Poptávka studentů po ubytování v České republice výrazně převyšuje dostupnou kapacitu
Počet vysokoškolských studentů v České republice v akademickém roce 2025/2026 meziročně vzrostl o 5 % na 330 500, což je nejvyšší tempo růstu za posledních několik let. Kapacita studentského bydlení se ale za stejné období zvýšila jen o 0,3 % na 68 100 lůžek. Na sto studentů tak v současnosti připadá pouhých 21 lůžek. Vyplývá to z nové studie Studentské bydlení 2026, kterou zpracovala realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield.
Po období let 2013 až 2019, kdy počet vysokoškolských studentů v Česku klesal, se trend obrátil a studentská populace opět roste. Od dosažení minima v roce 2019 vzrostl počet vysokoškoláků o 14,5 %. K růstu přispívají i zahraniční studenti, kterých letos v Česku studuje přibližně 59 000, tedy o 5,5 % více než loni. Zahraniční studenti dnes tvoří téměř 18 % všech vysokoškoláků, přičemž nejvíce jich pochází ze Slovenska a Ukrajiny.
Poptávka po studentském ubytování se přitom koncentruje do několika málo univerzitních měst. Praha se 137 700 studenty představuje 42 % celé studentské populace v zemi, následuje Brno, kde studuje 65 500 vysokoškoláků. Nejvyšší podíl studentů na počtu obyvatel má ale Olomouc, kde studenti tvoří až 23 % populace města.
Rostoucí počet studentů naráží na omezenou nabídku ubytování, zejména v největších univerzitních městech. Analýza společnosti Cushman & Wakefield porovnala počet studentů dojíždějících za studiem mimo svůj domovský region s dostupnou kapacitou studentského bydlení. V Praze připadá na 77 200 studentů přijíždějících za studiem z jiných krajů pouze 27 900 lůžek studentského bydlení, v Brně na 44 100 studentů jen 14 300 lůžek. Celorepublikově studuje mimo svůj domovský region téměř 192 400 studentů, zatímco kapacita studentů dosahuje pouze 68 100 lůžek. Indikativní rozdíl mezi poptávkou a nabídkou tak činí přibližně 124 300 lůžek, což potvrzuje přetrvávající nedostatek studentského ubytování v České republice.
Z pohledu poměru mezi poptávkou a kapacitou, je situace nejnapjatější v Olomouci, kde na jedno lůžko připadá 3,6 mimoregionálního studenta, oproti celorepublikovému průměru, který je 2,8. Naopak nejnižší poměr má Ostrava s hodnotou 2,1 studenta na lůžko.
REKLAMA
„Indikativní rozdíl mezi potenciální poptávkou a dostupnou kapacitou spolu s omezeným rozsahem soukromého sektoru vytváří prostor pro další institucionální investice a profesionalizaci trhu. Realizovatelnost nových projektů je však výrazně závislá na konkrétní lokalitě, dosažitelném nájemném, stavebních nákladech a hloubce místní poptávky,“ říká Alina Cazachevici, vedoucí oddělení oceňování a poradenství pro hotely a alternativní nemovitosti v regionu CEE & SEE ve společnosti Cushman & Wakefield.
Soukromý sektor zůstává malý, nájmy dál rostou
Veřejné koleje nadále tvoří naprostou většinu nabídky, konkrétně 89 % z celkové kapacity 68 100 lůžek. Soukromé studentské bydlení představuje pouze 11 %, a to i přesto, že jeho kapacita meziročně vzrostla o 0,7 %. Nabídka studentského bydlení by se v příštích letech mohla dále rozšířit. Aktuálně je ve výstavbě přibližně 1 300 lůžek a dalších 3 050 je plánováno. I při realizaci všech připravovaných projektů by však celková kapacita vzrostla pouze o 6,4 %, což by současný nedostatek studentského bydlení neodstranilo.
Nájemné rostlo napříč všemi segmenty. Nejdražší zůstává soukromé studentské bydlení v Praze, kde průměrné měsíční nájemné dosahuje 13 800 Kč za lůžko. V regionálních městech činí průměr 8 600 Kč, tedy přibližně o 60 % méně. Veřejné koleje zůstávají výrazně dostupnější, v Praze v průměru za 6 000 Kč a v regionech za 4 700 Kč měsíčně. Nejrychleji přitom rostly ceny veřejných kolejí v regionálních městech, a to o 5,9 % meziročně.
„Počet studentů připadajících na jedno lůžko potvrzuje, že koleje a specializované studentské rezidence nedokážou pokrýt potřeby všech studentů přicházejících za studiem z jiných regionů. Významná část studentů proto využívá sdílené byty, bydlí u příbuzných nebo volí jiné formy bydlení. Kapacita studentského bydlení je důležitá, ale představuje pouze jednu část celkové bytové nabídky pro studenty,“ říká Kamila Breen, vedoucí průzkumu trhu ve společnosti Cushman & Wakefield.
Současná nabídka studentského bydlení stále nestačí tempu růstu poptávky. Soukromý segment sice postupně přibývá, jeho podíl na celkové kapacitě však zůstává nízký. Vzhledem k omezené nové výstavbě, rostoucím nákladům a rozdílům mezi jednotlivými městy bude další rozvoj studentského bydlení záviset zejména na konkrétní lokalitě, dostupnosti vhodných pozemků, ekonomice projektů a spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
