Čas od času prosvitnou médii otřesné případy stařečků a stařenek obraných nejrůznějšími způsoby. Jedním z nich je i navýšení cílové částky stavebního spoření nejrůznějšími „specialisty na stavební spoření“, kdy je obchodním zástupcem jaksi „opomenuto“ sdělit výši poplatku za navýšení cílové částky, zato bývá deklarováno, že nic není třeba doplácet. A skutečně není – stavební spořitelna si poplatek strhne z již naspořených peněz, což poškozený zjistí nejdříve z ročního výpisu z účtu.
Poškodit klienta ale nemusí jen zástupce stavební spořitelny. Své dokáži udělat i nepoctiví hypoteční makléři. Výběr banky a hypotéky nemusí probíhat vždy podle zájmu klienta, i v tomto oboru je možné „optimalizovat“ nabídku podle výše provize.
V obou uvedených případech dochází k poškození klientů, kteří jednáním „odborníka“ přichází k (mnohdy k nemalé) finanční ztrátě. A zodpovědnost? Tu od 1. 1. 2014 bude explicitně definovat nový Občanský zákoník.
§ 2950 – „Škoda způsobená informací nebo radou“:
„Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“
REKLAMA
Zdroj: Nový Občanský zákoník
Paragraf nového Občanského zákoníku deklarující zodpovědnost odborníka za radu poskytnutou za úplatu (včetně úplaty od finanční instituce, která vyplácí provize za zprostředkované produkty) je v poslední době velmi citovaný a uváděný jako bič na nepoctivé finanční poradce, hypoteční makléře a specialisty na stavební spoření. Ve skutečnosti ale nepřináší nic moc nového.
Důvodová zpráva k novému Občanskému zákoníku k příslušnému § 2950 uvádí: „Jedná se o standardní úpravu, která je civilnímu právu vlastní už od dob římského práva.“ A nemusíme chodit ani do starověkého Říma. Dokonce i v socialistickém Občanském zákoníku z roku 1964, který dosud s drobnými novelizacemi využíváme, má zodpovědnost za škodu zakotvenou.
§ 415: „Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“
REKLAMA
§ 420: „(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.“
Zdroj: Současná podoba Občanského zákoníku
Současná podoba Občanského zákoníku obsahuje zodpovědnost za škodu způsobenou někomu jinému ať již úmyslně, nebo z nedbalosti či neznalosti. Nezáleží přitom, zda se profiluje jako „odborník na danou problematiku“ či nikoli. Otázka leží ale jinde: Podaří se poškozenému prokázat zavinění škody?
V příkladu penzistů přesvědčených k navýšení cílové částky na nesmyslnou hodnotu se na první pohled může zdát prokázání škody triviální. Nesmyslně vysokou cílovou částku penzisté ze svého důchodu nemají možnost využít. Ale: Co když v době navyšování cílové částky prohlašovali, že chtějí ke smlouvě následně přizvat své děti či vnoučata a čerpat úvěr? Pak by navýšení cílové částky smysl mít mohlo.
Hypoteční makléř doporučující konkrétní banku také mohl vycházet z požadavku klienta na konkrétní finanční instituci. Chce-li klient financovat svou nemovitost konkrétní bankou XYZ, hypoteční makléř mu úvěr rád zprostředkuje.
Klienti ČMSS, kterým stavební spořitelna nedovolí předčasně splatit překlenovací úvěr, se také mohou marně dovolávat ústního prohlášení zástupce stavební spořitelny při prodeji stavebního spoření, že budou moci kdykoli úvěr splatit. Všeobecné obchodní podmínky (VOP) hovoří jednoznačně o „možnosti“ stavební spořitelny udělit souhlas, nikoli o její povinnosti. A VOP ke smlouvě dostali. Že je nečetli? Nebo jim plně neporozuměli?
Příslušný paragraf zakotvující zodpovědnost příslušníka odborného stavu nepřináší novou zodpovědnost, ale ukazuje přímější cestu k ní. Potíže s prokázáním škody ale budou pravděpodobně obdobné i od ledna 2014. Vše pak může posunout jedním či druhým směrem (tedy k efektivnímu prosazování vyšší či nižší míry zodpovědnosti) následná soudní praxe.
