Špatný stav domu vadí podle průzkumu jen sedmi procentům respondentů. Kdežto se sousedy a ostatními nájemníky má problém 21 procent dotázaných. Obyvatelům bytových domů také vadí nepořádek, hluk a lhostejný postoj ostatních k dění v domě. Problémy často tkví také ve špatné komunikaci s vedením domu nebo bezohlednost sousedů.
Co se týče technických závad, nejvíce se lidé pozastavují nad zastaralými výtahy, špatným zabezpečením vchodu a nedostatečnou vybaveností domu.
Kouření a nepořádek. Největší nešvary sousedů
„Za největší překážku v dobrém sousedském soužití lidé uváděli kouření (34,2 %) následované hlučností (33,3 %). Pokud nepomáhá domluva, lze tento problém částečně řešit klimatizací na chodbách, odhlučněním nebo zvukotěsnými dveřmi,“ říká Dagmar Jonášová z Raiffeisen stavební spořitelny.
Obvyklým problémem je to, že obyvatelé domu po sobě neuklízejí například při stěhování nebo při rekonstrukci. Ve společných prostorách pak po nich zůstanou bahnité šlápoty, odřené rohy nebo dokonce vylitá barva.
K dobrým sousedským vztahům také nepřispívá lenost. Často se některým už nechce vynést koš, tak ho dávají na chodbu. U nich doma to pak nesmrdí. Ale chudáci sousedé, kteří se vracejí z práce později.
REKLAMA
Na schůze se chodí
Plusem je, že obyvatelé domu chodí na schůze společenství vlastníků nebo bytových družstev. O dění v domě se zajímá 83 procent lidí. Polovina dotázaných tvrdí, že na schůze chodí vždy a třetina se o to aspoň snaží. Většinou jsou také obyvatelé spokojeni s vedením SVJ nebo BD. Když už si někdo stěžuje, tak hlavně na neefektivitu a neschopnost představenstva.
Ačkoliv má většina lidí pocit, že má dostatek informací od vedení domu, obeznámenost s některými zásadními záležitostmi někdy přeci jen chybí. „Jen 56 % respondentů je dostatečně informováno o tak důležitých věcech, jako jsou rozhodnutí o úvěrech a hospodaření domu. O plánech na další rok informují SVJ a BD své členy ještě méně. Takovou zkušenost má polovina dotázaných,“ doplňuje Dagmar Jonášová z Raiffeisen stavební spořitelny.
