EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Text: Luboš Svačina

03. 12. 2008

3 komentáře

Energetické štítky. Další krok k úsporám energií

 


 

Prvním lednem roku 2009 vzniká stavebníkům nová povinnost zajistit pro novostavby a zásadní rekonstrukce nemovitostí průkaz energetické náročnosti budovy a tzv. energetický štítek. Tuto povinnost přináší novela energetického zákona č. 177/2006 Sb. Co nového tato změna přinese? 

Průkaz energetické náročnosti budovy slouží pro jednoduché a jasné zhodnocení budovy z hlediska její energetické náročnosti. Umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska kvality obalových konstrukcí a nároků na energii potřebnou pro vytápění, a tedy i nákladů na provoz. Energetické štítky mohou sloužit jak stávajícím majitelům a uživatelům domu, tak i realitním kancelářím a zájemcům o koupi či pronájem domu, jako jeden z nástrojů pro stanovení výše kupní ceny nebo nájmu.

Průkaz energetické náročnosti budovy bude od 1. ledna následujícího roku povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, ale také při zásadnějších zásazích do konstrukce stávajících budov (např. výmena oken, zateplení či rekonstrukce budovy) s podlahovou plochou nad 1000 m2. Nově zaváděný průkaz energetické náročnosti posuzuje budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují – počítá tedy se spotřebou energie na vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, ale také chlazení a větrání.

Podle nové normy bude majitel nemovitosti, který se rozhodne budovu prodat nebo pronajímat, povinnen energetický průkaz přikládat k související dokumentaci (kupní smlouva, nájemní smlouva), přičemž průkaz energetické náročnosti nesmí být starší 10 let.

Klasifikace budov

Energetický štítek klasifikuje budovy do sedmi kategorií A–G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Rozhodujícím je klasifikační ukazatel CI, jehož hodnota je vypočítána na základě tzv. průměrného součinitele prostupu tepla. Od nového roku budou muset všechny výše specifikované budovy splňovat kritéria pro zařazení do skupin A – C. Rozmezí tříd D a E podle odborníků odpovídá průměrnému stavu stavebního fondu ČR do roku 2006, od roku 2009 bude výstavba takto energeticky náročných staveb nepřípustná.

Součástí průkazu energetické náročnosti, k jejichž vydávání budou pověřeni specialisté v oblasti energetiky, bude také protokol o stavu budovy a možných dalších úsporách energií, jejichž realizace by mohla majiteli zajistit přesun budovy do vyšší kategorie. Potenciál pro zlepšení je rovněž uveden v pravém sloupci "hodnocení" na samotném průkazu.Toto doporučení 

"V průkazu je skrytý i drobný audit, když odborník navrhne opatření, jak je možné dosažené hodnoty ještě zlepšit. Například že se můžou vyměnit okna nebo způsob vytápění, a tím se dům posune do jiné třídy. Vypočítaná hodnota se pak uvede v průkazu jako doporučení.“ komentuje zmíněné doporučení Roman Šubrt ze sdružení Energy Consulting.


Tabulka 1: Klasifikace budov podle závazné normy 

Klasifikační třída Slovní vyjádření klasifikace Klasifikační ukazatel CI
A Velmi úsporná ≤ 0,3
B Úsporná ≤ 0,6
C Vyhovující ≤ 1,0
D Nevyhovující ≤ 1,5
E Nehospodárná ≤ 2,0
F Velmi nehospodárná ≤ 2,5
G Mimořádně nehospodárná > 2,5

Výhody energetických štítků:

  • kupující si může porovnat budovu z hlediska budoucích nákladů na provoz a vytápění
  • majitel budovy díky průkazu získá informaci o možnostech úspory energie
  • celý systém klasifikování staveb povede k obecnému zlepšování tepelných vlastností nově vznikajících staveb
  • lidé začnou o možných úsporách více přemýšlet

V současnosti se s energetickými štítky můžeme setkat u elektrospotřebičů. Díky této povinnosti začali kupující více přemýšlet o možných úsporách energií a dotlačili výrobce k upuštění od výroby energeticky nešetrných výrobků. Podobně tomu bude také v případě realit, kde navíc objem spotřebované energie na vytápění je neporovnatelně větší, a o to větší bude konečný efekt nově zavedeného opatření. 

Nevýhody energetických štítků

Průkaz energetické náročnosti budovy budou vydávat pouze pověření odborníci zabývající se energetickým auditem budov, kterých je dosud v České republice relativní nedostatek. Zažádat o klasifikaci bude tedy potřeba s časovým předstihem. Negativní stránkou z pohledu majitele domu je rovněž cena "energetického posudku". Ta by se měla u rodinných domů pohybovat mezi 20 až 30 tisíc korun, u bytových domů by to mělo být 30 až 50 tisíc. Na druhou stranu, při současných cenách energií, by se vynaložené náklady mohli majiteli, díky nižší dosažené spotřebě, vrátit během několika málo "topných sezón".

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Zuzana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • pelechova pavla

    5 dubna, 2009

    Pred par mesici jsme koupili stary dum. mela bych velky zajem o dotaci na zatepleni.Bydlime na Lazci v Jiznich Cechach a je to v chranene oblasti Blansky les.

    Odpovědět

  • Ryba

    7 dubna, 2009

    Audit – štítky- nic jiného než komplikace. Do osobního života občanů vstupuje další úřední osoba, ovlivňující jeho klid a pohodu. Kde ho hledat, kolik to bude stát, je podplatitelný, nemůže mi uškodit??? Hrůza pomyslet.

    Odpovědět

  • Zuzana

    13 března, 2012

    A pořád se bojíte, že nebude práce! Stačí prolobovat zákon a už kšeft kvete.Teď stačí opatřit kulaté razítko – a už je o příjmy „energetických odborníků“ postaráno.Protože, co naděláte když drahý a nesmyslný štítek musíte mít podle zákona!!!

    Odpovědět