná eura a libry koruna nemilosrdně konvertuje na menší a menší

částky. Např. v roce 2007 se britská měna nakupovala za 40 Kč. Podle aktuálního

kurzovního lístku za ni nyní obdržíte pouze 27 Kč. Tyto trendy s sebou

přinesly riziko

nesplacení hypotečních úvěrů, které si cizinci v Česku před lety

nasmlouvali.

Mezi domácím a

zahraničním dlužníkem je podstatný rozdíl. Pokud českému dlužníkovi teče do

bot, jelikož nezvládá splácet hypotéku, většinou se bojí o vlastní střechu nad

hlavou. Toto představuje obrovský životní problém, který buď vyřeší

a zůstane, nebo ho čeká psychicky náročná návštěva exekutora

a stěhování do nájemního

bydlení.

Cizinec se

k neschopnosti splácet v Česku hypotéku staví většinou s vědomím

z neúspěšné investice. Jednu či více nemovitostí už doma má a primárně se pouze

bojí, že v případě sesplatnění hypotéky a exekuce bude muset něco

doplácet. “Obecně ho ale zajímá, jak se

z Česka rychle stáhnout, minimalizovat ztráty a na investování do

zahraničních nemovitostí na nějakou dobu zase zapomenout,“ dodává Jakub

Koťan.

České banky se za

poslední roky naučily jak peníze půjčovat, méně však už jak je vymáhat

v případě nesplácení. A pokud je dlužník cizinec

s adresou v nějaké malé vesnici za kanálem La Manche, cesta

ke špatně půjčeným penězům je dosti trnitá.

Domácí realitní trh se

stal pro drobné zahraniční investory do nemovitostí nezajímavým. Především díky

tomu, že krize otočila vývoj cen bytů i pronájmů směrem dolů a česká koruna je

drahá. Banky jsou nyní navíc daleko opatrnější při půjčování jedincům,

kteří prokazují pouze příjmy ze zahraničí, a do Česka je mimo investorské

spekulace nic netáhne.

Do budoucna lze tedy předpokládat,

že v nejbližších letech se zahraniční investoři naší vlasti budou vyhýbat

a hledat jiné, rostoucí trhy. Drtivá většina realitních spekulantů poučených

současnou krizí si však spočítá, že je jednodušší býti konzervativním, zůstat

na známých domácích trzích a nepokoušet štěstí v nejistých

východoevropských vodách.

Anketa: Diskriminují banky cizince?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *