Škody v domácnosti Čechy netrápí

Jana Zámečníková

Češi jsou nepoučitelní, pojištěné bydlení stále nemá více než čtvrtina Čechů. Slováci jsou na tom o chlup lépe, bez pojištění jich je „jen“ pětina. Nic na tom nemění ani jejich osobní zkušenost s vloupáním či prasklým potrubím. Co nejčastěji Češi podceňují při pojištění bydlení?

Průzkum společnosti AXA také ukázal, že téměř polovina Čechů (47 %) a Slováků (42 %) je přesvědčena, že jim prakticky žádné riziko škod spojených s bydlením nehrozí. Navíc pro třetinu Čechů (33 %) a Slováků (31 %) jsou výdaje na pojištění zbytečné či nepřiměřeně vysoké.

Škody často převyšují očekávání

Z úspor je odhodláno zaplatit případné škody až 15 % lidí. „Toto uvažování je velmi nebezpečné. Každý ve svém okolí přece zná někoho komu vykradli sklep, nebo kdo náhodou vytopil sousedy kvůli prasklému potrubí. Z tohoto úhlu pohledu je jasné, že riziko podobných škod je naopak velmi vysoké,“ myslí si Karel Žyla, manažer interní a externí komunikace AXA ČR a SR.

„A výdaje na nápravu těchto škod se mohou vyšlphat do desetitisíců a zmrazit tak rodinný rozpočet na mnoho měsíců,“ upozorňuje Karel Žyla. Například při vloupání je nutné do škod započítat nejen ukradené vybavení domácnosti, ale i zničená okna, dveře či zámky. U Slavia pojišťovny se průměrná výše škody pohybuje kolem 55 tisíc korun.

Pojistěte se i v nájmu

Bydlení si pojišťují častěji vlastníci rodinných domů (33 %), majitelé bytů si sjednávají pojištění v necelých 30 %. Ještě horší statistiky jsou u lidí v nájmu. Pronajatý byt si pojišťuje 13 % Čechů a dokonce pouze 6 % Slováků. 

Přitom i v pronajatém bytě hrozí rizika, která se nemusí vyplatit. Požár, blesk ani zloděj či prasklé vodovodní trubky si nevybírají, jestli je byt v osobním vlastnictví či v pronájmu. Jen v loňském roce zaznamenala policie na sedm tisíc vloupání po celé České republice a hasiči likvidovali tři tisíce požárů.

„Volitelnou součástí pojištění domácnosti je navíc často také pojištění odpovědnosti, které se právě lidem žijícím v pronájmu vyplatí. Pokud totiž vlastní vinou poškodíte vybavení bytu, které není vaše, pojištění domácnosti se na tyto případy nevztahuje. Za tímto účelem funguje právě pojištění odpovědnosti,“ říká Michal Herzig, řeitel pro Bankopojištění v ČSOB.

Znáte svoji pojistnou smlouvu?

Když už si Češi pojištění sjednají, často netuší, co přesně mají pojištěno (22 %). Pojištěnou nemovitost a domácnost má pouze třetina respondentů.  6 % navíc ani nerozlišuje mezi oběma druhy pojištění.

„Majitel bytu by si měl uvědomit jednu věc. Pokud mu například vykradou byt, pojištění nemovitosti mu nepomůže, protože tento druh pojistné události spadá do kategorie pojištění domácnosti a jejího vybavení. Naopak dojde-li k poškození sádrokartonových stěn bytu či domu v důsledku požáru, na tento případ se vztahuje právě pojištění nemovitosti,“  vysvětluje Karel Žyla. 

Lidé většinou ani netuší, jaká rizika mají pojištěna. Přesný obsah smlouvy zná pouze 16 % Čechů a 15 % Slováků. „Lidem obecně stačí vědomí, že v uzavřeli v minulosti pojistnou smlouvu a spoléhají na to, že jsou pro případ vzniku škod chráněni. Hodnota bydlení se však mění, například rekonstrukcí nemovitosti či pořízením nového vybavení do domácnosti A v těchto případech by právě klienti neměli zapomínat na aktualizaci pojistné smlouvy, aby v případě pojistné události nedošlo k podhodnocení hodnoty nemovitosti nebo domácnosti a pojistné plnění tak skutečně odpovídalo vzniklým škodám,“ vysvětluje Karel Žyla.

Aktualizovat pojistnou smlouvu je potřeba nejen kvůli hodnotě pojištěného majetku, ale i třeba v případě úmrtí. Pojistná smlouva většinou v takových případech zaniká, a to i přesto, že dědicové pojištění nadále platí, ale pojišťovně skutečnost nenahlásili. Pojišťovna pak nemusí plnění vyplatit.

Pojistnou smlouvu kontrolujte alespoň jednou za tři roky. Nezapomeňte pojišťovně sdělit také změnu osobních údajů.

Průzkum o pojištění bydlení provedla agentura Ipsos prostřednictvím svého on-line nástroje Instant Research. Průzkum byl realizován v červnu 2016 na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů v ČR, respektive 1 000 respondentů v SR.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *