SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ OBSAHUJE POLOŽKU 04 BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA S VÁHOU 253 Z 1000 TJ. 25%. KOUKAL JSEM NA TO JEN ZBĚŽNĚ, ALE ZDÁ SE MI, ŽE TO NÁKLADY NA BYDLENÍ OBSAHUJE. JINAK SE NECHÁM POUČIT. NA STRÁNKÁCH CZSO.CZ JE I METODIKA JAK ZÍSKÁVAJÍ DATA Z DANÉ OBLASTI (TERÉNNÍ PRŮZKUM, REALITKY, OBCE.....).

...si jist, zda nejde o polovičaté řešení. Ano, sledování vývoje cen nemovitostí by (alespoň teoreticky) mohlo napomoci zabránit vzniku bubliny na trhu nemovitostí, nebylo by však zárukou, že se "bublinotvorné" peníze prostě nepřelijí do jiných aktiv - zlata, cenných papírů, komodit... Vzhledem k tomu, že vzestup cenové hladiny je tak jako tak jen důsledkem růstu peněžní zásoby, vyplatilo by se spíše cílovat inflaci rovnou podle ní.

Tohle se ukázalo jako ještě pozoruhodnější v USA,kde cena nemovitostí v inflačním rejstříku zahrnuta byla,ovšem poněkud danajským způsobem:Ekvivaletním nájmem.Tedy neposuzoval se růst ceny nemovitostí,nýbrž se sledovalo tržní nájemné,které by majitel nemovitosti býval musel zaplatit,kdyby si barák nekoupil,nýbrž pronajal. V praxi to tam fungovalo tak,že cena nemovitostí šíleně rostla.Všichni si mysleli,že musí nakoupit,aby zbohatli na dalším růstu cen,a že přece nakoupený barák nenechají prázdný,nýbrž jej samozřejmě pronajmou.Následkem toho rostla nabídka domů k pronájmu a klesala cena pronájmů.Takže čím více rostla cena nemovitostí,tím víc se stavělo,tím víc se pronajímalo a tím více klesalo tržní nájemné. Toto nájemné pak bylo sledováno a tvořilo nemalou část "nákupního koše",který se sleduje při sledování inflace.Tudíž,zcela paradoxně,bláznivý růst ceny memovitostí snižovalmíru inflace.