Praze škodí řídká zástavba i nízká hustota zalidnění. Developeři mají tři efektní cesty, jak pomoci

V Praze podle posledních dat žije v průměru 2600 obyvatel na kilometr čtvereční. Pro srovnání, ve Vídni žije na stejné ploše 4600 obyvatel, v Berlíně 4100, ve Varšavě 3400. Praha poráží jen Bratislavu (1200 obyv./km²). Proč česká metropole tolik zaostává za zmíněnými městy?
Odpověď je snadná, nabízí ji Tal Grozner z developerské společnosti Star Group. „Stále se málo staví. Praha nevyužívá svůj potenciál, množství pozemků zůstává nevyužitých, řada leží ladem. Výstavbu brzdí zdlouhavé stavební řízení, developerské projekty tak stojí. Byty tím pádem přibývají pomaleji, než je potřeba.“
Uznávaní architekti i urbanisté Praze opakovaně radí, aby se inspirovala v Rakousku a zvýšila hustotu zástavby na podobnou úroveň, jakou má Vídeň. A to nejen kvůli tomu, aby se vyřešila zhoršující bytová krize, která kvůli převisu poptávky nad nabídkou dál žene cenu za metr čtvereční nahoru. Ta podle nejčerstvějších údajů již činí 107 000 korun.
České metropoli je zahuštění zástavby doporučováno i kvůli zbytečně vysokým nákladům na provoz hromadné dopravy i údržbu veřejných prostranství. Roman Koucký, autor Metropolitního plánu, na to v médiích již vícekrát upozorňoval. Dokonce se podivoval, že Praha ještě nezkrachovala. Jeho zásadní poučka zní: „Řídké město je drahé město“.
 
Téma rovněž otevřel v knize Hustota a ekonomika Prahy Tomáš Hudeček, z jehož závěrů jednoznačně plyne – mnohem přínosnější než stavět ve volné krajině mimo osídlené oblasti je pro hlavní město ČR další developerská činnost v širším centru Prahy a na jeho okrajích, tedy smysluplné zahušťování pomocí zástavby na nevyužívaných plochách.
Star Group z tohoto pohledu volí velmi vhodnou cestu: výstavbu bytových domů za souběžného zvyšování veřejné vybavenosti. Bytové domy staví v Dolních Chabrech v Praze 8, kde postupně zrevitalizoval zanedbané území a přeměnil ho ve vyhledávanou lokalitu pro bydlení, kterou dělí od Kobylis čtyři minuty MHD. Projekt Nové Chabry nezatěžuje Prahu nutností zavádět novou autobusovou linku, těží z těch již zavedených.  
 „Klíčovou výhodou Nových Chaber je, že v dané lokalitě kombinujeme vysoký standard bydlení ve spojení s vybudováním komerčního centra a mateřské školy, sportovních a relaxačních ploch a na pražské poměry příznivou cenou,“ zmínil Tal Grozner. Právě výstavba v takových oblastech – na okrajích širšího centra Prahy – je podle IPR pro Prahu zásadní, realizuje se tam 39 procent aktuálních developerských projektů.
Vedle této cesty mají developeři minimálně další dvě, jakými mohou efektivně Praze pomoci s bojem proti velmi řídké zástavbě. Jednou jsou výškové budovy, česká metropole by neměla neustále bobtnat do šířky, ale směrem k nebesům. A už se to také děje, stačí si vybavit projekt Evy Jiřičné.  Třetí způsob pak spočívá ve využívání průmyslových brownfieldů, tedy míst, kde například stojí již nefunkční továrny či třeba nákladová nádraží. V těch má Praha velké pozemkové rezervy a jejich význam pro bytovou výstavbu se bude dál zvyšovat.
Tisková zpráva Start Group