Úsporné budovy budou nutností. I kvůli změnám klimatu

20.10.2015 01:10 Tisková zpráva:

Kvalitní obálka budovy, stínící prvky nebo využívání dešťové vody. Budovy se budou muset přizpůsobit stále častějším extrémům počasí, ale i výpadkům dodávek energie, které s sebou mohou přinést změny klimatu. Vychází to z právě zveřejněné studie aliance Šance pro budovy. (Tisková zpráva: Šance pro budovy)

Studie s názvem Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu odpovídá na praktické problémy v oblasti bydlení a lidských sídel, způsobené změnami klimatu.1 „Letošní léto ukázalo, že problémy způsobené extrémy v počasí jsou problém, který je potřeba akutně řešit. Ve větších městech, kde vlny veder způsobily takzvaný tepelný ostrov, nešlo v domech a bytech téměř přebývat. Už nyní je třeba začít konstruovat a renovovat budovy tak, aby byly na tyto extrémy připravené,“ vysvětlil ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub hlavní poslání zmiňované studie, jejíž některé návrhy se objevují i v aktuálně projednávaném vládním materiálu Národní strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky.

Podle studie bude zapotřebí například kvalitní, vysoce izolovaná obálka budovy. „Ta zajistí nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také vysokou celoroční stabilitu vnitřního prostředí objektu. I při přerušení dodávek tepla či chladu lidé uvnitř objektu relativně bez problémů přežijí mnoho dní,“ říká spoluautor studie, analytik Michal Čejka ze Šance pro budovy. Studie se dále zabývá například tématy hospodaření s vodou, funkcí zeleně či potřebou venkovního stínění. Více v manažerském shrnutí níže nebo přímo ve studii.

Manažerský souhrn
Podle v současnosti známých údajů bude patřit Česká republika k méně postiženým oblastem změnou klimatu. I přesto její dopady přivodí řadu problémů. Mezi nejdůležitější negativní vlivy změny klimatu patří nárůst průměrné roční teploty venkovního vzduchu a s tím související zvýšení četnosti tropických dní a nocí a nárůst délky trvání jejich souvislých období. Za velmi důležitý projev lze považovat i změnu množství a distribuce dešťových srážek, která na jedné straně způsobí prodloužení suchých období a na druhé straně zvýšení počtu přívalových dešťů. 

Stavebně-technická opatření, která adaptují budovy na projevy změny klimatu, zahrnují zlepšení tepelně technických vlastností obálky budovy, realizaci opatření zamezujících přehřívání interiéru, zefektivnění stávajícího energetického hospodářství budovy, zajištění efektivního hospodaření s vodou a celkovou úpravu okolí objektu tak, aby maximálně předcházela zhoršení místních klimatických podmínek, například posílení jevu známého jako městský tepelný ostrov.

Budova by měla být realizována s kvalitní, vysoce izolovanou obálkou budovy, zajišťující nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění v zimě a chlazení v létě, ale i vysokou celoroční stabilitu vnitřního prostředí objektu (včetně případu přerušení dodávky tepla a chladu). Míra prosklení jednotlivých fasád objektu a akumulační schopnosti budovy mají umožňovat zisk energie ze slunečního záření v zimních měsících, ale současně předcházet nadměrné tepelné zátěži v letních měsících. 

Nutnosti aplikace systému chlazení je vhodné předcházet vhodným zasazením budovy do krajiny, využitím okolní zeleně, koncepčním návrhem samotné stavby, volbou materiálů a barevností jednotlivých konstrukcí uvnitř i vně budovy, vnějším stíněním prosklených částí a využitím možností nočního předchlazení. Je-li pro dané funkční využití objektu i po realizaci těchto opatření návrh chladicího systému nezbytný, je vhodné navrhnout systém s nízkými energetickými nároky. V rámci celkového energetického konceptu je potřebné zajistit pokrytí části potřebné energie místními obnovitelnými zdroji energie. Důležitá je instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla. 
Mimo zajištění nízké energetické náročnosti budovy adaptované na změnu klimatu, musí její koncept obsahovat i systém šetrného hospodaření s vodou. Důraz je kladen na snížení spotřeby pitné vody a její významné nahrazení šedou či dešťovou vodou. Má být umožněna dostatečná retence vody pro delší časové období bez srážek a na druhou stranu zajištěna schopnost pojmout přívalový déšť. Spotřebu dešťové vody a recyklaci použité pitné vody lze řídit pomocí filtračního zařízení, jež umožní vícenásobné využití vody. Důraz by měl být kladen na využití a případné zasakování vody v místě dopadu srážek s minimalizací nároků na její odvod kanalizací. Dešťová voda může být využívána k zavlažování zeleně vnitrobloků a zahrad či postřikům zpevněných ploch v letním období. 

Mimo adaptační opatření mající vliv na samotnou budovu, musí návrh objektu obsahovat i prvky ovlivňující mikroklima v jeho okolí. Takovými prvky jsou např. zelené plochy a vzrostlé stromy či integrace vegetace přímo na budově formou zelených střech či fasád. Zpevněné plochy s vysokými akumulačními schopnostmi je vhodné stínit (např. zelení) a doplnit je o vodní prvky (fontány, dešťová jezírka, pítka, apod.), případně je z větší části nahradit půdou či plochami umožňujícími přirozené zasakování vody co nejblíže jejímu dopadu. Důležitou součástí prevence tepelných ostrovů ve velkých aglomeracích je i volba barevnosti povrchů a jejich odrazivosti. 
Shrnutí očekávaných dopadů změny klimatu v podmínkách České republiky

Česká republika bude podle studie Univerzity Karlovy [1] a dalších relevantních studií [2] patřit k oblastem méně postiženým změnou klimatu. I přesto její dopady přivodí řadu problémů, které se budou bezprostředně dotýkat i sektoru stavebnictví a lidských sídel.

1. Do roku 2040 se průměrná roční teplota vzduchu na našem území zvýší cca o 1 °C, průměrná roční teplota vzduchu v ČR stoupne do r. 2060 až o 2,5 °C. 2. Zvýší se pravděpodobnost výskytu, intenzity i délky trvání souvislých vln extrémně vysokých teplot až na dvojnásobek oproti období do roku 2000. 3. Počet tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C) vroste v některých oblastech až na dvojnásobek. 4. Počet arktických (maximální teplota během dne nepřesáhne –10 °C), ledových (teplota se během celého dne drží pod bodem mrazu) a mrazových (minimální teplota během dne klesne pod bod mrazu) dnů bude klesat. 5. Budou se zvyšovat zimní srážkové úhrny, letní srážkové úhrny budou naopak klesat, významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a riziko vzniku sucha, zvýší se riziko vzniku požárů. 6. Vzroste riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní, zvýší se maximální průtoky, ale nejspíše poklesnou průměrné a minimální průtoky řek, případně bude docházet k úplnému vyschnutí toků.  7. Vzroste riziko vzniku městských tepelných ostrovů, tedy městských oblastí se znatelně vyšší teplotou než je v jeho okolí. 8. Zvýší se četnost extrémních povětrnostních jevů (vichřice, tornáda).  

Realizováno v rámci projektu „Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu“ podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *