Dražba – hrozba pro neplatiče i nástroj dobrého prodeje?

Dražba - hrozba pro neplatiče i nástroj dobrého prodeje?

Petr Zámečník

Dražba… pro někoho příležitost levně koupit, pro jiného draze prodat. A pro lidi s potížemi se splácením hypotéky poslední instance v řízení s bankou. Jak se vyvíjí počet dražeb v České republice? Krize začala už dávno…

Dražby… v krizi už dávno

„Zatímco česká ekonomika hlavní vlnu krize teprve očekává, český dražební trh je v krizi již od roku 2002 a tato krize se stále prohlubuje,“ uvedl Jiří Bureš, předseda České asociace dražebníků. A statistiky počtu dražeb mu dávají jednoznačně za pravdu.

Od roku 2002 počty dražeb každoročně klesají. Zatímco v roce 2002 bylo uskutečněno 4 600 dražeb, v loňském roce jich bylo jen 2 511. Ubývá ovšem i dražeb nemovitostí. Z 3849 klesl jejich počet na 2 075.

Graf: Vývoj počtu dražeb v ČR


Zdroj:

Centralniadresa.cz

Co stojí za tak dramatickým poklesem počtu dražeb? Jiří Bureš vidí potíže dražebního odvětví zejména v legislativě. Formuloval proto 25 okruhů, kterými by se měla zabývat novela Zákona o veřejných dražbách. Kupříkladu povinnost provést odhad draženého předmětu by se měla vztahovat pouze na nucené dražby, nebo zavést povinnost pouze jedné prohlídky i u nemovitostí.

„Např. v případě nemovitostí musí být zajištěny vždy 2 prohlídky, a to i v případě, že není o tuto dražbu zájem nebo vlastník neumožní tuto prohlídku. To zatěžuje zbytečnými náklady dražebníka,“ uvádí Jiří Bureš.

Soudy, exekutoři a finanční úřady patří mezi instituce, které si v současné době nemohou najmout dražebníka. „To je k neprospěchu věřitelů, protože lze i statisticky doložit, že dražebníci dosahují vyšší výtěžnosti v dražbách, oproti soudům, exekutorům či finančním úřadům,“ komentuje Jiří Bureš.

Současným faktem zůstává, že zájem o dražby klesá. A týká se to i dražeb nedobrovolných…

Nedobrovolné dražby… „Zastavils? Nesplácíš? Prodej!“

Nedobrovolné dražby jsou určeny pouze k vydražení zastaveného majetku. Využívat je tak mohou kupříkladu banky, jejichž klienti nesplácejí hypoteční nebo podobné úvěry. Přestože objem hypoték dlouhodobě rostl a k poklesu došlo až v loňském roce, stejně tak se dařilo i stavebnímu spoření, zájem o nedobrovolné dražby přesto klesá.

Tabulka: Vývoj dražeb v České republice

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Celkový počet dražeb:

2511

2704

3135

3708

3840

4468

4600

3386

620

Celkový počet dražeb nedobrovolných:

304

320

256

380

477

470

614

446

156

Celkový počet dražeb s nemovitostmi:

2075

2183

2601

3042

3191

3710

3849

2906

351

Celkový počet dražeb s movitým i nemovitým majetkem:

90

115

129

206

190

265

354

187

0

Nedobrovolné dražby (věci nemovité):

    Celkový finanční objem dle ceny předmětu:

442 633 978 Kč

418 262 660 Kč

342 157 400 Kč

494 583 780 Kč

1 324 533 435 Kč

1 004 792 764 Kč

1 589 520 803 Kč

1 482 236 104 Kč

437 167 405 Kč

    Celkový finanční objem dle ceny vydražení:

133 791 000 Kč

121 679 250 Kč

85 044 000 Kč

126 598 140 Kč

513 196 000 Kč

392 958 000 Kč

522 558 580 Kč

447 951 753 Kč

56 998 000 Kč

    Celková cena předmětu (došlo k vydražení a dr. nebyla zmařená):

161 164 898 Kč

167 500 270 Kč

135 927 850 Kč

188 459 740 Kč

573 218 825 Kč

478 762 318 Kč

655 637 250 Kč

446 476 033 Kč

77 797 920 Kč

    Celkový objem dle vydražených cen (došlo k vydražení a dr. nebyla zmařená):

128 341 000 Kč

115 516 250 Kč

83 534 000 Kč

119 228 140 Kč

478 964 000 Kč

317 408 000 Kč

511 313 580 Kč

297 681 753 Kč

55 888 000 Kč

Zdroj:
Centralniadresa.cz

Počet nedobrovolných dražeb se nevyvíjí tak jednoznačně jako počet dražeb dobrovolných. Přesto je patrný jistý sestupný trend – navzdory stále rostoucímu objemu zastaveného majetku. Je sice pravdou, že banky zpravidla řeší situaci se svými neplatiči raději nejprve jiným způsobem, ovšem k prodeji nemovitosti musí i tak sáhnout. A patrně raději zvolí jinou variantu prodeje než dražbu.

Hrozba nucené dražby je navíc tak vysoká, že dlužník zpravidla najde cestu, jak se s bankou domluvit na jiném způsobu řešení svého závazku. „Z deseti připravovaných nedobrovolných dražeb se necelá polovina uskuteční. U zbylých případů obvykle dojde k vyřešení pohledávky v termínu mezi vyhlášením a konáním dražby. Dlužník se totiž  často probere a vyřeší svoje závazky způsobem, který věřitele uspokojí,“ komentoval nucené dražby v období dražebního vrcholu Libor Nevšímal z Aukční síně Naxos.

Dražba… vyšší cena?

Dražebníci uvádějí, že v dražbách je dosahována vyšší cena. „Průměrně se dosáhne o 10 až 25 procent vyššího výnosu, než je cena stanovená odhadem,“ uvádí se na stránkách nejmenované dražební společnosti. Otázkou ale je, jak je nastaven příslušný odhad. Ostatně, i banky mohou (a v nedávné době k tomu též přistoupily) snížit odhadní ceny nemovitostí, v jejich případě určených jako zástava.

Na druhé straně kupující se účastní dražby ze dvou důvodů – buď chtějí získat předmět (i nemovitost) exklusivní hodnoty a jsou ochotni za něj zaplatit více než ostatní, nebo chtějí naopak získat nemovitost levněji např. díky časovému tlaku prodávajícího. Konečná cena ale vždy závisí na poptávajících a jejich zájmu. A přestože v dražbě lze uskutečnit velmi výhodné koupě, při dobře obsazené dražební síni potenciálními kupci se v dražbách dosahuje zpravidla vyšší ceny než při přímém prodeji.

Anketa: Máte zkušenosti s dražbou?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *