Stát šetří na státním příspěvku. Vyplatil jen 4,624 mld. Kč

Stát vybrané daně přerozděluje nejrůznějším způsobem. Zpravidla mu inkasované peníze nestačí a ještě si půjčí. Tím zadlužuje všechny občany žijící na území českého státu. Příliš velké zadlužení a jeho rychlý růst může vyústit v dluhovou krizi, státní bankrot a následnou recesi, jak názorně v nedávných letech ukázalo Řecko.

Řecký scénář České republice zřejmě nehrozí. Byť čeští politici plní nákladné předvolební sliby hlava nehlava, růst zadluženosti je v Česku umírněný. Přesto čas od času i politici zrevidují některé výdaje a posoudí jejich účelnost. Zúčtování postihlo v roce 2010 i stavební spoření a jeho státní příspěvek. Od roku 2012 výdaje na státní příspěvek (jeho výplata za nároky roku 2011) propadly na polovinu a dále klesají.

Tabulka 1: Vývoj vyplaceného státního příspěvku stavebního spoření

Zdroj: Statistiky MF ČR

Stát zasáhl do státního příspěvku stavebního spoření již dvakrát. První zásah v roce 2003 ale neměl kýžený efekt snížení státních výdajů. Potíž byla, že se tehdejší snížení státního příspěvku z 25 % naspořených prostředků v daném roce, nejvýše 4 500 Kč ročně týkalo až smluv uzavřených od roku 2004. V závěru roku 2003 se tak strhla nákupní mánie a stavební spoření s vyšším státním příspěvkem si uzavřel téměř každý, kdo ho ještě neměl. Výsledkem bylo více než 2 miliony nových smluv o stavebním spoření.

Vysoký zájem o zajištění vyššího státního příspěvku stavebního spoření vedl ještě v letech 2004 a 2005 k růstu státních výdajů na podporu (vždy za nároky za předcházející rok) až na rekordní úroveň přes 16 mld. Kč. Vláda se tehdy neodhodlala snížit státní příspěvek i na již existující smlouvy z obav z „retroaktivity“, kvůli níž by Ústavní soud mohl snížení státního příspěvku zrušit. Jak se ukázalo o pár let později, obavy byly liché.

Od roku 2006 výdaje na státní příspěvek přiznaný za rok 2005 sice stabilně klesaly. Pokles v řádu jednotek procent ale znamenal, že až do snížení státního příspěvku novelou zákona o stavebním spoření z roku 2010 byly výdaje vyšší než v roce 2002. Nárůst výdajů byl tak velký a jejich následný pokles tak pozvolný, že vedl politiky k opětovnému snížení státního příspěvku, tentokrát i pro již uzavřené smlouvy.

V roce 2010 s účinností od roku 2011 klesl státní příspěvek stavebního spoření z 15 % s maximem na 3 tis. Kč na 10 % z nových úspor s maximem na 2 tis. Kč. Razantní pokles zejména pro starší smlouvy znamenal skokový pokles výdajů na státní příspěvek o více než 50 %.

Nízké úrokové sazby následující pád banky Lehman Brothers a finanční krizi spolu se stále poměrně štědrým státním příspěvkem stavebního spoření, který mu dopomáhá k efektivnímu zhodnocení v blízkosti 5 % ročně, vedly k tomu, že nedošlo k masivnímu vypovídání smluv a lidé i nadále stavební spoření k ukládání úspor využívají. Sice dochází k úbytku spořicích smluv, ovšem v řádu jednotek procent.

Úbytek smluv stavebního spoření navíc není jen důsledkem menšího zájmu klientů o tento produkt, ale také menšího zájmu stavebních spořitelen o starší klienty, kteří mají na svých smlouvách zajištěný úrok ve výši až 3 % plus možné úrokové zvýhodnění dalších 1,5 % ročně.

Tip: Kdo platí a kdo dostává státní příspěvek stavebního spoření?

Stavební spoření přečkalo největší zásah ve své historii a dál zůstává součástí českého finančního trhu.