Češi bydlí ve srovnání s EU dráž a hůře, chtějí to změnit

Obyvatelé České republiky v průměru zaplatí za náklady spojené s bydlením 26 % ze své celkové spotřeby. „Náklady na bydlení v ČR patří v Evropě v poměru k celkovým výdajům domácností na jejich spotřebu mezi nejvyšší. Průměrná velikost bytu je přitom menší než je průměr v Evropské unii a zároveň je toto bydlení starší,“ uvedl předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Vladimír Staňura.
Nejmenší zatížení v Evropské unii mají obyvatelé Malty, kteří za bydlení zaplatí jen něco málo přes 10 % ze svých celkových výdajů. Hluboko pod průměrem jsou ještě pobaltské státy, a dále Kypr nebo Slovinsko. Naopak nejvíce platí lidé ve Skandinávii a Francii (nejvíce Dánsko 29,5 %), výdaje českých domácností jsou podle statistik Eurostatu 5. nejvyšší v celé Evropské unii.
„Čtvrtina domácností vnímá výdaje spojené s bydlením jako velkou zátěž. Vyšší náklady jsou způsobené částečně díky investicím spojeným se starým bytovým fondem,“ vysvětlil Vladimír Staňura. To otevírá velký prostor k rekonstrukcím a modernizacím, podle nedávného průzkumu ČMSS se v nejbližších letech chystá vylepšovat své bydlení téměř polovina domácností ČR. Pokud budou tuto investici financovat prostřednictvím úvěru, první volbou je pro ně úvěr od stavební spořitelny.
České bydlení je přitom nejen staré a v porovnání s celkovými výdaji drahé, ale je také menší, než je standard v Evropské unii. Průměrná velikost bytu v České republice dosahuje 78 m2, zatímco průměr Evropské unie je 96 m2. Největší byty využívají obyvatelé Kypru (141 m2), Lucemburska (131 m2) a Belgie (124 m2). Naopak v nejmenších bytech žijí lidé v Rumunsku (45 m2), Litvě (62 m2) a Lotyšsku (63 m2). S velikostí svého bytu v ČR je přitom nespokojeno jen zhruba 6 % domácností, tzn., že pro téměř 300 tisíc domácností je jejich byt malý.
„Hlavním důvodem nespokojenosti s bydlením v České republice jsou právě vysoké náklady na bydlení, které vadí čtvrtině domácností,“ dodal Vladimír Staňura. Téměř 14 % pak vadí hluk, následují znečištěné okolní prostředí, vandalismus a kriminalita v blízkosti, vlhkost, velikost či nedostatečná světlost bytu.
Právě silná potřeba rekonstrukcí a modernizací přispívá k rostoucímu zájmu o úvěry ze stavebního spoření. Ty jsou pro klienty vhodnou volbou na rekonstrukce a modernizace – není nutná zástava nemovitosti, úrokové sazby jsou zároveň výrazně nižší než u spotřebitelských úvěrů. Zajištěný úvěr ze stavebního spoření lze získat se sazbami obdobnými jako u hypoték, sazby nezajištěných úvěrů začínají pod 4 procenty. Stavební spořitelny proto zaznamenávají nárůst zájmu o úvěry, ČMSS v prvních 5 měsících roku poskytla o 27 % úvěrů více než loni.
Tisková zpráva ČMSS