Cizincům se u nás nevede špatně. Neusínejme ale na vavřínech

Tchaj-wan, Mexiko, Kostarika, Malajsie, Portugalsko, Nový Zéland, Austrálie, Ekvádor, Kanada a Vietnam. Takový je výčet zemí, kde se cizincům žije a pracuje nejlépe. Alespoň podle meziročního průzkumu organizace InterNations, kterému poskytlo odpovědi na dvanáct tisíc respondentů. Vznikl žebříček 59 destinací, které se hodnotily podle různých kritérií, například podle pracovních možností, nákladů na živobytí a bydlení, možností slaďovat pracovní a soukromý život nebo podle přívětivosti okolí či podle bezpečnostní situace. Na opačné straně žebříčku se umístily země jako Kuvajt , Itálie, Jižní Afrika, Rusko, Egypt, Japonsko, Kypr, Turecko, Indie a Malta.
Do průzkumu se dostala i Česká republika, přičemž si nevedla úplně špatně. V konečném zúčtování skončila na solidním patnáctém místě z téměř šedesáti zemí. V některých charakteristikách si Česko vedlo velmi dobře, v některých máme ale stále co dohánět. Častým tématem diskusí jsou ceny bydlení, což bylo v průzkumu zahrnuto. V kategorii nákladů na živobytí skončilo Česko osmnácté, což je takový lepší průměr. Je nutné si ale uvědomit, že šetření zahrnovalo celou republiku.
Zajímavým doplněním této informace může být výzkum stejné organizace z konce minulého roku, který se ovšem zaměřoval na konkrétní města. Tehdy se v nákladech na bydlení Praha ocitla až ve čtvrté desítce (z 66 měst), takže i obyvatelé pocházející odjinud považovali náklady za poměrně vysoké.  V souhrné charakteristice Finance & Housing Index, která však počítala nejen s bydlením Praha skončila 32.
Česko nahání lepší výsledky jinde, zabodovalo třeba v dopravě. V kolonce cestovních možností bylo dokonce nejlepší. „Líbí se mi být ve středu Evropy, odkud je snadné cestovat. Je také snadné cestovat v zemi veřejnou dopravou,“ pochvaloval si například Kanaďan žijící u nás. Dobré výsledky průzkum přiřadil také kvalitě a dostupnosti lékařské péče. „Veřejná doprava, zdravotní péče a mnoho služeb obecně je velmi dobrých. Kromě toho existuje spousta pracovních příležitostí a dobrá rovnováha mezi pracovním a soukromým životem,“ uvedl také Ital a potvrdil tak, že i pracovní situace není špatná.

Jazyk a sociální bariéry

V průzkumu ale došla řeč i na méně úspěšné stránky života v České republice, kterými jsou zejména společenské a jazykové bariéry. „Jazyk byl hlavní překážkou,“ potvrdil cizinec původem z Ghany. Složitý jazyk je jistě těžké si rychle osvojit, ale bezmála čtvrtina dotázaných si stěžovala, že žít v Česku bez znalosti češtiny je velice obtížné (nemůže být na vině i nízká znalost cizích jazyků mezi domácími?). V jazykové podkategorii průzkumu tak Česko skončilo na nelichotivém 55 místě.
Dalším slabým bodem jsou zmíněné sociální bariéry, 35 procent dotázaných totiž uvedlo, že většinová populace je k obyvatelům ze zahraničí nepřátelská. I v této položce skončila Česká republika na chvostu, opět na 55 místě. Zde je tedy také hodně co vylepšovat…
Letos mimořádně průzkum sledoval i to, jak plány cizinců ovlivnila pandemie koronaviru. V případě Česka však téměř tři čtvrtiny odpovědí uváděly, že své plány přehodnocovat nebudou.