Český statistický úřad vydal 5. ledna již popáté roční publikaci, která porovnává ve všech možných ohledech Českou republiku se zeměmi Evropské unie. Publikace obsahuje nejaktuálnější údaje, které jsou v současné chvíli k dispozici, přičemž údaje nejčastěji pocházejí z databáze Eurostatu (Statistický úřad Evropských společenství) a statistik OECD, OSN a dalších institucí.
Součástí studie je zhruba 200 srovnávacích tabulek rozdělených do 11 tematických okruhů (ekonomie, obyvatelstvo, životní prostředí atd.), přičemž část se také zaměřuje na porovnání struktury výdajů domácností v jednotlivých zemích EU. Z těchto údajů je následně možné vyčíst, za co domácnosti v jednotlivých zemích utrácí největší část svého rodinného rozpočtu a tedy i jak velká část připadne na náklady související s bydlením.
V nákladech na bydlení suverénně vedou Dánové
Česká republika v tomto ohledu nijak nevybočuje z celoevropského průměru. Podle statistik Eurostatu činí náklady na bydlení necelou čtvrtinu (23,4 %) celkových výdajů české domácnosti. Podobně jsou na tom země jako Lucembursko, Velká Británie a Nizozemí. S přehledem největší část svého rozpočtu zaplatí za bydlení obyvatelé Dánska (29,1 %), jež s markantním odstupem následují Švédové, Finové a celkem překvapivě obyvatelé pobaltských republik – Lotyšska a Estonska. 
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)
Lotyšsko a Estonsko za sledovanou dekádu vždy patřilo mezi země s vyššími výdaji na bydlení, nicméně s příchodem globální krize se finančí situace těchto domácností výrazně zhoršila a tak Lotyšsko a Estonsko zároveň figuruje na vrcholu žebříčku zemí s největším procentuálním nárůstem podílu výdajů na bydlení. Podobně rychlou změnu struktury prodělalo v posledních letech ještě Maďarsko, Španělsko a Velká Británie, tedy země rovněž výrazně zasažené hypoteční krizí. Tempo růstu této položky ilustruje následující graf.
Graf 2: Podíl výdajů domácností na bydlení v letech 2000, 2005 a 2009 (v %)
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)
Nejmenší díl z rodinných rozpočtů ubírají náklady na bydlení lidem pobývajícím na Maltě, Kypru a Řecku, což může být z velké části dáno příznivými klimatickými podmínkami a z nich vyplývajícími úsporami za vytápění.
REKLAMA
Struktura výdajů českých domácností
Česká republika je podle statistik ČSÚ rovněž jednou ze zemí, kde v uplynulé dekádě došlo k výraznému nárůstu podílu výdajů souvisejících s bydlením. Zatímco v roce 2000 tvořily náklady na bydlení zhruba pětinu celkových výdajů českých domácností, o devět let později to bylo již 23,4 %, jak je patrné z grafu č. 3.
Graf 3: Vývoj struktury výdajů českých domácnéstí (2000 – 2009)
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)
Při bližším pohledu je zřejmé, že náklady na bydlení pravidelně "požírají" největší část rodinného rozpočtu. Druhou největší položkou jsou výdaje na potraviny a nápoje. Nicméně jejich podíl v posledních letech neustále klesá. Dovolím si konstatovat, že tento pokles není dán primárně menší spotřebou potravin, ale spíše poklesem cen v tomto oddíle a naopak nárůst cen v ostatních kategoriích, bydlení nevyjímaje.
Graf 4: Struktura výdajů českých domácností
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)
Publikaci "Česká republika v mezinárodním srovnání" naleznete v elektronické podobě na serveru Českého statistického úřadu na adrese
http://czso.cz/csu/tz.nsf/i/vychazi_publikace_cr_v_mezin_srov20110105
.
