Zachovat nebo zrušit státní podporu stavebního spoření?

Snížení státního příspěvku na stavební spoření z vládního balíčku úsporných opatření, k radosti klientů a stavebních spořitelen, vypadlo. Čím se snažily stavební spořitelny argumentovat ve prospěch zachování podpory stavebního spoření na stávající úrovni? Proč je některým kritikům státní příspěvek trnem v oku?

Snížení státního příspěvku na stavební spoření bylo jedním z navrhovaných řešení pro snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok. Několik dní se o tomto návrhu vedly debaty, zvažovala se všechna možná pro a proti. Nakonec snížení státní  podpory stavebního spoření z balíčku úsporných opatření, k radosti klientů a stavebních spořitelen, vypadlo. Čím se snažily stavební spořitelny argumentovat ve prospěch zachování státní podpory stavebního spoření na stávající úrovni. Proč je některým kritikům státní příspěvek trnem v oku?

Výdaje na podporu stavebního spoření rostou nebo klesají?

Zrušení či snížení státního příspěvku na stavební spoření přichází na přetřes téměř při každém sestavování státního rozpočtu na následující rok. Výdaje státu v této kategorii činily v roce 2008 více než 14 miliard korun. Kritikům na systému státní podpory vadí především fakt, že výše vyplácené podpory rok co rok roste.

Asociace stavebních spořitelen (AČSS) na tuto výtku reaguje statistikami, které dokládají, že celková suma prostředků ročně vyplácených na podpoře stavebního spoření se v absolutních hodnotách rok od roku snižuje. Jestliže v loňském roce to bylo 14,2 miliardy korun, letos by to mělo být podle kvalifikovaných odhadů přibližně 13 miliard. „Z dlouhodobého pohledu by se měla tato suma při nezměněných podmínkách ustálit na cca 11 - 12 miliardách Kč,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen.

Navíc při relativní vyjádření k objemu mandatorních výdajů státního rozpočtu se podíl této částky výrazně zmenšuje. AČSS například poukazuje na jednu ze zajímavostí, že státní podpora stavebního spoření na rozdíl od mnoha sociálních dávek není nikterak vázána na vývoj inflace v ČR (nevalorizuje) a tím pádem jeho reálná hodnota v čase klesá a tak skutečný dopad na státní rozpočet se v čase neustále zmenšuje.

Spoření nikoliv pouze stavební

Odpůrci státního příspěvku ke stavebnímu spoření kritizují také fakt, že účastníci nejsou nijak povinni našetřené peníze a státní podporu použít pro zlepšení své bytové situace. Přitom zavedení státního příspěvku bylo od počátku koncipováno jako motivační faktor pro nastartování českého realitního trhu. 

Podle stavebních spořitelen jsou pro ekonomiku ČR důležité především smlouvy v úvěrové fázi. A zvyšování úvěrových obchodů je možné díky stále velké oblibě stavebního spoření umocněné státním zvýhodněním.

AČSS argumentuje silným multiplikačním efektem prostředků, kdy v konečném důsledku daňový výnos pro státní rozpočet výrazně přesahuje objem prostředků vynakládaných na státní podporu stavebního spoření. Jinými slovy: z poskytnutých úvěrů získává státní rozpočet na DPH, zdanění zaměstnanců, z daní stavebních firem a developerů daleko více, než kolik do systému vloží. Podle Asociace  v roce 2008 vygenerovala vložená 1 koruna přibližně 2 koruny daňových výnosů, přičemž je potřeba počítat s určitým zpožděním, s kterým se tento efekt projeví.

Snížení příspěvku na nových smlouvách

V návrhu Ministerstva financí se uvažovalo o snížení státní podpory ve dvou variantách. První z nich bylo snížení podpory ze 3000 Kč na 2000 Kč s platností od určitého data v budoucnosti. "Ostatně v České republice je úroveň státní podpory jedna z nevyšších v porovnání se sousedními státy," tvrdí kritici. 

V takovém případě však Asociace varuje před podobným vývojem, jakým si stavební spoření prošlo na přelomu roku 2003 a 2004, kdy došlo ke snížení státní podpory ze 4500 Kč na 3000 Kč. Efekt této změny byl přesně opačný, než zákonodárci předpokládali a výdaje ze státního rozpočtu v roce 2004 skokově vzrostly na více než 15 miliard korun.

Plošné snížení státního příspěvku

Druhou ministerskou variantou bylo plošné snížení státního příspěvku s retroaktivní účinností, což by mělo za důsledek snížení podpory také u dříve uzavřených smluv. Předešlo by se tím předchozímu skokovému nárůstu, státní výdaje by klesly ihned a díky jednotnému příspěvku by se navíc celý systém zjednodušil klesly by náklady na administraci. Co na to stavební spořitelny?

Tento krok by podle zastánců nezměněné výše státního příspěvku významně ohrozil stabilitu systému stavebního spoření a navíc uvedený retroaktivní přístup ke státní podpoře je podle AČSS z právního hlediska nepřípustný.

Podle odhadů Asociace mají nyní klienti na svých účtech ve fázi spoření necelých 400 miliard korun, z nichž 300 miliard korun je již suma peněz po tzv. vázací době, které jsou klientům k dispozici. A tyto prostředky by klienti v případě retroaktivního snížení podpory s velkou pravděpodobností ze systému vyňali a hledali by pro ně lepší způsob zhodnocení. Kdyby tito klienti od stavebních spořitelen odešli, spořitelny by neměly dostatek zdrojů pro financování úvěrových obchodů a musely by přestat poskytovat překlenovací úvěry. Zároveň by se také prodloužila čekací doba na řádný úvěr ze stavebního spoření.

Podle čerstvých dat AČSS aktuálně činí podíl úvěrů na vkladech 62 %, což v korunách vyjadřuje přebytek vkladů v hodnotě přibližně 145 miliard korun. Podle Vojtěcha Lukáše, předsedy AČSS, je pro stavební spořitelny za stávající situace bezpečným optimem přibližně 75% poměr mezi objemem poskytnutých úvěrů a přijatých vkladů.

Závěr

Ať tak nebo tak, vláda se v současnosti vzdala plánu krátit státní příspěvek na stavební spoření, a proto není důvod k nějakým nestandardním krokům a zbrklému uzavíránínových smluv. Úsporná opatření nás však čekají i v následujících letech a není vyloučeno, že úprava státního příspěvku na stavební spoření se stane opět jedním z témat.

Vyloučeno nemusí být ani řešení v podobě kompletního zrušení státního příspěvku. Příznivci tohoto radikálního kroku argumentují tím, že stavební spoření má v České republice nyní v podstatě každý druhý a státní příspěvek si vlastně dotujeme z vlastní kapsy (z vlastních daní), přičemž nemalou sumu z této částky spolekne administrace takové transakce. Kdo ví?