Jak si bydlí penzisté

Zdroj: www.sxc.hu

Petr Zámečník

Malý domek na vesnici poblíž města s dobrou občanskou vybaveností. Tak vypadá sen mnoha pracujících o budoucím odpočinku v penzi. A jaká je realita? Část odpovědí přineslo výběrové šetření ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností 2012.

Životní podmínky penzistů jsou poměrně diskutovaným tématem. S průměrnou výší starobního důchodu 10 929 Kč není snadné zaplatit ani základní životní náklady. Podle průzkumu ČSÚ ale mají jednu velkou výhodu – pouze přibližně 15 % penzistů musí platit nájem či podnájem. Ostatní bydlí ve vlastním domě nebo bytu či jsou členy bytového družstva. A nebo mají jinou možnost bezplatného bydlení.

Penzisté jsou obecně velmi konzervativní. To se ukazuje i v průzkumu. Více než 40 % domácností penzistů v současném bytě či domě žije již přibližně 40 až 60 let a více než 15 % dokonce ještě déle. Ke stěhování po roce 2001 se odhodlalo nebo bylo okolnostmi donuceno jen 16 % penzistů.

Tabulka 1: Kde bydlí penzisté

 

Důchodci
celkem

z toho

s pracujícími členy

bez pracujících členů

Počet domácností

1 443 313  

162 694  

1 280 619  

Druh domu:

rodinný dům

43,0  

60,9  

40,7  

bytový dům

56,8  

38,5  

59,1  

jiná budova, nezjištěno

0,3  

0,6  

0,2  

Druh bytu:

ve vlastním domě

37,9  

60,7  

35,0  

v osobním vlastnictví

31,7  

23,0  

32,9  

družstevní

9,9  

8,6  

10,1  

nájemní

14,7  

7,5  

15,6  

podnájem

0,2  

0,0  

0,2  

služební, domovnický

0,0  

0,0  

0,0  

ostatní bezplatné užívání

5,6  

0,1  

6,3  

Zdroj: ČSÚ

Rozšířená je představa současných ekonomicky aktivních obyvatel, že si v produktivním věku koupí větší byt na hypoteční úvěr, ten před důchodem splatí a v důchodu prodají. Za utržené peníze si následně koupí byt menší nebo domek na vesnici.

Současná skutečnost je ale jiná. Pouze 16 % penzistů žije v obcích do 1000 obyvatel a naopak ve městech nad 50 tisíc obyvatel bydlí přes 34 % důchodců. Stejně tak se účinkem míjí i představa prodeje většího bytu a koupě menšího, což koresponduje s délkou užívání bytu penzisty: 31 % domácností penzistů užívá byt se 4 a více místnostmi. Přitom u domácností s pracujícím penzistou jejich podíl přesahuje 58 %.

Obdobně tomu je i u plochy bytu. Přes 80 m2 bytové plochy má k dispozici 28 % domácností penzistů, u pracujících důchodců je to ještě více – téměř 56 %.

Tabulka 2: V jak velkých bytech bydlí penzisté

 

Důchodci
celkem

z toho

s pracujícími členy

bez pracujících členů

Počet domácností

1 443 313  

162 694  

1 280 619  

Počet obytných místností:

1

6,0  

0,9  

6,6  

2

24,3  

9,2  

26,2  

3

38,8  

31,5  

39,7  

4

20,8   

28,4  

19,9  

5 a více

10,2  

30,0  

7,6  

Celková plocha bytu v m2:

do 40

9,2  

0,7  

10,3  

40 –  60

27,9  

10,9  

30,1  

60 –  80

34,9  

32,7  

35,2  

80 –100

14,5  

23,6  

13,3  

100 a více

13,5  

32,1  

11,1  

Zdroj: ČSÚ

Není pak překvapením, že na osobu v domácnosti penzistů připadá 40 m2 a více v téměř 55 % domácností. V tomto směru jsou na tom ještě „lépe“ nepracující penzisté s podílem téměř 59 %. To je nepochybně dáno tím, že pracující penzisté jsou v průměru mladší než nepracující a žijí častěji ještě v páru.

Průměrná plocha bytu na jednu osobu v domácnostech penzistů je 41,28 m2 a i v tomto ohledu ze stejných důvodů vedou nepracující penzisté nad pracujícími v poměru 44,05 m2 ku 29,94 m2.

Vybavení domácnosti

K životnímu standardu patří určité vybavení domácnosti. Výběrové šetření ČSÚ se dotazovalo na vlastnictví pračky, barevného televizoru, telefonu (mobilního či pevné linky), osobního počítače a automobilu. Ve všech těchto ohledech vedou opět pracující penzisté. Největší rozdíl je přitom u vlastnictví počítače a automobilu.

Nepracující penzisté také mnohem častěji uváděli, že by si danou věc rádi pořídili, ale nemohou si ji dovolit.

 

Důchodci
celkem

z toho

s pracujícími členy

bez pracujících členů

Počet domácností

1 443 313  

162 694  

1 280 619  

Vybavenost domácností:

a) domácnost je vybavena předměty:

pračka

95,5  

99,6  

95,0  

barevný televizor

98,3  

99,8  

98,1  

telefon (pevná linka, mobil)

97,2  

99,5  

96,9  

osobní počítač

33,7  

79,9  

27,8  

osobní auto

44,6  

86,2  

39,3  

b) domácnost by předměty chtěla, ale nemůže si je z finančních důvodů dovolit:

pračka

0,6  

0,0  

0,7  

barevný televizor

0,4  

0,0  

0,5  

telefon (pevná linka, mobil)

0,6  

0,0  

0,6  

osobní počítač

8,4  

3,4  

9,1  

osobní auto

12,4  

3,6  

13,5  

Zdroj: ČSÚ

Námět k diskusi: Jak vnímáte životní podmínky domácností penzistů vy? Jak se budou podmínky penzistů vyvíjet v budoucnosti? A jak očekáváte, že se bude žít vám, až budete v penzi (pokud v ní již nejste)?

Anketa: Jak si žijí penzisté v ČR?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

3 komentářů k článku “Jak si bydlí penzisté”

  1. pf napsal:

    luxus

    Prumerna obytna plocha na osobu v CR je 28,7m2, duchodci maji 41,3m2. Ukazuje to, ze duchodci jsou velmi konzervativni ve zmene bydliste. Zustavaji sami ve velkem byte ve kterem zili cely zivot a maji problem s placenim nakladu. Musi si proste uvedomit, ze zit sam ve 3+1 v centru je proste luxus ktery si nemuzou dovolit. Domacnosti ne-duchodcu maji k dispozici 22,5m2 na osobu a mlade rodiny jeste mene. Takze si myslim, ze duchodci se u nas maji docela luxusne kdyz si muzou dovolit bydlet ve vetsim nez pracujici populace.

    1. Radek napsal:

      Re: luxus

      Naprosto souhlasím.
      Rozhodně nemůžu souhlasit s argumenty, že si někde zvykli a že chtějí dožít tam, kde žili dosud – že jsou příliš staří na to, aby cokoli změnili. Do důchodu chodí teď mezi 60 a 65 lety a to na změnu není pozdě. Navíc se mohou připravit mnohem dříve – v podstatě hned po odchodu jejich dětí z domova.

  2. taky důchodce napsal:

    Co je za standardem penzistů

    Ano většina důchodců bydlí v průměru ve větším bytě, ve vlastním domku, bytě apod.
    Mladí a začínající jsou na tom dnes hůře.
    Příčiny a souvislosti: ti „dobře“ bydlící důchodci v mladí za socialismu taky začínali v menším nebo nájmu. Měli ale lepší startovací společenské podmínky (při vší kritice zlořádů socialismu, komunuismus prosím nezminujte, nikdy zde nebyl a nebude)
    takže, když dnešní 60–65 letí slušně bydlí, je to výsledek jejich předchozích desetiletí práce ve stabilizovaném, i když ne rozmařile bohatém sociálním prostředí(pro­klínaném socialismu) a výsledek jejich práce od r.1989 než zkorumpované vrstvy společnosti přeskupily majetek společnosti do rukou malého počtu mocných skupin, než se rozmohla morální krize a přerostla v permanentní větší či menší krizi ekonomickou, než vymizela jakákoliv sociální jistota, především jistota práce, byť byla za sociálismu ne zrovna lukrativní.Zkrátka boj o zrno k životu nebyl tak vypjatý a svrchovaně nejistý jako je to po 22 letech od slabomyslného cinkání klíčů.
    Generace jakž takž slušně žijíích důchodců vyhynou, nebojte se, nebude komu co závidět, a novým mladým generacím už vůbec nebude co závidět. Pokud se nenechají zbídačit a neudělají si v rámci daných „opravdových, ale opravdových svobod“ lepší sociální podmínky. Takže mladí, makejte, makejte, šetřte, slabší mezi sebou bez váhání likvidujte, skutečná svoboda patří silnějším v postkomunistické (postsocialistické) džungli.
    S pozdravem „Slabým a starým zmar!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *