Z Evropanů platí za bydlení nejvíce Dánové. Jak jsou na tom Češi?

Z Evropanů platí za bydlení nejvíce Dánové. Jak jsou na tom Češi?

Luboš Svačina

Skandinávské země, Francie, ale také Slovensko, patří do skupiny zemí, jejichž obyvatelé utratí více než čtvrtinu svého rodinného rozpočtu za náklady související s bydlením. Jak jsou na tom Češi v porovnání s obyvateli ostatních evropských zemí? A za co platíme každý měsíc nejvíce?

Český statistický úřad vydal 5. ledna již popáté roční publikaci, která porovnává ve všech možných ohledech Českou republiku se zeměmi Evropské unie. Publikace obsahuje nejaktuálnější údaje, které jsou v současné chvíli k dispozici, přičemž údaje nejčastěji pocházejí z databáze Eurostatu (Statistický úřad Evropských společenství) a statistik OECD, OSN a dalších institucí.

Součástí studie je zhruba 200 srovnávacích tabulek rozdělených do 11 tematických okruhů (ekonomie, obyvatelstvo, životní prostředí atd.), přičemž část se také zaměřuje na porovnání struktury výdajů domácností v jednotlivých zemích EU. Z těchto údajů je následně možné vyčíst, za co domácnosti v jednotlivých zemích utrácí největší část svého rodinného rozpočtu a tedy i jak velká část připadne na náklady související s bydlením. 

V nákladech na bydlení suverénně vedou Dánové

Česká republika v tomto ohledu nijak nevybočuje z celoevropského průměru. Podle statistik Eurostatu činí náklady na bydlení necelou čtvrtinu (23,4 %) celkových výdajů české domácnosti. Podobně jsou na tom země jako Lucembursko, Velká Británie a Nizozemí. S přehledem největší část svého rozpočtu zaplatí za bydlení obyvatelé Dánska (29,1 %), jež s markantním odstupem následují Švédové, Finové a celkem překvapivě obyvatelé pobaltských republik – Lotyšska a Estonska. 


Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)


Lotyšsko a Estonsko za sledovanou dekádu vždy patřilo mezi země s vyššími výdaji na bydlení, nicméně s příchodem globální krize se finančí situace těchto domácností výrazně zhoršila a tak Lotyšsko a Estonsko zároveň figuruje na vrcholu žebříčku zemí s největším procentuálním nárůstem podílu výdajů na bydlení. Podobně rychlou změnu struktury prodělalo v posledních letech ještě Maďarsko, Španělsko a Velká Británie, tedy země rovněž výrazně zasažené hypoteční krizí. Tempo růstu této položky ilustruje následující graf. 

Graf 2: Podíl výdajů domácností na bydlení v letech 2000, 2005 a 2009 (v %)


Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Nejmenší díl z rodinných rozpočtů ubírají náklady na bydlení lidem pobývajícím na Maltě, Kypru a Řecku, což může být z velké části dáno příznivými klimatickými podmínkami a z nich vyplývajícími úsporami za vytápění.   

Struktura výdajů českých domácností

Česká republika je podle statistik ČSÚ rovněž jednou ze zemí, kde v uplynulé dekádě došlo k výraznému nárůstu podílu výdajů souvisejících s bydlením. Zatímco v roce 2000 tvořily náklady na bydlení zhruba pětinu celkových výdajů českých domácností, o devět let později to bylo již 23,4 %, jak je patrné z grafu č. 3.

Graf 3: Vývoj struktury výdajů českých domácnéstí (2000 – 2009) 

 
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Při bližším pohledu je zřejmé, že náklady na bydlení pravidelně "požírají" největší část rodinného rozpočtu. Druhou největší položkou jsou výdaje na potraviny a nápoje. Nicméně jejich podíl v posledních letech neustále klesá. Dovolím si konstatovat, že tento pokles není dán primárně menší spotřebou potravin, ale spíše poklesem cen v tomto oddíle a naopak nárůst cen v ostatních kategoriích, bydlení nevyjímaje.

Graf 4: Struktura výdajů českých domácností
 
 
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Publikaci "Česká republika v mezinárodním srovnání" naleznete v elektronické podobě na serveru Českého statistického úřadu na adrese 
http://czso.cz/csu/tz.nsf/i/vychazi_publikace_cr_v_mezin_srov20110105
.  

Anketa: Jak velkou část vašich výdajů tvoří náklady na bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Z Evropanů platí za bydlení nejvíce Dánové. Jak jsou na tom Češi?”

  1. H-up napsal:

    je to porovnatelne?
    No nevim, toto jsou sice hezka cisla, ale „nakladem na bydleni“ muze byt zrejme jak najem tak splatka hypoteky. A v pripade, ze od r. 2000 vzrostl pocet domacnosti s vl. bydlenim a hypotekou (kde splatka + fond oprav + pojisteni je zpravidla vyrazne drazsi nez cisty najem), logicky z toho vychazi narust „nakladu na bydleni“. Z toho lze zase dedukovat, ze az budou mit domacnosti splaceno, „nakl. na byd.“ zase poklesnou. Zajimal by me 1] vyvoj najemneho vzhledem k platum 2] vyvoj podilu vlastnickeho a najemniho bydleni v case.

  2. Michal K napsal:

    Podilu nakladu na bydleni po hlavnich mestech
    Skoda ze neni statistika Podilu nakladu na bydleni po hlavnich mestech. Typuji ze bychom byli svedky bizarnejsich rozdilu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *