Dlužník vs. Exekutor: Lidé vyhlašují insolvenci dřív, než na dveře zaklepe exekutor

„Od roku 2009 počet návrhů na oddlužení každým rokem výrazně stoupal, teprve v loňském roce došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 vyhlásilo osobní bankrot 18 762 zadlužených lidí. Dlužníci už nevidí ve vyhlášení osobního bankrotu takový problém, ještě před pěti lety se o něj jednoduše styděli požádat. V posledních letech se ale pro stále větší počet dlužníků stává šancí, jak se vyvázat z dluhové spirály,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI).

Čím nižší jsou úroky, tím víc je půjček

Lidé stále více holdují půjčkám. Bohužel i těm nepotřebným. I když si 87 procent lidí myslí, že je snadné dostat se kvůli různým úvěrům do dluhové pasti, stále počet půjček roste. Nejhorší je snaha umořit další půjčku půjčkou. Trochu roste ale i finanční gramotnost a lidé už si jen tak do bytu exekutora nepustí. Raději vyhlásí insolvenci neboli osobní bankrot.

„Žádost o oddlužení může podat k soudu každý, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. Odpadají také starosti se splácením, částka se z platu automaticky strhává a rozposílá věřitelům. Pokud ale člověk dluží, byť vysokou částku, jen jednomu věřiteli, vyhlášení osobního bankrotu mu soud nepovolí,“ vysvětlil Jan Malý.

Každý čtvrtý Evropan má dluhy i úspory

Ani naši sousedé na tom nejsou o moc lépe. Podle průzkumu ING Bank více než 22 procent Evropanů splácí nějaký nehypoteční úvěr a zároveň spoří. Průměrný Evropan má prý naspořeno dokonce 1,5násobek dlužné částky a své závazky by mohl téměř okamžitě splatit. Češi tento evropský průměr s poměrem 164 procent úspor vůči dluhu převyšují.

„Někdo snad může mít racionální důvody, proč zároveň spořit i mít nehypoteční dluh – například proto, aby měl neustále rezervu na neočekávané výdaje. Současné velmi nízké úrokové sazby u hypotečních úvěrů navíc mohou vyvolávat nesprávný dojem, že stejně příznivé jsou i úroky z ostatních dluhů. To však nebývá pravda a rozdíl v úrokových sazbách hypotečních a nehypotečních úvěrů je v praxi často velmi významný. Proto občanům doporučujeme, aby si v případě, že mají vysoké úspory a zároveň splácejí nehypoteční úvěr, porovnali úrokové sazby obou produktů a část dluhu případně z úspor splatili,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank v ČR, a dodává: „Evropané totiž denně zaplatí až 880 milionů korun na úrocích z úvěrů, které by si mohli splacením dluhu ušetřit.“

Nejvíce mají podle průzkum naspořeno Španělé. Jejich úspory převyšují dluhy dokonce trojnásobně, následují Belgičané a Britové. Závazky by naopak z úspor nedokázali pokrýt například Francouzi, Turci nebo Rakušané.

Tabulka: Jaké výše dosahují úspory obyvatel evropských států vůči jejich nehypotečním dluhům?

 Zdroj: ING Bank; Průzkum realizovala agentura Ipsos na přelomu října a listopadu 2014 ve 13 zemích Evropy na vzorku více než 12 500 lidí.