Jak vzniká společenství vlastníků jednotek?

Převádíte byty do osobního vlastnictví? Prodáváte bytové jednotky v bytovém domě? Pak se připravte na vznik společenství vlastníků jednotek! Za jakých okolností a jakým způsobem vzniká? Jaké povinnosti majitelů bytů jsou se vznikem společenství nerozlučně spjaty?

Kupujete-li byt v bytovém domě, pravděpodobně již společenství vlastníků jednotek spravující společné prostory existuje a o dům se lépe či hůře stará. Vznik společenství tak nebude na pořadu dne.

Společenství vlastníků jednotek vzniká v bytových domech, které mají alespoň pět bytů ve vlastnictví alespoň tří různých majitelů. Společenství tak vznikne např. při převodu družstevních bytů do osobního vlastnictví nebo v případech, kdy majitel bytového domu rozprodává samostatně jednotlivé byty.

Jak vzniká společenství

Vznik společenství vlastníků jednotek (SVJ) vyplývá ze zákona a není možné se mu vyhnout. Za den vzniku je považován den, kdy katastr nemovitostí doručí třetímu majiteli listinu osvědčující nabývací právo k bytové jednotce. Katastr zároveň obešle ostatní majitele bytů. Ke dni vzniku společenství se jeho členy stávají všichni dosavadní majitelé bytů v domě. Členem společenství se stává každý nový majitel bytu.

Vznikem společenství ovšem povinnosti jeho členů nekončí - naopak začínají. Členové společenství se musí shromáždit na shromáždění, což je nejvyšší orgán společenství, nejpozději do 60 dnů, aby

1. schválili stanovy společenství a
2. zvolili orgány společenství (výbor).

Na prvním shromáždění zákon požaduje účast notáře, kterého hradí společenství z prostředků na údržbu nemovitosti.

Zákon pamatuje i na případ, kdy se vlastníci bytových jednotek na stanovách a výboru nedohodnou, případně se vůbec nesejdou. V takovém případě jsou za stanovy SVJ považovány vzorové stanovy vydané nařízením vlády a za výbor nadpoloviční podílník na společných prostorách, a pokud takový není, tak členové společenství, kteří byli vlastníky bytů v době jeho vzniku.

Do dalších 60 dnů musí výbor podat návrh na zápis společenství do rejstříku společenství vlastníků, který vede stejný soud a který se řídí obdobnými předpisy jako obchodní rejstřík. Součástí návrhu musí být jak notářský zápis, tak schválené stanovy společnosti a dále výpis z katastru nemovitostí k příslušnému domu s byty a nebytovými prostory. Zápis se provede i v případě, že nejsou dodrženy stanovené lhůty.

Poslední povinnou registrací je registrace u správce daně do 30 dnů "ode dne, kdy začalo pobírat příjmy podrobené dani nebo mu vznikla povinnost srážet daň nebo zálohy na ni," jak uvádí Zákon o vlastnictví bytů.

Fond oprav

Příspěvky do fondu oprav slouží především k vytvoření rezervy na větší opravy a rekonstrukce společných prostor domu, ale také na běžné opravy a údržbu. Jejich výši stanovuje shromáždění členů společenství a jejich největším nebezpečím je příliš nízký příspěvek.

Jsou-li příspěvky do fondu oprav příliš nízké, není možné budovu řádně udržovat a větší rekonstrukce a opravy se uskutečňují až tehdy, hrozí-li havarijní stav. To pochopitelně zvyšuje náklady - navíc je mnohdy třeba připočítat i náklady spojené s úvěrem, neboť ani pro případ havarijního stavu nemusí být ve fondu oprav dostatek prostředků.

Vyšší příspěvek do fondu oprav je vhodné naplánovat s dostatečným předstihem před plánovanou rekonstrukcí tak, aby nebylo nutné sáhnout k úvěru, případně aby úvěr bylo možné vůbec čerpat. Finanční instituce limity úvěru pro společenství vlastníků jednotek stanovují právě především na základě výše příspěvků členů.

Zákon ukládá majitelům nemovitostí povinnost se o svůj majetek řádně starat. V kontrastu s tím nestanovuje žádnou povinnost odvádět alespoň minimální prostředky do fondu oprav. Mnoho bytových domů tak pro nové zájemce o koupi bytu představuje neviditelnou hrozbu v podobě skrytých nákladů.