Chcete se zbavit nepohodlného nájemníka? Plyn ani vodu mu neodpojujte

Jak zákon káže…

Trestní zákoník stanovuje skutkovou podstatu trestného činu, jenž stanovuje že, kdo brání oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Trestní zákoník tímto poskytuje ochranu nejen vlastníkovi domu, bytu nebo nebytovému prostoru, ale i nájemci či podnájemci dle platné nájemní nebo podnájemní smlouvy.

Neoprávněné bránění

Rozhodovací praxe soudů vymezila k tomuto trestnému činu, že neoprávněným bráněním v užívání bytu může být jakýkoliv zásah, který znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádně a obvyklým způsobem byt užívat, a to např. výměnou zámků, bráněním v přípravě jídla nebo praní prádla.

Rovněž za neoprávněné bránění v užívání bytu může být shledáno jednání přerušení dodávky vody a elektrické energie a přerušení přívodu ústředního topení. Je rozdíl mezi odpojením těchto dodávek energií ze strany smluvního dodavatele pro neplacení plateb a svévolným jednáním např. pronajímatele, který se bude pokoušet donutit nájemce k opuštění bytu.

Skutečný spor ze soudních síní

Pro uvedení příkladu naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu si nastíníme následující trestněprávní případ ze soudní praxe. Okresní soud v Chebu uznal obviněnou majitelku bytu vinnou, že „v době nejméně od května 2004 do června 2012 jako spolumajitelka domu a majitelka bytu v přízemí domu, který na základě platně uzavřené nájemní smlouvy užívala poškozená nájemkyně, nezajistila dodávku tepla a teplé vody do uvedeného domu a poté smlouvu o dodávce tepla a teplé vody do domu zrušila, následně nechala přerušit dodávku studené vody do domu a poté taktéž odběr vody do domu odhlásila, v důsledku čehož byla poškozená nucena užívat nevytápěný byt a pitnou a užitkovou vodu do bytu donášet z venku, přestože platila nájem za užívání bytu na účet majitelky bytu.“ 

Okresní soud v Chebu kvalifikoval jednání obviněné majitelky bytu jakožto přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu a nebytovému prostoru a stanovil trest odnětí svobody ve výměře dvou měsíců s podmíněným odložením výkonu trestu na zkušební dobu v trvání jednoho a půl roku. Odvolání obviněné majitelky bytu bylo neúspěšné. Obviněná majitelka bytu podala tedy dovolání k Nejvyššímu soudu, které však bylo odmítnuto.

^REKLAMA

Uvedené a citované rozhodnutí (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1038/2014) naleznete v kompletním znění na webových stránkách Nejvyššího soudu. Budete-li řešit obdobný spor, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho konkrétního případu, a to i vzhledem k neustálému vývoji rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.