Kolik utrácíte za bydlení?

V závěru loňského roku došlo k zajímavému obratu. Češi poprvé v historii utratili za bydlení více než za jídlo a alkoholické nápoje, jak vyplývá ze statistik Českého statistického úřadu. Jaké jsou náklady vaší domácnosti na bydlení?

V posledním čtvrtletí roku 2009 průměrná česká domácnost zaplatila za bydlení, související služby a energie 20,2 procenta svých výdajů. Druhou největší položku mezi výdaji Čechů představují potraviny a nealkoholické nápoje – 19,4 % měsíčních výdajů. Zbývajících zhruba 60 % lidé utratili za zábavu, dopravu, rekreaci a sport. V porovnání s obdobím „před krizí“ vykazují české domácnosti mnohem zřetelnější příklon ke spoření a častěji si nyní odpouští zbytné výdaje, nebo se snaží na těchto položkách více ušetřit (dovolená, zábava).

Tabulka 1: Struktura výdajů českých domácností

Spotřební výdaje	Podíl na celkových výdajích
	%	Kč*
Potraviny a nealkoholické nápoje	19,4%	5 820 Kč
Alkoholické nápoje, tabák	3,0%	900 Kč
Odívání a obuv	6,2%	1 860 Kč
Bydlení, voda, energie, paliva	20,2%	6 060 Kč
z toho: základní bydlení	18,4%	5 520 Kč
Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy	7,4%	2 220 Kč
Zdraví	2,7%	810 Kč
Doprava	9,9%	2 970 Kč
Pošty a telekomunikace	4,6%	1 380 Kč
Rekreace a kultura	10,0%	3 000 Kč
Vzdělávání	0,5%	150 Kč
Stravování a ubytování	4,5%	1 350 Kč
Ostatní zboží a služby	11,6%	3 480 Kč

Zdroj: ČSÚ
*Poznámka: tabulka zobrazuje strukturu výdajů českých domácností včetně korunového vyjádření nákladů pro modelovou domácnost, jejíž měsíční spotřební výdaje činí 30 000 Kč (= 1180 eur; 25,42 CZK/EUR)

ČSÚ kromě souhrnných statistik publikuje také bližší údaje pro vybrané kategorie. Strukturu vydání v kategorii bydlení uvádí následující tabulka. Údaje jsou navíc členěny v závislosti na velikosti obce a typu vlastnictví.

Tabulka 2: Struktura výdajů na bydlení

Struktura vydání v %	Domácnosti celkem	Domácnosti v obci s počtem obyvatel				Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu
		do 1 999	2 000 - 9 999	10 000 - 49 999	50 000 a více	vlastní rodinný dům	nájemní	družstevní	osobní vlastnictví
Bydlení/celkové výdaje	20,2	16,3	19,4	21,5	22,5	17,6	26,0	22,1	20,2
BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0
Nájemné z bytu	23,7	4,9	16,1	23,9	36,2	0,6	49,5	34,2	29,3
Běžná údržba a drobné opravy bytu	8,9	15,3	9,1	10,3	4,9	15,2	2,1	7,1	6,9
Dodávka vody a jiné služby související s bydlením	9,3	6,6	9,1	9,8	10,5	7,9	9,2	10,3	10,9
Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva	58,1	73,2	65,8	56,0	48,4	76,3	39,1	48,4	52,9

Zdroj: ČSÚ

Do kategorie "nájemné" ČSÚ započítává v případě vlastnického nebo družstevního bydlení také anuitní splátku úvěru, který posloužil na pořízení bytu nebo práv k jeho užívání. Podle předpokladu za tuto položku zaplatili ve 4. čtvrtletí více lidé žijící v pronájmu, než vlastníci nemovitostí. Ti však musí naopak počítat s výdaji na údržbu nemovitosti a drobné opravy. Pro všechny typy vlastnictví platí, že relativně objemnou položku v nákladech na bydlení představuje úhrada za energie. V případě bydlení ve vlastním rodinném domě tato položka podle statistik ČSÚ představuje více než 3/4 všech výdajů souvisejících s bydlením.

Jak jsou na tom obyvatelé okolních zemí?

Strukturou výdajů domácností v zemích střední a východní Evropy se v polovině loňského roku zabýval průzkum společnosti Regioplan Consulting. Z výsledků tohoto průzkumu vyplynulo, že výdaje domácností zemí Visegrádské čtyřky se pohybují na úrovni 900 až 1 000 eur za měsíc, přičemž dosud se tyto hodnoty vyznačovaly určitou dynamikou a v posledních letech stabilně rostly přibližně 10% tempem. S příchodem ekonomické krize doprovázené snižováním mezd se tato dynamika vytratila. 

Graf 1: Struktura výdajů domácností ve vybraných zemích CEE

Zdroj: Regioplan Consulting

Z grafu č. 1 vyplývá, že mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy panují celkem velké rozdíly v poměru výdajů na bydlení a potraviny. Na rozdíl od ČR, kde se již struktura výdajů více méně ustálila a výdaje domácností na bydlení činí dlouhodobě 20 % všech výdajů, země jako Ukrajina a Rumunsko prochází vývojem a poměry jednotlivých položek vydání se budou ještě měnit. Česká republika se strukturou výdajů resp. podílem výdajů na bydlení mnohem více podobá zemím západní Evropy, jako je například Německo, Belgie a Nizozemí. 

Kolik utrácí za bydlení Holanďané?

Souhrnné statistiky za celou EU zatím nejsou k dispozici, nicméně před několika dny vydal nizozemský statistický úřad studii, která se zabývala tamním realitním trhem a situací nizozemských domácností.

Z čerstvých údajů nizozemské statistického úřadu (www.cbs.nl) vyplývá, že nájemníci v pronajatých bytech v roce 2009 utratili 23 procent svého čistého disponibilního příjmu za nájemné. Jen pro porovnání v roce 2006 to bylo 24 procent. Při započtení nákladů na energie a další služby, činily náklady holandských nájemníků 37 % čistých příjmů domácnosti, což zhruba odpovídá výši 600 euro za měsíc.

Lidé bydlící ve vlastním vynaložili v roce 2009 v průměru na splátky hypotéky 16 procent svých příjmů (stejně jako v roce 2006)  Jejich celkové měsíční náklady na bydlení, včetně nákladů na energie, majetkové daně a jiné sazby, avšak s výjimkou údržby, činily 810 euro/měsíc. To odpovídá zhruba čtvrtině disponibilního příjmu lidí, kteří mají vlastní bydlení. Jak je z obou odstavců patrné, v Nizozemsku je celkem velký rozdíl mezi průměrnými disponibilními příjmy lidí bydlících v nájmu a lidí bydlících ve vlastním bytě nebo domě.

Poznámka: nizozemští statistici na rozdíl od svých českých kolegů sledovali strukturu výdajů v poměru k celkovým disponibilním příjmům domácností nikoliv celkovým výdajům.