Jak snížit energetickou náročnost budov? Moderní jsou sendvičové panely i hybridní střechy

06.06.2016 03:06 Tisková zpráva:

Snižování energetické náročnosti obytných budov patří k prioritám a často diskutovaným tématům současnosti. A to nejen z hlediska strategie a legislativy Evropské unie, ale také osobního zájmu samotných domácností. K dosažení těchto cílů vedou mimo jiné renovace střech, které hrají významnou roli ve zlepšení tepelně-technických vlastností domu. Dnes existují různé způsoby, jak modernizací střechy snížit celkovou energetickou náročnost nemovitosti. (Tisková zpráva: Borga)

Kvalitně zateplená střecha sníží náklady na vytápění o 11 %

Energetickou náročnost domu udávají zejména tepelně technické parametry jeho konstrukce. K největším tepelným ztrátám dochází přes obvodové stěny, okna a střechu. Právě tudy uniká velké množství tepla, neboť teplý interiérový vzduch je lehký a přirozeně stoupá vzhůru, kudy nedostatečně přizpůsobenou střechou uniká ven. Střecha proto bývá často nedílnou součástí komplexní rekonstrukce domu, která si klade za cíl snížit energetické ztráty. Trendů v této oblasti je dnes celá řada. Jedním z nich je kvalitní tepelná izolace střechy, která zabrání únikům tepla a zároveň prostupování slunečního záření, které způsobuje přehřívání interiéru v letním období. Celkovým zateplením budov dochází k 50% snížení nákladů na vytápění, zateplení střechy se na něm podepisuje z 11 %.Oblíbenou variantou je instalace sendvičových izolačních panelů, kdy tak v kombinaci s vnějším plechovým povrchem střešního pláště získá výborné mechanické vlastnosti a dále vyniká až desetkrát nižší hmotností oproti těžkým střešním krytinám. Díky tomu nevyžaduje novou ani náročnou střešní konstrukci,uvádí Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výrobou a montáží lehkých střešních krytin.

Hybridní solární střecha vyrábí vlastní elektřinu i teplo

Od roku 2010 až do současnosti trvá také zájem českých domácností o instalaci fotovoltaických panelů, solárních termických kolektorů či inovativních hybridních solárních systémů. Ty jsou kombinací klasických fotovoltaických článků s tepelnými trubicemi a dokážou vyrobit nejen elektrickou energii, ale i teplo na ohřev vody k vytápění či sprchování. Alternativou jsou pak střešní tepelná čerpadla, která se instalují ideálně na ploché střechy a která úspěšně fungují pouze jako doplněk již zateplených budov. „Střešní čerpadla mohou odebírat tepelnou energii i při teplotě venkovního vzduchu –25 °C, který následně ohřejí na 60 °C v podobě radiátorové vody,” vysvětluje Nikodým. Ekologickou variantou pro snižování energetické náročnosti domů je pak takzvaná „zelená střecha”. Plochá konstrukce osázená zelenou vegetací plní nejen estetickou funkci a chrání střechu před nepříznivými klimatickými podmínkami a vlhkostí, ale dokáže snížit tepelné ztráty domu až o polovinu. Zajímavostí pak je, že ve Francii byl schválen zákon, podle něhož musí být zelená vegetace nebo solární panel součástí střech všech nových budov, které stojí na komerčních pozemcích.

Budovy spotřebují až 40 % celkové energie v Evropě

Snižování energetické náročnosti budov patří k hlavním cílům ekologicky přátelských plánů a směrnic Evropské unie. Podle nich by se do roku 2020 měla energetická náročnost všech stávajících budov snížit o 20 % a všechny nově postavené budovy by měly mít téměř nulovou spotřebu energie. Podle odborníků totiž patří budovy mezi největší spotřebitele energie na světě. Na celkové spotřebě energie v Evropské unii se podílejí až ze 40 %. Evropské směrnice se proto dnes promítají také do české legislativy a denní praxe tuzemských stavebních firem a běžných domácností. Podle údajů Českého statistického úřadu je u nás více než 1,5 milionu rodinných domů a 211 252 bytových domů s celkem 2,416 milionu bytů, což dohromady dává zhruba 156 226 tisíc m2 vytápěné plochy. Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu zase ukazují, že nejvíce energie se spotřebuje právě na vytápění (68 %). Ideální energeticky úsporné domy by měly mít roční spotřebu energie okolo 50–70 kWh/m2. Spotřeba u nízkoenergetických domů tradičně činí zhruba 15–30 kWh/m2, u pasivních domů pak 5–15 kWh/m2. Hladina energie domů ve starší výstavbě a současných novostaveb se pro srovnání pohybuje od 100 do 200 kWh/m2.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *