Jak Čechům škodí vítr, hromy a blesky a jak se proti nim brání?

20.02.2014 12:02 Tisková zpráva:

Přestože jména Emma, Kyrill či Xaver působí celkem přátelsky, skrývají se za nimi orkány, které v posledních letech bezlítostně pustošily Českou republiku. Jak vyplývá z údajů České asociace pojišťoven (ČAP), jen loňské větry, včetně orkánu Xaver, napáchaly škody ve výši 1,7 miliardy korun. Ani výše škod způsobená bouřemi a krupobitím není zanedbatelná. To je důvod, proč se v rámci své sedmé kampaně Únor – měsíc pojištění zaměřuje ČAP detailněji právě na živly.

Rozhodně není pravidlem, že nás vichřice ohrožují především v létě. Ty nejničivější  nás většinou postihují v zimních měsících. Za škody způsobené orkánem Kyrill, který se Českou republikou prohnal v lednu 2007, pojišťovny vyplatily přes dvě miliardy korun. Březnová vichřice Emma  z roku 2008 byla sice o něco mírnější, přesto vystavila účet ve výši 1,27 mld. Kč a výše její průměrné škody představovala 35 tis. Kč. „Loňský orkán Xaver byl ve srovnání se jmenovanými událostmi výrazně menšího rozsahu. Pojišťovny vyplatily za více než 3 tisíce škod „jen“ 130 mil. Kč. Vezmeme-li však v úvahu, že je majetek Čechů pojištěn proti následku živlů jen z 50 %, pak se více než 3 tisíce z nás muselo pár dní před Vánoci vyrovnat z vlastních zdrojů se škodami ve výši až několika desítek tisíc,“ komentuje nedávnou situaci manažerka komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.

Vichřice a krupobití měří městům i venkovu stejným metrem…

Celkově loňské vichřice a krupobití, které na celém území republiky způsobily škody ve výši 1,7 miliardy korun, se staly v časovém horizontu posledních deseti let druhým nejničivějším přírodním živlem, hned po povodních. V letních měsících bývají vichřice často spojené s bouřkami, údery blesku, případně i s krupobitím a lokálními záplavami. „Nejčastějším typem škod z těchto letních živlů jsou střechy poničené vichřicí, krupobitím nebo pádem stromu. Výjimkou nejsou sklepy podmáčené prudkými přívalovými dešti. Takovéto škody dosahují v průměru 48 tisíc korun,“ pokračuje manažerka komunikace ČAP. O tom, že tyto živly není radno podceňovat, se mohli přesvědčit například obyvatelé Prahy v roce 2010, kdy svatováclavské krupobití způsobilo během jednoho víkendu škody na majetku za bezmála dvě miliardy korun.

Jak je to s obavami Čechů z vichřic, bouřek a blesků? 

Podle exkluzivního průzkumu ČAP jsou požár, úder blesku a vichřice pro Čechy ta nejobávanější rizika. A přestože jen 21 % lidí nezná nikoho, kdo ještě neřešil živelní pojistnou událost, chrání si odpovídajícím pojištěním svůj dům jen 67 % Čechů a svou domácnost dokonce jen necelá třetina z nás. Přitom hlavní typy těchto škod bývají kryty již ze základního pojištění, stejně jako požár, k němuž může následkem úderu blesku dojít. Pojišťovny však nabízejí i různá připojištění, na která je vhodné se při sjednání informovat. „Jedním z nich může být pojištění elektrospotřebičů proti riziku přepětí v síti, které 30 % lidí zaměňuje s rizikem přímého úderu blesku,“ uvádí Marcela Kotyrová a vysvětluje: „Přímý úder blesku poškodí obvykle všechny elektrospotřebiče v objektu, které byly v tu chvíli zapojeny do sítě. K zakolísání napětí však dochází v širším okolí od místa úderu a elektrospotřebiče, nejčastěji napájecí zdroje, jsou poškozeny pouhým důsledkem úderu blesku.“

Pojištění nestačí jen dobře sjednat, je třeba jej i dobře spravovat!

Aby pojistné plnění, splnilo to, co se od něj očekává, tedy úplnou finanční kompenzaci škody, je třeba pojistnou smlouvu průběžně aktualizovat a úměrně navyšovat pojistnou částku podle aktuálních výdajů. Pokud totiž vichřice odnese zcela novou střechu za 300 tisíc Kč a dům je historicky pojištěn na půl milionu Kč, hrozí, že bude při pojistné události pojišťovna plnění krátit ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě pojištěného majetku. „Pokud již ke škodě došlo, škodu pečlivě zdokumentujte a co nejdříve nahlaste pojišťovně. Pro plynulejší vyřízení pojistné události doložte pojišťovně faktury a ostatní doklady o nabytí zničeného majetku. Na to standardně zapomíná 51 % respondentů výzkumu,“ upozorňuje Marcela Kotyrová. Nezapomínejte na prevenci. Blesk nebo zkrat nejsou jedinými příčinami požáru, někdy stačí preventivní opatření a dostatečná opatrnost, aby se škodě předešlo. Také na bouřku nebo vichřici je možné se připravit, aby byla škoda co nejmírnější.

Jak minimalizovat škody způsobené vichřicí, bouřkou, krupobitím či požárem? 

  • Před příchodem větru nebo krupobití preventivně zajistěte okna, dveře, odstraňte nebo upevněte volně uložené předměty (např. květináče, zahradní nábytek), které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí.
  • Dávejte si pozor zejména na volně ležící plechy, skleněné výplně nebo jiné pevné a ostré předměty, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.
  • Silná bouřka bývá provázena i silným větrem, zajištěním oken a dveří zabráníte průvanu a jejich případnému poškození nebo poškození dalšího vybavení domácnosti.
  • Udržujte bleskosvod v provozuschopném stavu. Jeho revize by měla být vždy prováděna licencovaným revizním technikem.
  • Pokud nemáte instalované přepěťové ochrany a blíží se bouřka, vytáhněte napájecí kabely elektrospotřebičů ze zásuvek, škody vzniklé přepětím v síti v rámci pojištění úderem blesku pojišťovna nehradí. Zvlášť ohrožené jsou elektronické přístroje s obrazovkou, ale i pračka, telefonní linky, počítače.
  • Pokud zjistíte požár v jeho počáteční fázi, pokuste se ho uhasit hasicím přístrojem. V opačném případě kontaktujte hasiče. Pokud lze, zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud.
  • Do příjezdu hasičů neodvětrávejte prostory, v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje, a tím vzniká další škoda.
  • Motorová vozidla neparkujte pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením, dávejte si pozor na vysoké sloupy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *