Úvěrový trh se má pročistit… podaří se to?

Zdroj: sxc.hu

Petr Zámečník

Mezi poskytovateli a zprostředkovateli půjček se stále vyskytují „podvodníci“ zneužívající nevědomost a chabou finanční gramotnost svých klientů. A není jich málo. Změnu má přinést nový zákon. Neodsune ale pouze lichváře do šedé ekonomiky? A jak z dluhu 2 000 Kč dlužit přes 250 tis. Kč?

Poskytovat či zprostředkovávat půjčky může v Česku takřka každý. Stačí k tomu vázaná živnost, jejíž podmínkou je kromě standardních požadavků na získání živnostenského listu jen dosažení středoškolského vzdělání, nebo rekvalifikace, nebo tříletá praxe v oboru.  A podle toho to tak zřejmě vypadá.

Ovšem není půjčka jako půjčka. Např. spotřebitelské úvěry jsou již mnohem lépe chráněny zákonem. Spotřebitel ovšem může čerpat i jiné půjčky – a při té příležitosti narazit na nekorektního poskytovatele či zprostředkovatele. Jejich nekalé praktiky pak neznají mezí.

Příklad praktiky na úvěrovém trhu

Dalibor Chvátal, šéfredaktor finančního serveru Měšec.cz, představil příklad, nad kterým se tají dech. Klientka si v roce 2012 půjčila 2 000 Kč s poplatkem 700 Kč. Cena sice vysoká, ale potud je vše v pořádku… dokud se člověk nepodívá dále do smlouvy, kterou klientka podepsala.

Věřitel měl ve smlouvě uvedeny další poplatky a smluvní pokuty. Např. 250 Kč za každý den prodlení splátky či 10 000 Kč za každých 15 započatých dnů porušování smluvních podmínek. A navíc za porušení naúčtoval nejprve 20 tis. Kč za každou jednotlivou chybu klienta.

Klientka se vážně prohřešila proti smluvním podmínkám. Nezadala inkaso v bance ve výši 10 tis. Kč ve prospěch věřitele. A o zřízení inkasa neinformovala společnost. To jsou hned dvě porušení smluvních podmínek – a sankce 40 tis. Kč.

Klientce se postup společnosti z pochopitelných důvodů nelíbil. Ostatně, komu by se chtělo za dluh 2 tis. Kč zaplatit přes 40 tis. Kč? A tak nezaplatila… a dluh smluvními sankcemi rostl.

I české soudy by obdobný případ shodily ze stolu jako nevyvážené podmínky odporující dobrým mravům. Jenže spor rozhodoval rozhodce na základě rozhodčí doložky. Navíc klientka podepsala bianco směnku, na níž věřitel doplnil částku přes 257 tis. Kč, na níž dluh po započítání sankčních poplatků vyrostl. A rozhodce se nerozpakoval rozhodnout ve věřitelův prospěch.

Výsledkem byla exekuce. Naštěstí se klientce podařilo získat pomoc a exekuci zastavit.

Legilsativa – chystané změny

Nejen případ klientky, jejíž dlužná částka vyrostla z 2000 Kč a 700 Kč poplatku na více než 257 tis. Kč je motivací pro Ministerstvo financí ČR připravit změnu zákona o spotřebitelských úvěrech. Ten se v současnosti vztahuje na půjčky nezajištěné nemovitostí v objemu od 5 tis. Kč do 1 880 000 Kč. Pod působnost nového zákona by se mohly dostat i dosud méně regulované půjčky. Těžiště změn ale tkví jinde.

V současnosti je regulace trhu se spotřebitelskými půjčkami a dohled nad ním roztříštěn mezi živnostenské úřady a Českou obchodní inspekci (ČOI). To by se mělo změnit a i tuto část finančního trhu by měla dostat pod patronát Česká národní banka. Bankovní radě se takový přístup ale nelíbí, neboť centrální banky mohou ze svých rozpočtů hradit pouze dohled nad systémově významnými finančními institucemi, jejichž případný úpadek by mohl ohrozit finanční stabilitu finančního systému. Na dohled nad poskytovateli úvěrů by musela hledat zdroje jinde.

„Trend ve světě je, aby dozor nad finančním trhem dělala jedna entita,“ odůvodnil plán Martin Pros, náměstek ministra financí.

Jenže poskytovatelů a zprostředkovatelů půjček je příliš mnoho. K 31. 12. 2014 bylo podle Dalibora Chvátala 57 468 subjektů s příslušnou živností. A stejný problém vidí i Helena Kolmanová, ředitelka samostatného odboru ochrany spotřebitele ČNB, jejíž odbor by pravděpodobně pod svá křídla získal i dohled nad úvěrovými společnostmi. Je potřeba omezit jejich počet a především přenést zodpovědnost za zprostředkovatele půjček na jejich poskytovatele, jako k tomu dochází v případě zprostředkování pojištění.

Novela zákona by ovšem měla ztížit i vstup do oboru zprostředkování a poskytování půjček. Zatím se jedná o jeho finální podobě, ale kromě kvalifikačních předpokladů (maturita, praxe) a čistých rejstříků se uvažuje i o prověřování struktury společnosti či její vnitřní kontrolní činnosti – a požadavcích na minimální objem kapitálu či povinné pojištění odpovědnosti za škodu. Inspirací je v tomto směru sousední Slovensko, kde od 1. dubna 2015 budou muset poskytovatelé půjček disponovat kapitálem minimálně 500 tis. EUR. Po tomto opatření by jich mělo „přežít“ něco kolem padesátky.

„Pokud bychom příliš svázali trh, otevřelo by to prostor pro šedou ekonomiku. Regulaci je třeba vyvážit,“ upozornil Martin Pros. Toho se příliš neobává Helena Kolmanová: „Na Slovensku jsou již nyní úvěroví poskytovatelé registrovaní u NBS. Je jich přibližně 250 a trh s tím dokázal žít.“

Potíží na dluhovém trhu je ale více. Své nekalé praktiky dokáží využívat i oddlužovací společnosti, jejichž činnost není regulována – ovšem měla by být prováděna za úplatu pouze advokáty.

Jádro pudla…

Ve skutečnosti je ale potíž úvěrového trhu jinde než v poskytovatelích a ani sebepřísnější regulace ji nezlepší – spíše naopak. Příliš přísná regulace vyžene z úvěrového trhu sice i ne zcela etické poskytovatele, ovšem jediným výsledkem bude jejich přesun do šedé ekonomiky… kde si je jejich klienti najdou.

Jádrem potíží je klient. Je to on, kdo přistoupí na nabídku nepoctivých zprostředkovatelů či poskytovatelů úvěrů. A je to opět klient, který nevýhodnou smlouvu, která je mnohdy v rozporu se zákonem, podepíše. A bránit klienta před ním samým znamená současně snižovat jeho ostražitost. Proč by si měl pečlivě číst, co podepisuje, když to přeci stát reguluje?

Jediná pomoc je finanční vzdělávání a zvyšování finanční gramotnosti. Ta ale podle průzkumu České bankovní asociace za posledních 9 let nevzrostla. Lidé sice mají k informacím přístup, ale buď je nevyhledávají, nebo je nevyužívají.

Řešení může přinést postupné finanční vzdělávání budoucí generace. Ovšem podle ČBA na základních školách děti projdou finančním vzděláváním v průběhu celého druhého stupně v rozsahu přibližně 10 hodin. „Časová dotace do výuky je jedna věc – nemyslím si ale, že je třeba jít jen cestou kvantity – důležitá je především kvalita výuky,“ uvedla dětská psycholožka Šárka Miková a dodala: „Učitelé by měli co nejvíce využívat metod aktivního učení, umožnit žákům osvojovat si nové informace při řešení praktických problémů a reálných životních situací, a rozvíjet tak skutečné finanční dovednosti.“

Přesto ale ke zlepšení dochází. Částečně za to nepochybně může i lepší ekonomická situace. V každém případě se v loňském roce podle Czech Credit Bureau o 4 % snížil počet lidí, kteří řádně nesplácejí své krátkodobé půjčky.

Anketa: Má stát více regulovat spotřebitelské půjčky?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *