Přesně tohle se stalo třicetileté Karolíně z Prahy. Již průběh kupování bytu se neobešel bez starostí. Majitel bytu si během procesu schvalování hypotéky odjel domů do Ruska a po týdnu si pobyt o další týden prodloužil. Jenže v České republice zanechal nepodepsané dokumenty, které banka ke schválení hypotečního úvěru potřebovala. Nakonec se majitel bytu vrátil a vše vypadalo dobře. Podepsané dokumenty, schválená hypotéka a dokonce příslib, že se majitel bytu vystěhuje o těch zmíněných 14 dnů dřív. Prý, že je to samozřejmost a stejně kupuje byt jinde.
„Tři dny před přebíráním bytu jsme se po domluvě s realitním makléřem šli na byt ještě podívat a přeměřit si místnosti. Chtěli jsme nakoupit nějaký nábytek, aby se dalo v bytě hned bydlet. Po příchodu do bytu jsem myslela, že omdlím. Celý byt byl plný majitelových věcí. Prostě normálně zabydlený velký byt. Dokonce ještě zabydlenější, než když jsme se byli na byt podívat poprvé. Majitel nás vyhodil, že se nic přeměřovat nebude a že neví, kdy se vystěhuje,“ popisuje Karolína.
Karolína se svým přítelem tedy odešli, načež jim realitní makléř slíbil, že s majitelem promluví a že se v sobotu určiti budou moci nastěhovat. Problém. Byl, že v pátek Karolíně a jejímu příteli končil ve stávajícím bytě nájem.
„V sobotu ráno jsme museli vyklidit byt, kde jsme byli v podnájmu. Věci jsme naložili do dodávky a dalších dvou aut a jeli ke známým. Realitní makléř nám zavolal, že se sice majitel bytu stěhuje, ale v ten den to nestihne. Zůstali jsme tedy u přátel a naložená auta nechali před domem. Nic jiného nám nezbývalo,“ vzpomíná Karolína.
Druhý den se stále nikdo neozýval. Nakonec na telefonáty nedopovídal ani realitní makléř, ani majitel bytu.
REKLAMA
„Bylo to šílené. Nevěděli jsme co dělat. A jen tak sedět se založenýma rukama jsme prostě nemohli. Odpoledne jsme se sebrali a jeli do bytu,“ vypráví Karolína.
Jenže klíče od domu měl jen realitní makléř a majitel bytu. „Naštěstí nás do domu pustil někdo z domu. Zvonili jsme u dveří bytu a nic. Nikdo neotvíral. Temnou chodbou se nesl jen hlas majitele bytu, který s někým telefonoval.“
Karolína se svým přítelem zůstali na chodbě a čekali. Blížil se večer a stále se nic nedělo. „Najednou majitel bytu otevřel dveře, chtěl někam odejít. Zastoupili jsme mu cestu a ptali se, jak to, že nám dneska nepředává ten byt. Co se děje? Odpověděl nám, že s tím počítá a že přeci čeká, až zavolá realitní makléř a potvrdí převzetí.
Pustil je tedy do bytu, který opravdu vypadal jako po stěhování a mohlo se přejí k přebírání bytu. Jenže to nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Jak vypadalo přebírání bytu a co všechno v nemovitosti chybělo, se dozvíte v dalším díle našeho seriálu.
