Regulace lichváře nezastraší. Cestičku si vždycky najdou

Jana Zámečníková

Úvěrový trh již brzy čekají velké změny. Budou ale účinné? Poskytovatelům a zprostředkovatelům úvěru se značně ztíží podmínky. Z dnešních více než 50 tisíc poskytovatelů úvěru by po přijetí nové legislativy mohlo zůstat pouze 50 až 70 licencovaných. Mnoho subjektů regulaci nepřežije, některé si ale cestičku mimo regulovaný trh vždy najdou. Slovenská zkušenost to jen potvrzuje.

Zákon o spotřebitelském úvěru by mohla sněmovna schválit v květnu či červnu letošního roku. Účastníci sympozia Regulace spotřebitelských úvěrů se shodli, že zákon lichvě a predátorským úvěrovým společnostem ve fungování nezabrání.

Sympozium potvrdilo naše domněnky a předpoklady, že regulace nevymýtí lichvářské praktiky. S omezením nabídky úvěrových služeb totiž nepoklesne poptávka po nich a spotřebitelé, kteří nesplní podmínky férových licencovaných poskytovatelů, budou svou poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh,“ uvedl Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Masově vzrostou spotřebitelské žaloby

Novou povinností věřitelů bude dostatečně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Pokud tuto povinnost nesplní, smlouva pozbyde platnosti. Místopředseda České advokátní komory Robert Němec a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol se shodně domnívají, že může dojít k masovému nárůstu spotřebitelských žalob.

Zákon jednoznačně neuvádí, jaký způsob a míra prověřování budou stačit. V případě, že spotřebitelé nebyli věřitelem dostatečně prověřeni, nemusejí platit smluvní sankce ani úroky. Je proto možné, že se mnoho spotřebitelů bude chtít splácení úroků a poplatků vyhnout. Dočkat se tak můžeme až tisíce soudních sporů.

Zákon zatím schválen není, v současné době je projednáván poslaneckou sněmovnou, proto by mohl ještě doznat určitých změn. Posunout by se mohla například požadovaná výše základního jmění poskytovatelů úvěrů z 20 na 15 milionů korun. Podmínka maturitní zkoušky pro poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů by se mohla nahradit několikaletou praxí v oboru. Většina návrhů, jako je snížení maximální výše sankcí za nesplácení úvěru ze 70 na 50 procent půjčené částky či zrušení rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, ale zřejmě zůstane.

Zvýšené nároky na poskytovatele úvěrů se promítnou do ceny jejich služeb. Úvěry tak zřejmě podraží a stanou se méně dostupné pro nižší příjmovou skupinu, která bude řešit svou situaci s pomocí lichvářů.

Slovensko ví své

Na Slovensku začal platit podobný zákon 1. září 2015. Stejně tak jako u nás začnou nebankovní společnosti spadat pod kontrolu České národní banky (ČNB), musí společnosti na Slovensku podat žádost Národnej banke Slovenska (NBS). Ke konci loňského roku dostala NBS 33 žádostí a schváleno bylo zatím 23. Některé společnosti regulace odradila. „Společnost Provident se v prosinci 2015 rozhodla svou činnost na Slovensku ukončit – legislativní prostředí jí nevyhovovalo. Paradox je ten, že právě Provident patřil mezi ty poctivejší,“ říká Radovan Kopečný, redaktor Aktuálně.sk.

„Zákon měl chránit spotřebitele, ale téměř nic se nezměnilo. Na podzim loňského roku zjišťovala NBS v licencovaných nebankovkách podmínky systémem mystery shoppingu. Mnohé neprověřují příjem spotřebitele či schopnost splácet úvěr, poskytují za poplatek úvěry v hotovosti, ba dokonce navádějí lidi, aby uvedli vyšší příjem, než mají. I Asociace poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (APSÚ) varuje, že získání licence vůbec negarantuje poctivost nebankovky,“ míní Radovan Kopečný.

Slovensko zavedlo například strop na půjčky splacené v průběhu roku, na kterých nebankovní společnost vydělá maximálně 37,54 procenta. Problém nebankovkám působí i cena, která nesmí přesáhnout dvojnásobek poskytnutého úvěru v bance včetně všech poplatků. Regulace na Slovensku tak výrazně snížila nabídku úvěrů. Na změny doplatili zejména sociálně slabší a finančně méně gramotní lidé, kterým nezbývá nic jiného, než se uchýlit do náruče lichvářů.

Kde je poptávka, je i nabídka

„Regulací se jen posílí černý trh, lichva a poskytování těchto půjček, kde se spotřebitel nemá jak bránit. Stát, který chtěl chránit lidi, udělal přesný opak. Licence nezabrání tomu, že si 65-letá paní zpod Tater půjčí od podvodníka, nebo se nechá v nebankovce zlanařit na drahé doplňkové produkty jen proto, aby mohla splatit nedoplatek za elektřinu či vyměnit rozbitou pračku. Právě kvůli tomu jejich služby lidé využívají,“ říká Radovan Kopečný.

Lichváři samozřejmě nemohou působit beztrestně, je možné je postihovat z důvodu spáchání trestného činu. Praxe, a to jak na Slovensku, tak v České republice, ovšem ukazuje, že k tomu dochází pouze v ojedinělých případech. Například trestní soudce a viceprezident Soudcovské unie Roman Lada ve své více než dvacetileté praxi rozhodoval pouze čtyři případy lichvy.

Lichvářů se v České republice zřejmě nezbavíme. Jak účinná regulace opravdu bude, si budeme muset ještě chvíli počkat. Již nyní se ale ozývají hlasy, které upozorňují na to, že by místo regulace trhu prospěla spíše přirozená samoregulace.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *